Rozhovor Mirka Topolánka pro ostravský týdeník Chachar
CHACHAR: Pane Topolánku, je pravda, že jste minulý víkend v jihočeské Bechyni opět navštívil předsedu KDU-ČSL Miroslava Kalouska a domlouvali jste podmínky budoucí koaliční spolupráce? TOPOLÁNEK: V nedělu sem dorazyl ke Kalouskovi pro istotu přesně na dvanast, kdyby měl jakesyk hlupe napady ohledně roboty. Byla tam aji Radka s harantami. To ten pulrok uletěl jaksyk rychle, pravil sem. Kalouskova se na mě podivala, jak bysem ji rozšlapnul barbinu.
CHACHAR: Co jste dostal k obědu? TOPOLÁNEK: Bylo ryzoto s čimsyk divnym vevnitřku! Ryzoto Mirek něnavidi tajak Bubilkova zrcadlo. Kura, Eurest aji doma! Moc mu to nelezlo, ale zežral to cele.
CHACHAR: Je pravda, že mají manželé Kalouskovi permanentní konflikty kvůli náročné údržbě rodinné vily a žádali pomoc i od vás? TOPOLÁNEK: Po obědě sme dali kafe a Radka začla fantazyrovať, co by mohli přyšti tyden na zahradě zasadit. Tuž ja bych aji věděl, ale nevim, esli je semtex volně prodejny. Asy sem něvypadal moc nadšeny — šak kdo by byl po takim blafu — a tak mi Radka hned přydělila nove přeryti zahrady. Tuž do dupy, deprem sem sy spravil řbet a už zas? Se na to možu vysrať. Mirek nalel po pulce. Radka, jak sy dala slivku, jak by do ni pustili eletryku. Kecala o zahradě, o Bechyni, o Lužnici, o susedach, o Štavovi a něbyla k zastaveni. Nakoněc ju osvitil duch stareho Mičuryna. Pry by mohli na zahradě sadit kobzole, hrach a čemu ni aji oves? Že by tam mohli traviť leto, šak naco jezdit kajsyk do řyti a utracať chechtaki? Tuž to bylo už aji na Mirka moc.
CHACHAR: Jak na manželčin plán předseda lidovců reagoval? TOPOLÁNEK: Mirek je, slušně pověděne, jednoduchi. Pravil, že to neni dobry napad, že už maju na dovolenu cosyk objednane a přece něbudu okopavať kobzole. Radka zhasla jak když dupnětě na kralika Duracela a skoro sem viděl, jak se ji bělmo zatahlo černym polymerom.
CHACHAR: Došlo vůbec na jednání o povolební spolupráci? TOPOLÁNEK: Pochopil sem, že zakusek asy nědostanu. V klidu sem dopil kafe, rozlučil se, ale stejně mě asy přes ten řev něslyšeli, a pomalu sem šel do přecyně. Eště sem zaslechnul cosyk o gizdach, co už něsmja překročiť prah…
