Menu Zavřít

Dál s muzejní výbavou. Modernizace výzbroje aktivních záloh se zadrhává

Autor: Archiv

Příslušníků aktivních záloh přibývá, armáda pro ně ale nemá moderní výzbroj. Dodávky se zpožďují.

„Nedělám rozdíly mezi jednotkami aktivní zálohy a profesionálními vojáky,“
důrazně ujistil Aleš Opata, náčelník generálního štábu. A aby bylo zřejmé, jak
to myslí, dodal: „Mezi projekty okamžitého dopadu patří výstroj a vybavení
vojáků. Všechny jednotky aktivní zálohy tak budou postupně vybaveny stejně jako
profesionální jednotky, a to nejpozději do roku 2021 útočnou puškou Bren a
nejpozději do roku 2024 prostředky balistické ochrany jednotlivce. Jsme jedna
republika, jedna armáda.“

Psal se 7. prosinec 2018 a do Prahy dorazilo 41 velitelů záložáků z celé republiky, kteří pak dobré zprávy tlumočili ve svých domovských útvarech. Jenže stačilo několik měsíců a věci se změnily. Už na konci loňského roku armáda své dobrovolníky informovala, že kvůli potížím v nákupech se přezbrojení zpozdí. Jednotky aktivních záloh se tedy nové výbavy jen tak nedočkají a většina z nich si bude muset i dál vystačit se samopalem vzor 58 používaným od konce padesátých let minulého století.

Některé z 3300 záložáků navíc znervóznila i odpověď na dotaz podle zákona o
svobodném přístupu k informacím, kterou zveřejnilo ministerstvo obrany.
„Přezbrojení jednotek aktivních záloh na pušky Bren a pistole Phantom je
plánováno po roce 2025,“ uvádí resort v oficiálním vyjádření. Velení armády však
nyní tvrdí, že jde o neplatnou informaci. Útočné pušky Bren prý budou přicházet
dřív. Každopádně k aktivním zálohám se dostanou až poté, co je přestanou
používat profesionální vojáci.

Ti místo nich dostanou modernější verzi zbraně. „Přezbrojení jednotek aktivních
záloh na pušky Bren bylo plánováno souběžně s přezbrojením jednotek pozemních
sil na novou útočnou pušku Bren 2,“ popisuje Magdalena Dvořáková, tisková
mluvčí generálního štábu.

Už to není vtipné

A jak je vidno, některým záložákům dochází s postupem generálního štábu a ministerstva obrany trpělivost. „Na posledním cvičení padl vtip o tom, že maďarští vojáci budou mít naše zbraně (breny z České zbrojovky – pozn. red.) rychleji než my. Vypadá to, že už to vtipné není,“ píše se třeba na stránkách středočeské roty aktivních záloh.

Zádrhel prý nastává v situacích, kdy příslušníci zjišťují, jakou výbavu a
příslušenství si vlastně mají pořídit – jestli takovou, uzpůsobenou novým
brenům, nebo starým samopalům vzor 58. „Jak máme odpovědět vojákům poté, co nám
bylo loni neformálně přislíbeno přezbrojení během roku 2021 a teď se dozvídáme,
že bude u jednotek aktivních záloh zahájeno až po roce 2025?,“ upozorňují dále
středočeští záložáci na nejasné informace z resortu.

Jak týdeníku Euro řekla Dvořáková, pušek Bren se prioritně dočkají bojové jednotky záložáků, aby mohly na společná cvičení s oddíly profesionálních vojáků. A bude to prý dříve než v roce 2025, jak ve svém vyjádření uvedlo ministerstvo obrany. Nicméně pěší roty při krajských vojenských velitelstvích, nejpočetnější oddíly záložáků, si budou muset ještě dál počkat a udržovat zastaralé zbraně.

Co se týče balistické ochrany, tedy nových přileb a neprůstřelných vest,
jejich dodávky k prvním jednotkám aktivních záloh by měly podle Dvořákové
startovat počátkem roku 2021.

Procesní zdržení

Zpoždění v modernizaci výbavy aktivních záloh, které se mají do budoucna
stát důležitým článkem českých ozbrojených sil, způsobují potíže s armádními
kontrakty.

Třeba rámcovou dohodu za 2,85 miliardy korun na nákup šestnácti tisíc pušek
Bren 2, která měla být podepsaná už na začátku loňského roku, ministerstvo
obrany dotáhlo až letos v dubnu. Kvůli stížnosti na obchod, kterou několik
měsíců řešil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Důsledkem je, že k profesionálním vojákům se nové zbraně dostanou později,
než se plánovalo, a své současné zbraně tak nebudou moct záložákům předat podle
plánu. „Posunutí termínu (přezbrojení aktivních záloh – pozn. red.) bylo
způsobeno procesním zdržením při uzavírání výše zmíněné rámcové dohody,“
potvrzuje Dvořáková.

EBF24

Ke sjednocení zbraňové platformy u vojáků a jejich kolegů v zálohách se
generální štáb rozhodl proto, aby se ještě zúžila vazba mezi profesionálními a
dobrovolnými jednotkami a v případě operačního nasazení spolu mohly lépe kooperovat.
I když se první a druhá generace útočných pušek Bren poměrně výrazně liší,
stále k sobě mají obě technologie mnohem blíže než k zastaralému samopalu vzor
58.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).