Menu Zavřít

Čekání na jednorožce. Varšava je nejvýznamnějším rodištěm startupů v regionu

23. 5. 2020
Autor: Shutterstock

Varšava je novým startupovým srdcem Evropy, má nejvíc rychle rostoucích firem v regionu.

Varšava je
symbolem polského ekonomického růstu posledních třiceti let. Panorama polské
metropole dotvářejí mrakodrapy symbolizující úspěch, řada hipsterských kaváren
povzbuzuje místní obchodní ruch. A v posledních letech tu vzniká také
pozoruhodné množství evropsky významných startupů. Varšava se tak poprvé
umístila mezi desítkou nejprogresivnějších měst Evropy v rámci prestižního
žebříčku tisíce nejrychleji rostoucích firem na kontinentu, který každoročně
publikuje list Financial Times. Vzniklo zde víc nadějných firem než ve
španělském Madridu, a dokonce i víc než v bavorském Mnichově.

Varšava se
může nově opřít především o své kvalifikované vývojáře. Díky nim se v zemi
usadily i týmy amerických gigantů jako Amazon či Uber. „Umíme vyvíjet velmi
kvalitní produkty. Zatím tu trochu chyběla kreativita při vymýšlení nových
byznysových modelů, ale teď se stále víc společností snaží přicházet se svými
vlastními modely,“ řekl Financial Times Piotr Badowski, majoritní vlastník
společnosti Nanovo, která vyvíjí software pro chytré obrazovky maloobchodních
prodejců, jako je CCC, největší polský prodejce obuvi.

Startupová
scéna se v Polsku ale neomezuje jen na hlavní město. Příkladem slibně se rodící
„venkovské“ IT scény je startup SoftwareHut (ze skupiny TenderHut nabízející
softwarová řešení), který má kanceláře kromě Mnichova, Londýna, Paříže a
Stockholmu třeba i v New Yorku. Jeho služby využívá Microsoft, Skyscanner či
newyorský obchodní dům Showfields. Pochází přitom z východopolského Białystoku
nedaleko běloruských hranic. V žebříčku Financial Times se právě SoftwareHut
umístil nejvýše ze všech polských IT firem. Loni byl nejvýše TenderHut.

Herní křesla a kovové skříně

Podobně
dobře jsou na tom rychle se rozvíjející polské e-shopy. Například Domator24,
který prodává herní křesla a kovové skříně a sídlí v Zelené Hoře blízko
východoněmeckých hranic, je podle Financial Times vůbec nejrychleji rostoucí
polskou firmou a patří mezi třicítku nejprogresivnějších startupů Evropy.

Zdánlivě
nezajímavý byznys tohoto e-shopu dosáhl v posledních letech raketového růstu.
Tržby mu vzrostly za pouhé tři roky ze zanedbatelných částek až na půl miliardy
korun, což ho rázem katapultovalo mezi evropskou startupovou smetánku. Podobně
jako varšavský online hobbymarket Ogrodosfera, který při pouhých patnácti
zaměstnancích dosáhl předloni tržeb ve výši přibližně 150 milionů korun.

V první
tisícovce nejrychleji rostoucích evropských firem podle Financial Times je těch
polských 42, což je zdaleka nejvíc z celé střední i východní Evropy. Česko má v
žebříčku 12 startupů, Rumunsko deset a Maďarsko jen osm.

Jedním z vysvětlení, proč v Polsku dokážou dosahovat ohromujících čísel takové typy startupů, které nejsou příliš obvyklé v západních zemích, je obrovský domácí trh. Ten je dosud stále nenasycený. Varšava i další velká polská města při svém rozvoji stále ještě těží také z vyspělé infrastruktury, která byla postavena před víc než osmi lety u příležitosti mistrovství Evropy ve fotbale, které země tehdy pořádala.

Naopak
Achillovou patou polské startupové scény byl špatný přístup k financování. Jen
málo polských fondů venture kapitálu mělo v posledních letech přístup k
americkým či izraelským kolegům, což ztěžovalo investice do místních nadějných
firem. Ty se tak musely obejít ve většině případů bez externího financování i
bez potřebného know-how z vyspělého zahraničí. I proto v Polsku před nějakými
pěti sedmi lety žádná startupová scéna prakticky neexistovala, na rozdíl
například od České republiky.

To se teď
mění. Na polský trh se nadnárodní kapitál v posledním roce doslova hrne.
Důkazem je například investice do startupu Docplanner, který přišel se
stejnojmennou aplikací pro objednávky k lékařům. Až 80 milionů eur (víc než dvě
miliardy korun) do něj investovaly fondy v čele s Goldman Sachs Private Capital
Investing, což z něj v současnosti udělalo jeden z nejhodnotnějších startupů v
celém středoevropském regionu.

Nicméně
Polsku stále chybí špičkový startupový mentoring, který například v Praze už
několik let nabízí třeba inkubátor StartupYard. I kvůli tomu všemu Polsku stále
chybí nějaký „jednorožec“, tedy velice úspěšný startup ohodnocený víc než
jednou miliardou amerických dolarů.

Půjčka od rodičů

To Polsko
zatím stále odlišuje například od Estonska, kde v roce 2004 vznikl Skype a kde
se v posledních letech rodí největší evropská konkurence amerického Uberu,
přepravní společnost Bolt (dříve Taxify). Tu založil v roce 2013 ve svých
tehdejších 19 letech Markus Villig z estonského Tartu, který se inspiroval
právě úspěchem Skypu a tím, že světový byznys je možné založit i v zastrčeném
koutu postsovětské republiky.

Aplikace
Boltu je nyní dostupná ve víc než stovce měst ve třiceti zemích světa, používá
ji 25 milionů lidí a zaměstnává víc než půl milionu řidičů. Villig přitom tento
byznys nastartoval během letních prázdnin po maturitě se skromnou půjčkou ve
výši pět tisíc eur od svých rodičů. Bolt je dnes podle Financial Times třetí
nejrychleji rostoucí firmou v Evropě hned po britské fintechové bance OakNorth
Bank a finské rozvozové službě Wolt.

Daří se i
dalším estonským startupům stejně jako kolegům z Lotyšska a především z Litvy.
Celkem pochází z pobaltských republik 27 nejprogresivnějších firem z žebříčku.
Samotné litevské hlavní město Vilnius má v žebříčku Financial Times jedenáct
firem. Kromě několika technologických startupů jsou to hlavně dopravní i
stavební firmy. Ty těží zejména z levnější pracovní síly, kterou Litva nabízí.

Nejúspěšnější
mladou firmou z Litvy je Malagris, stavební firma z Vilniusu, která se
soustředí především na švédský trh a která za pouhé čtyři roky téměř
zdesetinásobila své tržby v přepočtu na víc než čtvrt miliardy korun. Rychle
rostoucí litevské dopravní firmy se soustředí především na silniční nákladní
dopravu. Například Integre Trans předloni dosáhla tržeb bezmála 50 milionů eur
(zhruba 1,25 miliardy korun), za čtyři roky tak své tržby ztrojnásobila.

CONTENT24

Varšava i
další velká polská města při svém rozvoji stále ještě těží z vyspělé infrastruktury,
která byla postavena před víc než osmi lety u příležitosti mistrovství Evropy
ve fotbale.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).