Australský investor Prairie Mining si slibuje vysoké zisky od projektu polského dolu Dębieńsko, který společnost NWR opustila před pár lety.
Vstup do uhelného průmyslu v roce 2005 udělal ze Zdeňka Bakaly mimořádně bohatého člověka. Investorům toho tehdy namluvil tolik, že po uvedení na burzu v Londýně v roce 2008 přesáhla hodnota NWR deset miliard dolarů. Velkou roli v příběhu sehrál i polský těžební projekt Dębieńsko, který měl disponovat obrovskými zásobami uhlí a skupině NWR přinášet velké zisky.
Velké zisky sice Bakala se společníkem Peterem Kadasem získali, ale nepocházely z Dębieńska. Z NWR si vytáhli přes 60 miliard korun, a když v roce 2012 začaly padat ceny uhlí, těžební firma se dostala do problémů. Projekt těžby v polském Slezsku zanedlouho poté úplně opustili a před dvěma lety ho prodali australské firmě Prairie Mining za dva miliony eur.
Kouzelná story
Tady však začíná nový příběh, který má o něco jasnější kontury. Australané mají koncesi ještě na čtyři desítky let, dokončují geologické studie a pak chtějí začít obnovovat těžbu. Spoléhají, že uhlí uplatní na evropském ocelářském trhu, kam se 85 procent koksovatelného uhlí dováží a ceny rostou. Vytěžit plánují 2,6 milionu tun ročně, v Evropě se za rok spotřebuje 75 milionů tun.
Cena koksu:
Vývoj ceny koksovatelného uhlí od roku 2008 (v USD)
Výhodou pro ně mají být nižší náklady na dopravu, která z největší exportérské země Austrálie trvá do Evropy skoro dva měsíce a stojí 38 dolarů za tunu. V únorové prezentaci pro investory šéf společnosti Prairie Mining Ben Stoikovich tvrdí, že uhlí budou dodávat za jeden den a dopravní náklady nepřesáhnout pět dolarů; celkem je vyjde produkce jedné tuny na 47 dolarů.
A teď přichází pointa. Stoikovich věří, že uhlí bude moci prodávat za 230 dolarů za tunu, takže profit by ročně dělal zhruba 630 milionů dolarů, přičemž by se těžilo 26 let. V tomto světle jsou náklady na spuštění těžby ve výši 504 milionů dolarů zanedbatelné. V Dębieńsku je navíc stále funkční železnice či těžební šachta, kterou se dá sfárat pod povrch. Polský stát důl zavřel v roce 2000 a Bakala ho koupil v roce 2006.
Na tento příběh se nyní Australané pokoušejí nalákat investory, kteří by projekt pomohli zafinancovat nebo jej rovnou celý koupili.
Temné vyhlídky: Bakala a Chrenek mohou přijít o majetky v Jižní Africe
A zatím se to daří. Projekt už budí pozornost velkých českých byznysmenů. „Každého teď zajímá Dębieńsko,“ řekl jeden z nich týdeníku Euro. Podle něj však má projekt i řadu rizik. Náklady na těžbu nebudou tak nízké, jak si Australané malují, ale dosáhnou až na 80 dolarů za tunu. Už NWR před opuštěním dolu uváděla, že projekt brzdí potíže s odčerpáváním a odsolováním spodních vod. Takže záleží na kvalitě uhlí. „Určitě tam není prémiové koksovatelné uhlí, jak oni uvádějí, ale středně kvalitní,“ dodává český byznysmen s tím, že výkupní cena 230 dolarů za tunu je teď naprosto nereálná. Srovnatelné uhlí z okolních slezských dolů se prodává za 190 dolarů za tunu.
Polsko-australský svazek
I proto Prairie Mining před pár týdny zahájila jednání s polostátním polským těžařem Jastrzobska Spólka Woglowa (JSW), který je největším producentem koksovatelného uhlí v Evropské unii. A JSW na projekt slyší. Na březnové prezentaci výsledků jeho šéf Daniel Ozon nevyloučil, že by mohla vzniknout účelová společnost, do níž by se projekt převedl, a následně by v ní fungovali buď společně s Australany, nebo jinými finančními investory.
Bakalův recept na zbohatnutí: levně koupit, vysát, zmizet
Spolupráci nahrává i fakt, že JSW může k uhlí, které je v hloubce až jeden kilometr pod zemí, přistupovat ze svého dolu Knurów-Szczyglowice, který s Dobieňskem bezprostředně sousedí. Australsko-polská jednání v těchto dnech probíhají a nelze předjímat výsledek. Nicméně spojení s těžařem JSW by byl pro Prairie Mining husarský kousek.
I nejmenovaný český byznysmen projekt přes veškeré výhrady považuje za životaschopný. „Návratnost investice bude minimálně 15 let a možná i více, proto si myslím, že je projekt jen pro nadnárodní těžařskou firmu nebo státní společnost. Já tomu ale fandím,“ uzavírá. Někdejší Bakalova šachta tak možná znovu ožije.
Přečtěte si také:
ČLÁNKY DO MAILU