Dovedete si představit, že přijdete do obchodu a nezaplatíte kartou, nebo že si z bankomatu nevyberete vlastní peníze? Právě takovému scénáři se chtějí ve Spojeném království vyhnout, a proto tamní banky připravují plán, jak snížit závislost na amerických platebních gigantech Visa a Mastercard a vytvořit vlastní záložní systém pro případ krize. Již ve čtvrtek se uskuteční schůzka šéfů britských bankovních společností v souvislosti s rostoucími obavami, že by americký prezident Donald Trump mohl vypnout platební systémy vlastněné americkými firmami.
Náklady na vznik nové platební společnosti, která by měla zajistit fungování britské ekonomiky v případě problémů, ponese skupina finančníků z londýnské City. Iniciativu, o níž se mluví už několik let, podporuje i vláda premiéra Keira Starmera.
Přes Visu a Mastercard jde 95 procent transakcí
Obavy z ohrožení současných platebních systémů, a tím i celé ekonomiky, zesílily nedávné Trumpovy výhrůžky spojencům v NATO v souvislosti s Grónskem. Že jsou zcela namístě, přitom dokládají data britského platebního regulátora z roku 2025. Podle nich probíhá zhruba 95 procent karetních transakcí ve Velké Británii právě přes systémy Visy a Mastercardu, přičemž tuto dominanci podporuje i pokles používání hotovosti.
„Kdyby byly tyto systémy vypnuty, vrátilo by nás to do 50. let, tedy do doby před dominancí platebních karet v britské ekonomice, kdy podniky zcela spoléhaly na hotovost. Samozřejmě potřebujeme suverénní platební systém,“ uvedl pro deník The Guardian jeden z manažerů obeznámených s projektem.
Evropský Airbus pro platební systémy?
Podobné obavy, jaké mají Britové, zaznívají i v Evropské unii, kde politici rovněž celkem otevřeně prosazují budování lokálně vlastněných systémů. Minulý měsíc se například na sociálních sítích rozšířilo ostré varování předsedkyně hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu Aurore Lalucqové. „Visa, Mastercard… Naléhavým tématem je náš platební systém. Trump může všechno vypnout,“ zdůraznila s tím, že žádá Komisi, aby zorganizovala „evropský Airbus pro platební systémy“.
Také podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka nejsou dva dominantní platební systémy ideální, protože si vzhledem ke svému tržnímu postavení mohou diktovat podmínky. Jak by se dle jeho názoru měla Unie zachovat? „To nejmenší a nejjednodušší, co můžeme udělat, je zajistit, aby v celé EU fungoval systém okamžitých a velmi laciných plateb 24/7, včetně jednotných QR transakcí. Není to žádná nadstavba, jen vlastně plošné využití toho, co už existuje,“ vysvětlil Dufek naší redakci. Zároveň dodal, že Česko okamžité platby dávno umí a klienti je využívají.
Systém sám o sobě je sice drahý, ale miliardy plateb ho hravě zaplatí – tedy za předpokladu, že jej budou využívat opravdu všichni: „Takový systém může existovat uvnitř eurozóny i v ne-eurových zemích. Pak už je to jen o osvětě. A když to posílí konkurenci platebních systémů na trhu, co víc si přát.“
S tím, že je lepší mít alternativní zálohu, abychom byli méně závislí na amerických karetních sítích, souhlasí i hlavní analytik Citfinu Miroslav Novák. „Platební systém lze totiž považovat za kritickou infrastrukturu. Náklady by sice byly asi v řádu miliard eur na úrovni celé EU, přičemž návratnost by byla hlavně strategická, dlouhodobé posilování technologické a finanční suverenity je však nyní důležité,“ upozornil Novák, který zároveň připomněl, že sedmadvacítka se už před časem vydala cestou okamžitých plateb a digitálního eura.
Spolupráce místo konfrontace
Spojené království volí méně konfrontační přístup než Lalucqová, takže na výše zmíněné iniciativě se Visa i Mastercard podílejí. Obě společnosti jsou ve skupině financujících subjektů, díky čemuž mohou i hlasovat, a to společně s bankami, jako jsou Barclays, Santander UK, NatWest, Nationwide, Lloyds Banking Group, či provozovateli bankomatové sítě Link a Coventry Building Society.
Zatímco britští představitelé zdůrazňují potřebu záložního řešení, americké hrozby jako zdroj svých obav otevřeně neuvádějí. Namísto toho upozorňují spíše na kybernetická a provozní rizika, která by stávající platební systémy mohla narušit. „Bez ohledu na jakýkoli politický vývoj to Spojené království potřebuje udělat. Potřebovali jsme to už dříve a nemyslím si, že by se to v důsledku nedávných událostí změnilo,“ dodal bývalý šéf Nationwide Joe Garner, který působil i jako vládní poradce.
Finančníci z londýnské City nyní musí vytvořit právní strukturu a modely financování nové platební alternativy, která nese pracovní název DeliveryCo. Centrální banka mezitím připraví návrh infrastruktury. Předpokládá se, že nový platební systém by mohl být spuštěn do roku 2030.
A ač to nemusí být na první pohled zřejmé, potenciální vstup nových hráčů na trh kvitují – alespoň oficiálně – i ti, jichž se celá záležitost týká primárně, tedy Mastercard a Visa. „Vítáme pokrok v oblasti plateb z účtu na účet ve Spojeném království. Věříme, že konkurence mezi více řešeními za rovných podmínek přinese možnost volby, inovace a hospodářský růst,“ sdělilo vedení druhé jmenované společnosti.
