Komerční banka
Vysoudí–li Komerční banka od svých bývalých šéfů náhradu za škody způsobené obchody s firmou B.C.L., zažijeme další premiéru. Poprvé v Česku povolá někdo členy statutárních orgánů ke hmotné zodpovědnosti za jejich konání. Přitom v zákonech je tato odpovědnost zakotvena již dávno.
Není pochyb, že minimálně někteří členové předchozích představenstev Komerční banky nedostáli svým povinnostem a nevykonávali je s náležitou, natož odbornou péčí. Kolem případu je však až příliš nejasností na to, aby bylo možné bez pochybností určit kdo a kdy se stal spoluviníkem ztrátové transakce (EURO 4, 8, 20/2000). Někdo ji však bezpochyby zavinil. Jen aby vše neskončilo stejně jako v případě daňového úniku ODS, k němuž sice došlo, je trestný a někdo z vedení ODS za něj nese odpovědnost, ale ten, kdo podepsal daňové přiznání, to podle názoru prvoinstančního soudu není.
Česká společnost by nepochybně potřebovala precedens v podobě manažerů, kteří nakonec museli za své špatné činy zaplatit. Jenže politické objednávky mají tu nevýhodu, že vyvolávají hony na čarodějnice, při nichž to často odnesou i nevinní, a někdy se dostane trest i na ty, kteří jen plnili předchozí politické objednávky.
Privatizace byla koncipována jako dočasné zhasnutí, z toho se už nikdo nevylže. A po rozsvícení měla světu zjevit výsledky prvotní akumulace kapitálu. Banky k této vizi měly přispívat více, než dělaly – bývalý premiér Václav Klaus je k tomu nutil, kudy chodil. Případ B.C.L. do tohoto schématu až tak úplně nezapadá. Šlo o obří obchod s podvody. Pokud ovšem nepřijmeme variantu, že měl původně sloužit k financování krachujících českých firem, které se pravicoví politici snažili levicově zachránit. A teď babo raď, zda jsou právě bývalí manažeři první dámy naší bankovní scény těmi nejsprávnějšími osobami pro pranýř.
Mimochodem, v bankovních kruzích se proslýchá, že stejnou hru s Barakem Alo–nem v hlavní roli sehrála i další česká banka. Ta však dlouho vydělávala a v okamžiku, kdy zjistila pokus o podvod, zavřela kohouty na penězovodu. Odpovědní lidé v Komerční bance je naopak místo toho otevírali více a více. Zlé jazyky tvrdí, že to bylo proto, že nevěděli, co je to vlastně akreditiv, ale doba žádala, aby ho měli mezi nabízenými produkty.
Komerční banka žádnou politickou objednávku řešit nehodlá, tvrdí její šéf Radovan Vávra. Jde jí o náhradu škody a soudit nechá soudy. Nebudou to mít jednoduché, jde o premiéru a zákon nepostihuje vše. Ani nemůže, a v zahraničí se o to dokonce vůbec nesnaží. Tam si soudy vystačí třeba s odbornou péčí či dobrými mravy. Než se ty naše dostanou tak daleko, potrvá to ještě pár let. Nejméně tolik, kolik kompletní náhrada garnitury manažerů prvních deseti polistopadových let.
