Americké vysoké školství čelí během druhého prezidentského období Donalda Trumpa bezprecedentnímu tlaku, který mnozí označují za přímé ohrožení akademické svobody. Administrativa Bílého domu totiž využívá federální financování jako nástroj k prosazování svých politických cílů, což vyvolává ostrou kritiku a odpor vysokých škol.
V úterý například více než 150 rektorů amerických univerzit podepsalo dopis, v němž tyto Trumpovy kroky označuje za zcela nepřiměřené zasahování vlády do chodu tamního vzdělávacího systému a vyzývá prezidenta ke změně postoje. Nechyběli mezi nimi mimo jiné zástupci Harvardu, Princetonu nebo Brownovy univerzity.
Evropské země a instituce se přirozeně snaží současného stavu využít ve svůj prospěch, a tak začaly nejen americkým vědcům nabízet mnoho lákavých výhod výměnou za to, že ve svém výzkumu budou pokračovat právě na Starém kontinentu. Nejnověji se k nim přidává i Norsko, které za tímto účelem dle listu The Guardian otevřelo zcela nový fond ve výši 100 milionů norských korun (v přepočtu zhruba 210 milionů českých korun).
Výzva je otevřena vědcům z celého světa, přičemž její spuštění urychlila právě nedávná zpráva, podle níž má ve Spojených státech dojít v oblasti vědy k výraznému omezení financování. To vše se navíc děje ve chvíli, kdy čelní představitelé této skandinávské země míří na návštěvu Bílého domu. Na programu jednání norského premiéra Jonase Gahra Støreho a ministra financí, a zároveň bývalého generálního tajemníka NATO, Jense Stoltenberga by podle očekávání měla být témata jako bezpečnost, obrana, Ukrajina, cla a obchod.
Klima, zdraví, energetika a AI
Výše zmíněná rada pro výzkum uvedla, že její program je plánován na několik let, přičemž již příští měsíc by měla být zveřejněna výzva k podávání návrhů. Ty budou zaměřeny na oblasti, jako je klima, zdraví, energetika a umělá inteligence.
Výkonná ředitelka výzkumné rady Mari Sundli Tveit k tomu podle The Guardianu pro stanici NRK uvedla: „Je to obzvláště důležité vzhledem k situaci ve Spojených státech. Akademická svoboda je pod tlakem a financování je omezováno.“
Spuštění fondu komentovala také ministryně pro výzkum a vysokoškolské vzdělávání severské země Sigrun Aaslandová, která poznamenala: „Je důležité, aby Norsko bylo v tak náročné situaci pro akademiky proaktivní. Můžeme ovlivnit osudy vynikajících výzkumníků a chceme to udělat co nejrychleji. Akademická svoboda je v USA pod tlakem a pro mnoho vědců jde o nepředvídatelnou situaci, zvlášť v zemi, která byla po mnoho desetiletí v oblasti vědy světovou jedničkou.“
Francie, Belgie a také Nizozemsko
Norsko není ve svých iniciativách v rámci Evropy zdaleka osamocené, podobné programy zvažují i další země, které nabízejí akademikům z USA příležitost k pokračování ve výzkumu v prostředí s větší akademickou svobodou.
Konkrétně například francouzská univerzita v Aix-Marseille nabídla přijetí výzkumníků ze Spojených států, na kterou následně zareagovalo téměř 300 akademiků. Že to země galského kohouta myslí s výše uvedenou iniciativou vážně, dokládají i slova bývalého prezidenta Françoise Hollanda, jenž dokonce navrhl vytvoření statusu „vědeckého uprchlíka“.
Nové postdoktorandské pozice zaměřené na vědce z amerických vysokých škol otevřela také belgická univerzita Vrije Universiteit Brussel. A pozadu nezůstalo ani sousední Nizozemsko, jež tyto pracovníky k sobě láká prostřednictvím plánovaného fondu pro vědce ze zahraničí.
