Až vyschne pramen: tisíce firem jsou závislé na dotacích a bez nich nepřežijí

20. dubna, 11:31 - Jakub Procházka
20. dubna, 11:31

Co se stane, až vyschne pramen z Bruselu, ptají se zástupci podnikatelských svazů. Odpověď ale neznají vláda ani firmy.

Ročně se v Česku vyplatí desítky miliard na dotacích, většinou z evropských peněz. Pro řadu firem se tento zdroj stal natolik zásadním, že bez něj nebudou schopné přežít.

„Na jedné straně je dobře, že si firmy dotacemi spolufinancují svůj rozvoj, ale míra závislosti především na evropských zdrojích roste. Během několika let bude objem přímých dotací z Bruselu jednoznačně klesat. Pro firmy, které se na tuto skutečnost nepřipraví, to bude znamenat existenční problémy,“ varuje předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP ČR) Karel Havlíček.

Česko může do roku 2020 získat z evropských fondů necelých dvacet miliard eur. Stěžejním programem pro české podnikatele – a vlastně jediným, který je určen výhradně na podporu podnikání – je Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK). Do roku 2017 z něj bylo vyčerpáno zhruba sedm miliard korun.

Evropská komise ale v dubnu rozhodla o pozastavení certifikace programu, protože byly dotace kvůli chybám úředníků čerpány neoprávněně. „Financování podnikatelských projektů ale není ohroženo. Hradí je ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) z národních zdrojů. Současně rezort s Evropskou komisí intenzivně řeší, jak chyby, které vznikly za minulého vedení. napravit a OP PIK co nejdřív znovu spustit,“ uvádí v tiskové zprávě MPO.

Ještě úpornější čerpání

Zástupci ministerstva průmyslu a obchodu tvrdí, že je program úspěšný, premiér v demisi o tom ale přesvědčen není. Andrej Babiš chce svižnější čerpání, a tedy ještě větší závislost podnikatelů na eurodotacích: „Dobře si vedou například programy Zaměstnanost, Doprava, Technická pomoc nebo Program rozvoje venkova. To se ale nedá tvrdit o programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, kde se čerpají prostředky jen v malých jednotkách procent.“

Přes skepsi Babiše, který je ostatně sám stíhaný ze zneužívání evropských dotací (s ním spojený Agrofert navíc patří k největším příjemcům v ČR), ukázal průzkum IPSOS pro AMSP ČR, že je pro tisíce českých firem příliv peněz z Bruselu životně důležitý. Přes administrativní překážky podnikatelé vědí, jak je získat. A hrát fair play v dotacemi nepokřiveném byznysovém prostředí nechtějí či neumějí.

Bez dotací by nepřežily?

Pro více jak čtvrtinu malých a středních firem jsou podle zmíněného průzkumu dotace zásadním nástrojem pro jejich rozvoj. Polovina z podpořených firemních investic by se bez nich vůbec neuskutečnila. Čtyři procenta firem by prý dokonce bez dotací nepřežily.

Statistiky ukázaly, že z 61 procent jde o dotace z eurofondů, z deseti procent se jedná o vládní podporu. Regionální fondy využívají firmy z devíti procent, z šesti procent se opírají o garance a zvýhodněné úvěry od Českomoravské záruční a rozvojové banky. Zbytek je z jiných zdrojů.

„Z vysokého podílu dotovaných projektů je zřejmé, že řada firem rozhoduje o investicích jednoduše na základě toho, zda jsou na ně dostupné dotace,“ potvrzuje manažer Kompetenčního centra znalosti trhů a trendů České spořitelny Ladislav Dvořák.

Z toho vyplývá velká odpovědnost vyhlašovatelů programů: „Vývoj v příštích letech ukáže, jestli byly dotační programy nastaveny tak, aby založily budoucí prosperitu firem,“ dodává. Zástupci zaměstnavatelských svazů o tom pochybují.
Výzkum a vývoj: Změna, než bude pozdě

Českou ekonomiku může do budoucna zabrzdit to, že tuzemské firmy příliš neinvestují do inovací, výzkumu a vývoje. „A pokud investují, spoléhají se právě na zdroje z Bruselu. Také největší hrozbou tuzemského výzkumu se začíná stávat jeho závislost na evropských fondech,“ domnívá se Karel Havlíček.

Podle analýzy AMSP financuje inovace z evropských dotací asi polovina firem. To může po roce 2020 zásadně zpomalit tuzemský výzkum jako celek. Firmy se totiž už i v Česku stávají jeho hlavním tahounem. Na výdajích na výzkum za rok 2016 se podnikatelé podíleli z 57 procent, zatímco v roce předcházejícím to bylo pouze 48 procent.

Co také ukázal průzkum AMSP?
Firmy nejvíce využívají dotace pro investiční rozvoj podniků a dále v oblasti vzdělávání zaměstnanců, kde se čerpá více než polovina všech zdrojů. Třetina všech firem, které dotace využívají, tvrdí, že by bez nich nikdy neinvestovala, dalších 16 procent by sice investovalo, ale později.

Celkem čtyři procenta firem žádajících o dotace připouštějí, že by bez dotací ukončily existenci, plných 27 procent na ně zásadně sází ve svém rozvoji a pro polovinu podnikatelů je to slušná šance pro posun. Z průzkumu vyplývá, že výše poskytovaných dotací činí u 27 procent firem z nich částku vyšší, než je 50 procent z celkové investice.

