Jízda autonomními taxíky je v některých amerických, ale čínských městech už několik let něčím docela běžným. V Evropě zatím nikoliv. Ne snad že by zdejší automobilky tyto technologie netestovaly, celý proces se nicméně odehrává jen velice pomalu, pod dohledem záložního řidiče a za přísných pravidel. A že Starý kontinent, někdejší lídr světového automobilového inženýrství, má co dohánět, ukázala i výmluvná epizoda z minulého měsíce.
Během zkušební jízdy autonomní vůz značky Volkswagen sice opatrně objel dodávku blokující cestu, ale pak zamířil rovnou do protisměru. Přesto se automobilka snaží ztrátu dohnat. Do hry vstupuje s vlastním robotaxi, které má dobýt nejen Hamburk, ale i takové Los Angeles.
Opatrné testování, ambiciózní plány
Náskok Spojených států i Číny je nezpochybnitelný. Zatímco Waymo, které spadá pod společnost Alphabet, tedy matku Googlu, provozuje plně autonomní vozidla v USA už téměř pět let a zvládá přes 250 tisíc jízd týdně bez vážnější nehody, v čínských městech běží podobné služby pod taktovkou technologických gigantů, jako je Baidu.
S cílem podpořit inovace a po období stagnace nastartovat klíčové odvětví nyní ovšem chce pořádně na plyn šlápnout i Evropa. Centrem vývoje robotaxi se přitom stal zmíněný Hamburk, kde už zhruba třicet elektrických minivanů VW ID.Buzz v autonomním režimu skutečně jezdí. Vozy vybavené sadou senzorů a počítačovým viděním provozuje pod svou značkou sdílené dopravy společnost Moia.
Zatím jde sice jen o testování – auta mohou využívat pouze zaměstnanci a za volantem stále sedí záložní řidič připravený kdykoli převzít řízení –, sami obyvatelé Hamburku by se ale přístupu k této službě mohli dočkat už v příštích měsících. Místní ministr dopravy nové řešení vítá s tím, že má pomoci zaplnit mezery v městské dopravní síti, kde už dnes jezdí metro, vlaky i autobusy.
Následně má přijít na řadu expanze do Spojených států. Vedení Volkswagenu letos v dubnu oznámilo, že v rámci partnerství s Uberem plánuje nasadit tisíce autonomních minivanů do ulic Los Angeles. Podle šéfa divize autonomních vozidel VW Christiana Sengera by mohla plně autonomní flotila, tedy bez záložního řidiče, vyjet na americké silnice koncem roku 2026. V Evropě se totéž očekává o rok později, a to kvůli oněm náročnějším pravidlům i podmínkám provozu.
Sériová výroba na spadnutí
Projekt ID.Buzz AV vzniká ve spolupráci Volkswagenu a izraelské technologické firmy Mobileye, kterou většinově vlastní společnost Intel. Nyní míří minivany do sériové výroby, přičemž automobilka je plánuje nabízet společně s platformou Moia jako komplexní řešení pro dopravce i města.
Testovací provoz ale zatím není bez chyby. Během zkušební jízdy, kterou absolvovali redaktoři The Wall Street Journal, musel záložní řidič dvakrát převzít řízení – vždy kvůli špatně zaparkovaným dodávkám, které robotaxi nedokázalo bezpečně objet. Podobnými nedostatky každopádně trpí i konkurenční systémy. Například nedávno představené autonomní taxíky značky Tesla čelí vlně kritiky, když se na sociálních sítích objevují videa, kde vozy jedou nad povolenou rychlostí, bezdůvodně brzdí nebo krátce vjíždějí do protisměru. Šéf americké automobily Elon Musk však tvrdí, že technologie se „s každou najetou mílí zlepšuje“.
Na rozdíl od Tesly, která spoléhá výhradně na kamery, sází Volkswagen stejně jako Waymo na kombinaci pokročilých senzorů a technologie LiDAR. Ta vysílá laserové pulzy k detailnímu mapování okolí a zvládá i situace, jež mohou kamery zmást, například hustý déšť či sněžení. Ve vozech ID.Buzz AV se nachází kompletní sada čidel navržená tak, aby plně nahradila lidského řidiče, celkem třináct kamer a devět lidarů.
Evropa chce zpět do hry
Autonomní řízení se stalo klíčovou součástí technologického souboje mezi Spojenými státy a Čínou. V USA se provoz i testování samořiditelných aut těší poměrně volným regulacím, navíc administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podniká další kroky k jejich odbourání.
Starý kontinent začíná šlapat na plyn až v poslední době. Evropská unie na jaře představila akční plán na oživení automobilového průmyslu, který dnes představuje zhruba sedm procent celkového HDP. Cílem je podpořit vývoj autonomních vozidel, například s pomocí rozsáhlých testovacích zón, kde firmy mohou bezpečně experimentovat s novými technologiemi.
Vedle zavedených automobilek se každopádně v Evropě profiluje také další výrazný hráč. Jde o britský startup Wayve, jehož podporují giganti jako již zmíněný Uber, Nvidia či SoftBank. Ve spolupráci s prvně jmenovaným jeho vedení letos oznámilo projekt, v rámci kterého počítá v Londýně se zprovozněním vlastního robotaxi již v roce 2026. Britská vláda si od toho slibuje mnohé, protože podle jejích propočtů by mohly samořiditelné vozy přinést do ekonomiky až 58 miliard dolarů (tedy přes 1,2 bilionu korun).
Pomůže síla koncernu?
Nutno podotknout, že mnohé automobilky kvůli pomalému pokroku a vysokým nákladům vývoj vlastních autonomních vozidel již vzdaly. Ford například ukončil v roce 2022 společný projekt s Volkswagenem – startup Argo AI se sídlem v Pittsburghu. Také společnost General Motors loni v prosinci přestala financovat svoji kalifornskou divizi Cruise poté, co ztráty dosáhly více než 10 miliard dolarů (téměř 250 miliard korun).
Současný projekt Volkswagenu je však podle Sengera levnější, a to především díky úsporám z rozsahu a spolupráci s koncernovými značkami jako Porsche a Audi, když společně s nimi může nakupovat ve velkém senzory i software. Sériová výroba modelu ID.Buzz AV má být také mnohem efektivnější, protože nebude nutná její dodatečná přestavba, jako to dělá třeba Waymo.
A kolik robotaxi chce Volkswagen skutečně postavit? Na to zatím firma odpověď nedává. „Budeme růst tempem důvěry trhu,“ říká šéf firmy Moia Sascha Meyer s tím, že výroba bude probíhat tak rychle, jak rychle budou lidé (a regulátoři) ochotni do těchto aut nasedat.