Beef Bar: Jednoduchá dokonalost

Splněný sen, jehož příprava trvala dva roky. Tak popisuje nový Beef Bar jeho majitel, obchodník s potravinářskými přísadami Petr Lávička. Do Česka dováží jihoamerické hovězí, takže je jen logické, že si teď tím uruguayským zásobuje i vlastní restauraci sídlící na pražském Perštýně. Je to zajímavá kombinace toho nejlepšího na světě: křehké a šťavnaté uruguayské hovězí a k němu argentinská vína. Žádný pravověrný masožravec si nemůže přát nic moc jiného.

Beef Bar určitě neklame jménem, skutečně tu diktuje hovězí. Menu kromě tradičních empanád nebo burgerů drží pohromadě právě prvotřídní maso v nejčistší možné úpravě: nečekejte tedy žádný festival hutných omáček, jimiž u nás obvykle překrýváme deficit chuti u laciného masa, ale hovězí v co možná nejsyrovější formě; tatarák a hlavně steaky z různých částí skotu – rump steak, nízký roštěnec s tukovou kůrkou (striploin), vysoký roštěnec s tukovým očkem (rib eye), svíčkovou nebo filet mignon.

Steaky stojí od 265 do 525 korun, předkrmy se pohybují od 75 korun (dvě plněné empanády) do 200 korun (tatarák). A navíc: v Beef Baru dělají i pastrami, tradiční východoevropskou masovou chuťovku, jež dala díky přistěhovalcům chuť i barvu New Yorku. Sendvič s pastrami v Beef Baru stojí 160 korun.

Šup šup

Jestli chcete skutečně poznat, jak chutná uruguayský hereford, začněte hovězí hostinu právě tatarákem. V Beef Baru ho dělají z rump steaku a v podstatě bez přísad, aby vynikla chuť masa. „Míň, míň, míň,“ popisuje recepturu Lávička a myslí tím právě to, že na talíři přede mnou je téměř čisté maso, jehož výraznou chuť podporuje špetka soli. A také světlý domácí čerstvý chléb a sklenka argentinského malbeku. Je to perfektní začátek.

Lávička je perfekcionista. V grilu na steaky používají kvůli specifické vůni jen argentinské dřevěné uhlí, zatímco správnou hořčici k pastrami nejdřív našel v Německu a nakonec až v Chorvatsku; chleba na sendvič pro změnu peče pekař z Dobřejovic, kvašené okurky pocházejí z Maďarska. „Každá ingredience má na jídlo velký vliv,“ vysvětluje majitel Beef Baru. Škoda, že ho občas neposlouchá i Jiří Babica.

V podniku si dělají vlastní chorizo – z 80 procent z hovězího a z 20 procent z vepřového masa. Podávají je s lehce pikantní a hebkou salsou z rajčat a olivového oleje, která hrubší klobásu v puse zjemní.

Právě zmíněné pastrami má být vlajkovou lodí Beef Baru, i když jde o jedno z nejsložitějších a současně méně efektivních jídel na přípravu. A nejde jen o to, že ingredience pocházejí z celé Evropy; při přípravě uzeného hovězího je velký úbytek masa, což restauratéři moc rádi nevidí. „Dodavatele na správné pastrami jsem hledal dva roky,“ popisuje Lávička. Výsledek nicméně stojí za to.

Ochutnal jsem i tři steaky: rump steak, hovězí pupek a rib eye steak. V podniku je všechny servírují stejně jednoduše jako v Jižní Americe, tedy s opečenými bramborami, salátem a případně restovanou zeleninou. Na jihoamerické hovězí, které na rozdíl od českého neničí ve steakové úpravě pachuť loje, je i střední propečení moc, nejlepší je medium rare nebo také rare. „Šup šup,“ popisuje přípravu steaku majitel podniku a má pravdu. Nechte maso na grilu déle a zabijete ho. To ale neplatí o vínu ke steaku, naopak: starší rezerva malbeku dělá s masem kouzla.

---

Přečtěte si recenze na další restaurace:

MaSa by Hervé: francouzský restart

Slibné Portfolio

Restaurace Bastion: dobře utajená bašta

---