Ukončení války na Ukrajině se stalo jedním z významných předvolebních slibů staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten se zmíněné problematice poměrně intenzivně věnuje a snaží se obě země přimět k urovnání tři roky trvajícího konfliktu. A byť zatím žádného většího pokroku Trump nedosáhl, se svým protějškem Vladimirem Putinem už diskutoval i o možné účasti amerických firem v ruském energetickém či vesmírném průmyslu.
Jak ale upozorňují odborníci oslovení Wall Street Journal, případný návrat západních firem na ruský trh rozhodně není žádnou samozřejmostí. Geograficky největší země světa sice nabízí mnoho potenciálně perspektivních investičních příležitostí, zároveň je ale tamní podnikání spojeno se značným rizikem, které bylo dobře vidět právě po začátku invaze na Ukrajinu. Tehdy si mnoho západních společností muselo vybrat mezi prodáním ruských aktiv se ztrátou a poškozením své reputace v případě, že v zemi zůstanou.
Nepřátelské podnikatelské klima
Finančně velmi bolestivý byl odchod z ruského trhu třeba pro francouzského výrobce potravin Danone, energetického giganta Exxon, dánský pivovar Carlsberg, řetězec s rychlým občerstvením McDonald's nebo síť kaváren Starbucks. Třeba zmíněný Exxon nejprve vycouval z projektu na těžbu ropy a zemního plynu Sachalin-1 na ruském Dálném východě, což vedení Kremlu rozlítilo. Moskva následně snahy společnosti prodat svůj 30procentní podíl zarazila a bez souhlasu firmy jej převedla na ruský subjekt, což Exxon označil za vyvlastnění.
Podobných situací bylo pochopitelně mnohem více, ovšem i kdyby na ně západní společnosti zapomněly, rozhodně se nedá čekat, že jim ruská vláda bude chtít jejich opětovný vstup do země jakkoliv usnadnit. „Pokud jsou mezery po odchodu západních společností z Ruska již zaplněny domácími firmami, pak už se nemáme o čem bavit. Nebudou zkrátka existovat žádná privilegia ani preferenční podmínky pro vracející se společnosti,“ řekl minulý týden Putin. Šéf Kremlu zároveň dodal, že firmy, které při odchodu prodaly svá ruská aktiva levně, je za stejně nízkou cenu rozhodně moci odkoupit nebudou.
„Podnikatelské klima v Rusku není vůči západním společnostem přátelské už několik let a ani nyní se rozhodně nezdá, že Putin by tento stav chtěl jakkoliv změnit,“ uvedl Konstantin Sonin, ekonom z Chicagské univerzity, který se specializuje právě na ruský trh.
Riziko poškození reputace
Problémů bránících západním společnostem v návratu do Ruska je celá řada. Jedním z nich je třeba fakt, že ani po případném uzavřením míru není jisté, zda země Evropské unie zruší nynější sankce na tamní podniky a fyzické osoby. Pokud by se přitom sankce USA a Evropy lišily, pro mezinárodní společnosti by to z hlediska dodržování předpisů představovalo noční můru, kterou by si pravděpodobně nechtěly projít.
Ještě větší komplikaci ale můžou představovat požadavky ruské vlády na uznání nových státních hranic země, tedy včetně ukrajinské Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti. Tento krok mezinárodní společenství přijmout odmítá, ruský vicepremiér Marat Chusnullin se nicméně nechal slyšet, že mají-li se západní společnosti na ruský trh vrátit, bude po nich Moskva požadovat, aby své pobočky otevřely právě i v dobytých ukrajinských oblastech. Že by něco podobného bylo z hlediska mezinárodního práva i pravděpodobného zhoršení reputace u spotřebitelů ze zemí západu velice problematické, asi není třeba nijak zvlášť zdůrazňovat.
„Rusko není nic ve srovnání s ekonomikami jako Indie nebo Čína. Se svými 140 miliony obyvatel to zkrátka není dost velká země na to, aby západní společnosti podstoupily riziko poškození své dobré pověsti, zvláště pokud jakákoli mírová dohoda rozzlobí spotřebitele tím, že zmenší území Ukrajiny,“ podotkla Laura Solanko, expertka na Rusko a hlavní poradkyně Institutu pro ekonomiku v transformaci Finské banky.
Některé firmy stále plánují odchod
Z výše uvedených důvodů jasně vyplývá, že západní společnosti se pravděpodobně do Ruska v dohledné době nepohrnou. Případné oteplení vztahů by tedy mohlo prospět hlavně těm zahraničním firmám, které v Rusku navzdory válce na Ukrajině zůstaly. Takových společností jsou podle odhadů zhruba dva tisíce, přičemž mezi ty největší patří velké potravinářské společnosti jako PepsiCo, Nestlé a Mars.
„Kdo v Rusku ještě zůstal, měl by při případném zrušení sankcí obrovskou výhodu. V podstatě by tedy byl odměněn za to, že navzdory válce své aktivity neukončil, což je poměrně problematické,“ objasnil Janis Kluge, ekonom z Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti.
Jak už ale bylo řečeno, minimálně evropské země se zatím ke zrušení sankcí rozhodně nemají. Navzdory perspektivě lepších vztahů mezi USA a Ruskem naopak mnohé zahraniční společnosti trvají na tom, že bude nejlepší, když tamní trh opustí. „Existuje více než tucet zemí, jež na Rusko uvalily různé sankce. Myslíme si tedy, že naší nejlepší možností je pokračovat ve zbavování se našich tamních aktiv,“ uzavřel Murray Auchincloss, generální ředitel BP, která stále drží 20procentní podíl v energetickém gigantu Rosněfť.
