Ve stejný den, kdy administrativa Bílého domu oznámila snížení cel uvalených na Čínu (12. května), vytáhl americký prezident Donald Trump do boje proti farmaceutickým společnostem s cílem snížit ceny léků. Což bylo nemilé překvapení pro Dánsko, na jehož nedávném ekonomickém růstu se z velké části podílel farmaceutický gigant Novo Nordisk a export léčiv obecně.
Už nyní analytici očekávají zpomalení růstu HDP této severské země z loňských 3,7 na letošních 2,9 procenta. Ba co hůř, v dalších dvou letech by podle nové zprávy Mezinárodního měnového fondu (MMF) mělo dánské hospodářství růst jen 1,8, respektive 1,5procentním tempem. Mimo jiné z důvodu slabšího vývozu léků.
Hrozba zavedení cel ze strany USA ovšem hlavním důvodem tohoto poklesu nebude, tvrdí MMF. Dánští výrobci se totiž stále více spoléhají na jiné země, které jejich léky vyrábí a distribuují, přičemž na výsledné hodnotě farmaceutik se podílí především duševní vlastnictví zadavatelů. Spojené státy jsou sice jejich hlavním obchodním partnerem, ale celním řízením projdou pouhá tři procenta exportu. „Přímé dopady amerických cel budou zřejmě omezené, ale riziko pro další vývoj představují rostoucí obchodní napětí a ekonomická nejistota,“ uvádí fond podle CNBC.
Léky na hubnutí v hlavní roli
Že mají na dánskou ekonomiku velkých vliv právě farmaceutické firmy, potvrzují i ekonomové MMF, podle nichž byl růst Dánska tažen právě mimořádnou expanzí tohoto sektoru, zatímco zbytek hospodářství zůstal relativně utlumený.
Konkrétně Novo Nordisk, jenž byl donedávna nejhodnotnější firmou v celé Evropě, zaznamenal značný nárůst díky raketově se zvyšující zahraniční poptávce po populárních lécích na cukrovku a obezitu – Wegovy a Ozempic. I proto se podíl tržeb zmíněné společnosti na dánském HDP vyšplhal v roce 2023 až na 8,3 procenta, zatímco na počátku 90. let byl sotva jednoprocentní.
Vše se ale změnilo poté, co americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) povolil loni americkým lékárnám kvůli nedostatečným zásobám vyrábět kopie těchto léků. Opatření má sice k 22. květnu skončit, díky čemuž generální ředitel dánského farmaceutického giganta Lars Fruergaard Jørgensen očekává opětovné navýšení tržeb ve druhé půlce roku, on sám se jej nicméně nedočká, neboť minulý pátek oznámil záměr ze své funkce odstoupit.
Hrozba pro Evropu
Faktem je, že Trumpova cla na dovoz léčiv by mohla dopadnout na celý evropský farmaceutický sektor. Původně byly léky z prezidentova dubnového „recipročního“ celního režimu vyňaty, nyní však šéf Bílého domu hrozí uvalením samostatných tarifů. Za tímto účelem dokonce minulé pondělí podepsal exekutivní příkaz, kterým vyzval domácí výrobce ke snížení cen léčiv tak, aby se vyrovnaly nižším cenám v zahraničí.
Trump sice neuvedl žádná konkrétní jména, ale jasně naznačil, že míří především na vyspělé státy. „V podstatě děláme jen vyrovnání. Budeme platit nejnižší cenu na světě. Získáme tu nejnižší cenu, která se platí jinde,“ řekl na tiskové konferenci.
Damoklův meč
Že jsou ceny léků v USA vysoké, dokládají mimo jiné loňská data amerického Ministerstva zdravotnictví. Podle nich stála v roce 2022 všechna značková i generická léčiva téměř třikrát víc než v dalších 33 zemích OECD, s nimiž byly Spojené státy srovnávány.
Nejnovější hrozby nové americké administrativy tak představují pro evropský farmaceutický průmysl pověstný Damoklův meč. A šéfové velkých firem rázem bijí na poplach a varují před odlivem největších hráčů do druhou stranu Atlantiku.
Evropská federace farmaceutického průmyslu (EFPIA), která vedle Novo Nordisku zastupuje i velké výrobce, jako jsou Bayer, AstraZeneca, GSK, Roche či Sanofi, v této souvislosti apelovala na předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou s tím, že pokud Evropa nepřijme rychlá a radikální opatření, budou v důsledku potenciálního přesunu ohroženy investice ve výši okolo 100 miliard eur (téměř 2,5 bilionu korun). Ostatně už nyní podle EFPIA předčí USA Starý kontinent téměř ve všech investičních ukazatelích – od dostupnosti kapitálu, přes ochranu duševního vlastnictví, rychlost schvalování až po odměny za inovace.
