Bohatství, které má čtyřiapadesátiletý Musk na dosah, nemá v dějinách moderního byznysu obdoby. Americký miliardář už dnes s velkým náskokem vede žebříčky nejbohatších lidí světa, přičemž většina jeho jmění je navázána na společnosti Tesla a SpaceX. Skutečný skok k bilionové hranici mu ale může přinést až chystané IPO jeho vesmírné firmy. Pokud její rekordní burzovní debut dopadne podle plánů a trh potvrdí očekávané ocenění kolem 1,77 bilionu dolarů (zhruba 37,2 bilionů korun), mohla by hodnota Muskova podílu vystřelit do dosud nevídaných výšin, uvádí CNN.
Peníze, které nelze utratit
Mít bilion dolarů na účtě zní fantasticky a neuvěřitelně zároveň. Na tomto místě je ovšem důležité připomenout, že tolika penězi Muskovo bankovní konto rozhodně ve skutečnosti disponovat nebude. Jedná se totiž o takzvané „papírové bohatství“ vycházející z hodnoty akcií a podílů ve firmách, které se může každý den měnit.
Přesto samotná představa majetku přesahujícího bilion dolarů vyvolává otázku, jak velké bohatství to vlastně je? Na začátek tedy jedna zcela jednoduchá odpověď: kdyby někdo utrácel ve dne v noci milion dolarů každou hodinu, pak by mu k dosažení zmiňované hranice nestačilo ani sto let.
Právě proto se podobné částky nejlépe vysvětlují pomocí srovnání. A ta ukazují, že bilion dolarů není jen astronomické bohatství jednotlivce. Je to hodnota, která se dá měřit spíše ekonomikami středně velkých států, největších měst světa nebo celých odvětví.
Větší než Tchaj-wan i Švédsko
Podle údajů Mezinárodního měnového fondu má HDP větší než 1,1 bilionu dolarů jen asi dvacítka zemí. Většina států tak vytváří za celý rok menší ekonomickou hodnotu, než jakou by mohl představovat majetek jediného člověka. Těsně pod touto hranicí se nachází například Tchaj-wan s hospodářstvím o velikosti 977 miliard dolarů, dále Irsko (779 miliard), Švédsko (760 miliard) nebo Singapur (660 miliard dolarů). Menší ekonomiku má i Muskovo rodiště, tedy Jihoafrická republika, jejíž HDP dosahuje přibližně 480 miliard dolarů.
Ještě výmluvnější je srovnání s ostatními technologickými miliardáři. Když sečteme odhadované majetky zakladatelů Googlu Larryho Page a Sergeye Brina, zakladatele společnosti Oracle Larryho Ellisona a zakladatele Amazonu Jeffa Bezose, dostaneme se zhruba na částku 1,09 bilionu dolarů. To je stále o něco méně, než kolik by mohl mít podle odhadů k dispozici samotný Musk.
A ještě jedna metrika zpoza velké louže. Hrubý domácí produkt jen mírně převyšující bilion dolarů vytvořil v roce 2024 podle údajů americké centrální banky Fed newyorský Manhattan, považovaný za jedno z nejvýznamnějších finančních center světa a domov Wall Street.
Dražší než svět vrcholového sportu
Sportovní kluby patří mezi nejprestižnější a nejoblíbenější trofejní aktiva světových miliardářů. Ani jejich hodnota se však bilionu dolarů zdaleka nepřibližuje. Podle odhadů Forbesu má padesát nejcennějších sportovních klubů světa dohromady hodnotu asi 353 miliard dolarů. Do součtu přitom patří týmy z NFL, NBA i dalších významných soutěží.
Jinými slovy, bilion dolarů by teoreticky stačil na nákup de facto všech nejcennějších sportovních organizací na světě – a značná část peněz by stále zbyla. Právě to nejlépe ukazuje, jak obtížné je takovou částku vůbec uchopit.
