Léta opomíjený agrární export začíná nabývat na významu. Vedle potravinářů slaví úspěchy i výrobci techniky
O odkazu končící vlády se bude ještě dlouho polemizovat a objektivní zhodnocení jejího výkonu bude možné provést až s letitým odstupem. Kabinetu však nelze upřít, že se zaměřil na doposud přehlížený agrární export. Zemědělcům, potravinářům, ale i výrobcům agrární techniky se nabízejí perspektivní trhy v Africe, Asii nebo na Blízkém východě, shodli se účastníci diplomatické snídaně pořádané týdeníkem Euro, tentokrát zaměřené na zemědělství.
„Investovaná energie přináší své plody a naším exportérům se otevírají nová teritoria na všech kontinentech,“ prohlásila agrární diplomatka v Rusku Nikola Hrušková. Právě zřízení pozice zemědělského diplomata je jedním z nejviditelnějších opatření.
Vedle zastoupení v Rusku působí agrární experti také v Číně, Saúdské Arábii, USA a Srbsku se zodpovědností za další země Balkánu. Aktuálně čeká na výjezd diplomat na misi do Libanonu a vypsaná jsou výběrová řízení pro pozice do Íránu, Japonska a Mexika se zodpovědností také za Kubu.
Vedle diplomatů poskytuje stát i řadu dalších nástrojů podpory exportu. Pořádá exportní semináře, organizuje incomingové mise zahraničních podnikatelů do Česka, podporuje účast českých firem na zahraničních veletrzích a výstavách.
Tuzemské firmy přitom mají šance i na trzích, kde se to na první pohled může zdát jako velmi komplikovaná záležitost. To je případ Ruska, kde platí embargo na dovoz masa, mléčných výrobků a dalších komodit.
Například násadových vajec, kterých se omezení netýká, se však loni do Ruska vyvezlo v hodnotě půl miliardy.
„Zemědělství není jen o vývozu potravin, ale také o vývoz technologií. Zejména ve vztahu k Rusku, kde platí omezení a je tam tlak na lokalizaci, se otevírá prostor pro vývoz a máme v tomto ohledu světu co nabídnout,“ dodává k tomu Marek Svoboda, ředitel Odboru ekonomické diplomacie z ministerstva zahraničních věcí.
Česko se pravděpodobně nikdy nestane světovým mistrem ve vývozu samotných potravin jako třeba Polsko, v oblasti technologií však může navázat na letitou tradici. Úspěch v zahraničí slaví například pekárenské technologie, zemědělské stroje a především technologie pro pivovarnictví.
Těm se daří uchytit například na složitém africkém trhu. Podle Svobody nedávno navštívila Česko delegace pivovarníků z Chile. Jihoamerický stát je tak další zemí, kde má tuzemské pivovarnictví šanci zanechat stopu.
Trend už zaznamenala také Česká exportní banka (ČEB). V portfoliu projektů podpořených bankou přibývá malých a středních podniků, mezi které patří často právě zemědělské a potravinářské firmy.
Podle ředitele ČEB Karla Bureše byl podíl zemědělských podniků na celkových aktivech banky ještě před třemi lety prakticky nulový. „Dneska už jsme na několika procentech a zemědělství představuje významnou část z malých a středních podniků,“ prohlásil ředitel ČEB Karel Bureš.
Přesto existují ještě některé resty.
Martin Moulis ze Zemědělského svazu například upozornil, že Česko často vyváží nezpracované komodity, které pak dováží zpět ve formě výrobků s vyšší přidanou hodnotou. To se týká hlavně mléka. Saldo zahraničního obchodu je také dlouhodobě negativní. A i když v posledních letech se spíše snižuje, loni došlo k mírnému nárůstu a i za letošek to vypadá, že se rozdíl mezi dovozem a vývozem opět mírně zvýší v neprospěch vývozců. •
O autorovi| Václav Herz, herz@mf.cz
