Menu Zavřít

Do čela VZP má nakročeno muž blízký hnutí ANO

18. 8. 2020
Autor: ČTK/Sojka Libor

Náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) pro zdravotní péči David Šmehlík se chce stát příštím šéfem nejdůležitější zdravotní pojišťovny v zemi. Loni přitom proslul navyšováním plateb z veřejného pojištění klinice Iscare patřící do svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše.

Ačkoliv současný generální ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek neprojevil žádnou touhu skončit ve funkci a zamýšlí svůj post v prosinci obhájit, vyrostl mu mezitím v managementu pojišťovny silný konkurent. Náměstek pro zdravotní péči David Šmehlík by rád na konci tohoto roku přesvědčil správní radu VZP a stal se Kabátkovým nástupcem.

„Byla by to logická kontinuita mé práce a mého směřování,” potvrdil týdeníku Euro svůj zájem o nejvyšší post v pojišťovně Šmehlík s tím, že obsazení postu ředitele „už se řeší”. Šmehlík je přitom v odborné veřejnosti vnímán jako „muž hnutí ANO”.

Do roku 2018 působil mimo jiné jako poradce ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za hnutí ANO).
„Radil jsem mu také ještě,
než se stal ministrem. Dával jsem mu zpětnou vazbu, jak funguje pojištění,”
uvedl Šmehlík. S Adamem
Vojtěchem udržuje blízké vztahy
dodnes. „Samozřejmě jsme v kontaktu, stále mu říkám svůj názor,” tvrdí Šmehlík.

Vojtěch svého bývalého poradce chválí. „Pan Šmehlík je velmi znalý oblasti systému veřejného zdravotního pojištění a fungování zdravotních pojišťoven,” sdělil týdeníku Euro ministr zdravotnictví. Současný ředitel VZP Zdeněk Kabátek nechtěl případnou Šmehlíkovu kandidaturu komentovat.

„Jsem profesionál, vůbec mi nepřisluší se k tomu vyjadřovat. Je rozhodnutí orgánů VZP, jak se zachovají,” uvedl Kabátek. Už v roce 2016, kdy jeho pokračování ve funkci prosadili ve správní radě VZP sociální demokraté navzdory hnutí ANO, byl Kabátek trnem v oku Andreje Babiše. Ten se nikdy netajil tím, že by místo Kabátka viděl v čele pojišťovny někoho jiného.

Na dotaz týdeníku Euro, jak hodnotí dosavadní výkon funkce
Zdeňka Kabátka a zda by souhlasil se změnou v čele VZP, Babiš neodpověděl.
Hlavní slovo ve správní radě má Babišovi blízká poslankyně hnutí ANO Věra Adámková. Ta taktéž na otázky
týdeníku Euro, jak se dívá na pokračování Zdeňka Kabátka ve funkci a zda tuto
věc diskutovala s premiérem,
neodpověděla. Napsala jen: „Pan premiér ctí práva
správní rady a
nikdy jednání rady neovliňoval.”

Zástupci opozice sedící ve správní radě VZP však o vlivu premiéra mají jiné mínění. „Je zcela jisté, že budou (zástupci hnutí ANO) chtit někoho svého. Pokud Andrej Babiš zavelí, hlasy ve správní radě na to mít budou,” uvedl člen správní rady VZP Marek Ženíšek (TOP 09).

Opozice se bojí zejména střetu zájmů premiéra. Dceřiné firmy fondu Hartenberg ze svěřenských fondů Andreje Babiše totiž provozují především kliniky reprodukční medicíny, laboratoře, revmatologie nebo gastroenterologie, které jsou placené z veřejného zdravotního pojištění. A právě pojišťovny díky úhradovým dodatkům rozhodují o tom, kolik peněz do kterého zdravotnického zařízení nakonec přijde.

To se projevilo jako problematické už během roku 2018, kdy VZP čtyřikrát navýšila platby soukromé klinice Iscare z fondu Hartenberg zejména na léčení pacientů s Crohnovou chorobou. Ještě v únoru 2018 měl Iscare smlouvu s VZP na 136 milionů korun, na konci roku však už měl nasmlouváno 200 milionů. Poslední zvýšení plateb si od pražské pobočky VZP vyžádal osobně právě náměstek David Šmehlík.

„Už tři roky realizujeme změnu, která říká, že ta péče má jít za pacientem, navyšujeme
platby u všech poskytovatelů - od fakultních nemocnic až po ambulantní
kliniky,” říká k tomu dnes Šmehlík.
„Nerozhodujeme pohledem z okna, ale na základě analýz, jaká je potřeba. A ty analýzy dokládají,
že v Iscare byli podfinancovaní a také opakovaně o navýšení žádali,” vysvětluje Šmehlík.

BRAND24

Jenže interní kontrola plateb klinice Iscare, která proběhla
loni a jejíž výsledky má týdeník Euro k dispozici, uvádí, že VZP
„přezálohovala” Iscare a kvůli opakovanému navýšení plateb vznikl přeplatek ve
výši 11 milionů korun. Kontrola také kritizovala způsob, jakým bylo provedeno
poslední navýšení plateb - tedy pokynem pomocí e-mailu. „Takovou úpravu
předpisů a praxi nelze považovat za zajištění dostatečné ochrany veřejných prostředků proti
rizikům, např. před podvodnými maily, konstatuje ve svém závěru výpis z interní
kontroly.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).