Zvažované ropné embargo může ruskou ekonomiku vážně poškodit. Nestane se tak ale ze dne na den - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Zvažované ropné embargo může ruskou ekonomiku vážně poškodit. Nestane se tak ale ze dne na den

,
Zvažované ropné embargo může ruskou ekonomiku vážně poškodit. Nestane se tak ale ze dne na den
Zdroj: Pixabay
  • Evropská unie plánuje do konce letošního roku přestat dovážet ruskou ropu, aby Kreml připravila o zdroj potřebný k financování války

  • Pro vnitrozemské státy, jako je Česko, Slovensko a Maďarsko, však odstřižení od ropovodu představuje významný problém

  • Pokud k němu dojde, ruské černé zlato budou ve větším objemu odebírat už jen Čína a Indie

Evropská závislost na ruských energiích je vzájemný cit. Země unijní sedmadvacítky se bez nich z krátkodobého hlediska neobejdou – vždyť z celkové její spotřeby ropy a zemního plynu pochází z Ruska dle dat Eurostatu, na něž se odkazuje server E15, 36, respektive 41 procent dodávek. Ovšem ani Kreml si nemůže dovolit přestat své energie ze dne na den na Starý kontinent dodávat (třebaže tak v případě Polska a Bulharska koncem dubna učinil). V posledních dvou měsících totiž přišel o zákazníky z USA, Kanady, Velké Británie i Austrálie, přičemž Japonsko na víkendovém setkání G7 prohlásilo, že bude jejich příklad „v zásadě“ následovat. Jinými slovy, pakliže by se podařilo evropské embargo i přes odmítavý postoj Maďarska skutečně protlačit, bude to v případě ruského černého zlata znamenat, že vymizí asi z poloviny světové ekonomiky.

Od Rusů už nic nechce, přesto si Evropa od počátku války nakoupila ruské energie za 44 miliard eur

Moskvu to samozřejmě nepoloží ze dne na den – země jako Indie od ní totiž stále denně kupují stovky tisíc barelů denně. Navíc tržby Kremlu za ropu se kvůli zdražování zvedly navzdory skutečnosti, že prodá menší objem. EU však stále zodpovídá za většinu tohoto výdělku, a tak by sankcemi na ropu zasadila Putinovi (z dlouhodobého hlediska) citelnou ránu. Moc potencionálních zákazníků, kteří by si mazlavě tmavou hmotu koupili a nahradili ušlý zisk, už totiž Moskvě nezbývá.

Výjimka pro střední Evropu

Mezinárodní energetická agentura (IEA) a další analytici, které cituje CNN, předpovídají, že ruská produkce ropy v důsledku nových sankcí prudce klesne. Ještě v lednu fosilní paliva dohromady představovala 45 procent příjmů Kremlu. Podle dat IEA Moskva loni do Evropy exportovala 3,4 milionu barelů ropy denně. Od února se místní obchodníci začali ruské ropě do jisté míry vyhýbat kvůli astronomickým nákladům na přepravu po moři a nemožnosti své zásilky pojistit. I tak ale ještě v dubnu EU, jak uvádí agentura Rystad Energy, kupovala tři miliony barelů za den.

Jenže teď plánují její lídři v průběhu následujících šesti měsíců zakázat import černého zlata úplně, přičemž tvrdí, že se do konce roku prý obejdou i bez jeho rafinovaných ropných produktů. Jednání jsou stále v běhu. Zatímco Německo prohlašuje, že už od Rusů žádnou energii nechce, zmíněné Maďarsko říká, že by se na odstávku potřebovalo připravovat tři až pět let – 60 procent své spotřeby ropy totiž přijímá z ruského ropovodu. Tamní premiér Viktor Orbán sankce přirovnal k vržení atomové bomby na svoji ekonomiku. V podstatě totéž uvedli i zástupci Česka a Slovenska (naši sousedé odebírají z ropovodu Družba dokonce 96 procent své spotřeby).

„Bereme na vědomí, že pro vnitrozemské státy je složitější se vymanit z energetické závislosti na Rusku. I pro jejich specifickou situaci však najdeme konkrétní řešení,“ slíbil v úterý mluvčí Evropské komise Eric Mamer. „S touto proměnnou počítáme, ačkoli vybudování nové infrastruktury bude samozřejmě vyžadovat čas a investice,“ dodal. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová proto zatím umožní Slovensku a Maďarsku odebírat ruskou ropu až do konce roku 2024. Česko bude mít výjimku do června téhož roku.

Zelená cesta

Svým nejnovějším záměrem Evropská unie v podstatě jen urychluje vlastní plán z dřívějška, který počítal s omezením její závislosti na ruských energiích do roku 2030. Namísto nich hodlá v širším rozsahu využívat energie z obnovitelných zdrojů a další ,zelená‘ řešení. Protože na to však nemá osm let, nýbrž osm měsíců, způsobí to šok právě i Putinovi. Mezinárodní měnový fond předpovídá, že ruská ekonomika letos klesne o 8,5 procenta a upadne do hluboké recese.

V Kremlu se diví, že letos na dovolenou nepojedou. Bývalý miliardář Tinkov se pustil do Putina, vlastní banka se od něj distancuje

Analytici z výzkumné společnosti Kpler jsou s kolegy z Rystandu zajedno v tom, že Rusko bude kvůli embargu nuceno omezit těžbu černého zlata o pětinu, což odpovídá dvěma milionům barelů denně. „Ropa je pro Rusy hlavním zdrojem tvrdé měny a po zavedení finančních sankcí se stala pro tamější ekonomiku životně důležitou. Kromě toho je ale také hlavním zdrojem financování války,“ napsali experti z bruselského think-tanku Bruegel. Embargo ze strany Evropy by však mohlo dále zvyšovat ceny ropy, což by mělo paradoxně v krátkodobém horizontu za následek další peníze pro Putina. Tedy za předpokladu, že by dokázal vybudovat novou infrastrukturu pro její dopravu do Asie.

Peking Putina aktuálně nezachrání

Pro sankcemi nedotčené zákazníky, jako je Indie, která spotřebuje denně pět milionů barelů, jež si nechává dopravovat po moři, atraktivita dovozu z Ruska stoupá díky slevě 35 dolarů na každý jeden z nich. Údaje Rystadu ukazují, že indický dovoz ropy z Ruské federace v dubnu vyskočil na téměř 360 tisíc barelů denně, což je oproti lednu pětinásobný nárůst. I tak je to ale minimum ve srovnání s tím, kolik ropy Nové Dillí kupuje od Američanů.

Experti si původně mysleli, že na slevu uslyší i Čína, nicméně její importy nijak dramaticky nerostou. Společnost OilX, která sleduje toky a produkci ropy ve světě pomocí průmyslových a satelitních dat, zjistila, že asijská velmoc si v dubnu objednala navíc pouhých 175 tisíc barelů denně – což je nárůst asi o 11 procent oproti průměrným objemům v roce 2021. Na vině jsou nynější vleklé lockdowny v tamějších městech, jež výrazně snižují poptávku po energiích.