Cosi shnilého je ve státním podniku

Z
mladé Kateřiny Suchoňové, dnes Blažkové, se měla stát pravá ruka ministra
Lubomíra Metnara. I proto si ji na obranu přivedl a ihned ji instaloval do
vysoké funkce. A když jí potom státní tajemník, po vyhraném výběrovém řízení,
svěřil důležitou sekci řízení organizací, náměstkyně dostala šanci ukázat, že
se jí křivdí zbytečně a že není pouze „ta od Metnara z vnitra“.

Jenže zatímco Metnarovi se musí přiznat dobré diplomatické schopnosti, jimiž drží resort poznamenaný krutovládou dvojice Stropnický-Šlechtová pohromadě a společně s Alešem Opatou vytvořil pevný dvojblok, Blažková děsí. Jak by možná řekly bývalé spoluhráčky z chabařovického volejbalového družstva, náměstkyně by ráda zvládla celý set sama. Ovšem už v první sadě jí odchází podání.

Jestliže
v případě Armádního sportovního centra Dukla si mohla dovolit dost věcí a jeho
šéf Jaroslav Priščák byl poměrně jednoduchým soupeřem, a navíc se spoléhala na
dobrou trenérskou podporu Metnara z lavičky, v kauze státních podniků se jí
přes síť nebude hrát lehce. Tady nejde o odchod dlouholetého ředitele, který
dosáhl důchodového věku a několik sportovců se s jeho koncem nedokáže smířit.

Jak před pár dny upozornil web Euro.cz, silové ministerské zásahy v leteckých opravnách nepovedou k ničemu dobrému. I když obhajitelné samozřejmě jsou. Stačí jen nahlédnout do výročních zpráv. Hospodářský výsledek 18 milionů korun v roce 2018 se děsivě propadl do loňských -153 milionů korun.

LOM Praha a výsledky hospodaření

• 2019: -152,9 milionu Kč • 2018: 18,0 milionů Kč • 2017: 16,95 milionu Kč

Jenže
všichni ministři a náměstci, kteří od roku 1993 resortem prošli, ví, že státní
podniky jsou speciální disciplína. Obrana s nimi musí umět pracovat v dobách
zlých i lepších, aby tady byly k dispozici, až to bude nejvíc třeba. I kvůli
stížnostem samotných vojáků na údajně nekvalitně provedené opravy vrtulníků je
třeba, aby se ministerstvo obrany začalo situací v „Lomu“ vážně zabývat, ale
blesková ministerská kontrola ani hádky s vedením opraven nejsou tou správnou
cestou.

Přitom že má ministerstvo obrany s podnikem problém, je znát dlouhodobě. Důsledkem byl jak nečekaný konec bývalého ředitele Romana Planičky, tak nepochopitelné tanečky kolem nákupu strojů L-39NG, jež si LOM Praha potřebuje urychleně pořídit pro své Centrum leteckého výcviku, které mu generuje důležité příjmy.

A
pokud ministerstvo obrany řadu let odkládá podpisy důležitých kontraktů, na
nichž se mají podílet i státní podniky, těžko se divit, že jejich hospodaření
je v ruinách. To ostatně není případ jen „Lomu“, ale třeba i šenovského VOP CZ.

Teď je chvíle pro správná manažerská rozhodnutí a strategie. Nikoliv pro nátlak doprovázený nevhodnými výrazy, k němuž se uchýlila Kateřina Blažková. Pokud jí to v případě Dukly vyšlo, u leteckých opraven kopla do spadlého vosího hnízda. A žihadla budou ještě dlouho bolet nejen ministerstvo obrany, ale i LOM Praha.