GLOSYKarvinský státní zástupce si stěžuje, že má stíhat zločince, ale nesmí přitom provolat více jak 120 korun měsíčně. Když překročí limit, odpojí mu nadřízení telefon. Gauner si mezitím běhá na svobodě, páchá další zločiny a místo ušetřených stokorun tu máme najednou škody za miliony.
GLOSY
Karvinský státní zástupce si stěžuje, že má stíhat zločince, ale nesmí přitom provolat více jak 120 korun měsíčně. Když překročí limit, odpojí mu nadřízení telefon. Gauner si mezitím běhá na svobodě, páchá další zločiny a místo ušetřených stokorun tu máme najednou škody za miliony. Je to do nebe volající? Ne, úplně normální. Státní úřady chtějí ukázat, že umějí šetřit. Jejich sídla jsou solidní, platy státních zástupců také nejsou špatné. Ale na tom se šetřit nedá. Proč také, hned by se řeklo, že nízké mzdy nelákají schopné lidi a nemotivují je k tomu, aby potírali zločin dost razantně. Za malý plat nemůžeme očekávat velký výkon. Tak dobře, zvyšme platy. Jenže to má háček: Šéfové, kteří vymysleli nařízení „120 měsíčně a dost“, určitě nežijí levně. Ale zdá se, že to nestačí, když vymýšlejí takové zrůdnosti. Zkusme jim tedy ještě zvýšit plat. Tentokrát výměnou za slib, že už nikdy nebudou nic vymýšlet. A nejlépe, že nebudou dělat vůbec nic. Vyplatí se to.«