„Nesmíme se nechat uspokojit tím, že výdaje na výzkum a vývoj jsou dnes na slušné úrovni. Strukturální fondy, které budou od roku 2020 zásadně zredukovány, se začínají stávat tikající bombou tuzemského výzkumu. Firemní výdaje nebudou stačit a je nezbytné začít již nyní připravovat nástroje pro jeho podporu v dalších letech,“ prozradil Havlíček.
Pokud se potvrdí trend z posledních let, měl by firemní sektor zvýšit do roku 2025 výdaje na výzkum až na 90 miliard korun, což bude představovat zhruba 1,5 procenta z HDP. A z Bruselu už miliardy nepoplynou.

České podniky mohou v blízké době doplatit také na to, že jsou celkově podinvestované. „Už není za pět minut, ale za minutu dvanáct,“ připouští ředitel útvaru Korporátního bankovnictví ČSOB Ján Lučan. Zároveň připomíná, že v době, kdy se přehřátá ekonomika začne dostávat do problémů, může být ČR už čistým plátcem nikoli příjemcem evropských peněz.
„Ve spojení s končící érou levných peněz (a budoucím růstem úrokových sazeb), je ale právě nyní poslední možnost, aby podniky udělaly klíčové investice do budoucna a změnily strukturu, ve které fungují,“ upozorňuje Lučan.

Pokud majitelé a ředitelé podniků neutratí miliony za rozvoj nyní, budou k tomu podle zástupce ČSOB stejně dotlačeni globálním vývojem. Pak už ale bude pozdě. „Existuje velké nebezpečí, že firma nedokáže zainvestovat technologickou změnu, ale bez ní už nebude dále konkurenceschopná, což ohrozí její existenci,“ říká Lučan.

Smysluplné projekty brzdí byrokracie

Evropské dotace ale nejsou jen rizikem do budoucna. Škody působí českým firmám už v současnosti. Primárně ovšem spíše vinou špatně nastavených pravidel v Česku.

Podniky doplácejí na přístup úřadů, podle kterých je za jakékoli pochybení zodpovědný jen žadatel o dotaci. Ještě větší hrozbou je přístup úředníků, kteří v rámci dotovaného projektu určitý postup nařídí nebo doporučí, zatímco jejich kolegové pak tento postup pokutují jako nesprávný.

Nedůstojná a riziková role, do které čeští zákonodárci obsadili žadatele o dotace, snižuje zájem o realizaci skutečně smysluplných projektů. Přestože firma realizuje velkou část zakázky prostřednictvím dodavatelů a administrátorů, úřady veškerou odpovědnost za nedostatky a pochybení vymáhají jen po podnicích, které o dotaci požádaly.

Směr určil vstup do EU
„Můžeme směle odhadovat, že počet dotací je více než tisíc každý pracovní den,“ tvrdí předseda Libertariánského institutu Roman Kříž. Toto číslo je zřejmě nadsazené, nicméně jen v rámci evropských programů půjde do roku 2020 o desítky tisíc schválených projektů.

Nejvíce peněz z Bruselu spotřebují tuzemští zemědělci. Většina schválených projektů pro zmíněné programové období je v rámci Programu rozvoje venkova. České zemědělství je na jedné straně vystaveno volnému trhu a konkurenci ze všech členských zemí EU, na druhé straně má nárok na štědré provozní a investiční dotace, které v období 2012 až 2014 činily v průměru kolem 38 miliard ročně. To je ostatně třikrát více než před vstupem do Unie.

Kritizovaným a vysmívaným dotacím je nutné přiznat jedno. V Journal of Public Economics kdysi porovnávali dvě skupiny regionů, jež byly zhruba na stejné hospodářské úrovni. Jedni na dotace EU dosáhli, druzí nikoli. A ekonomové došli k jednoznačnému závěru: regiony pobírající dotace EU rostly rychleji než srovnatelně vyspělé oblasti bez dotací. Pochybovat nelze ani o tom, že transfery peněz přispívají ve vyspělém světě k rozvoji infrastruktury či zlepšení stavu životního prostředí.

„Evropské dotace sebou nesou pro zadavatele celou řadu komplikací, především pak v souvislosti s přísnými pravidly a povinnostmi jejich dodržení v rámci celého procesu. V současné době zastupujeme příjemce dotace, který se řídil pokyny příslušných úředníků, neboť jinak by dotační prostředky nedostal. Při následné kontrole byla ale zjištěna údajná pochybení a dotyčný se dočkal likvidačního omezení dotace,“ říká advokát Martin Pelikán.

Firmy, které si podobným procesem prošly, tvrdí, že eurofondy se namísto nástroje pomoci a podpory podnikání staly v rukou úředníků nástrojem vydírání či likvidace podnikatelů.

Deformace tržního prostředí

Pro někoho jsou tedy dotační programy životně důležité, jiní je ale považují za cestu do pekel. Některé obory (jako zemědělství) by bez nich vůbec nepřežily, v jiných ovšem transfery peněz a s nimi spojená deformace konkurenčního prostředí přispívají k úpadku firem.

Podle průzkumu Libertariánského institutu (LI), pro který je jakékoli přerozdělování peněz dílem ďáblovým, považuje velká část Čechů dotace za ideální podhoubí pro korupci a vidí v nich podporu nekalé konkurence. Vadí prý dvěma třetinám Čechů. „Průzkum ukázal, že 72 procent respondentů považuje proces získávání dotací za složitý,“ přibližuje výsledky ankety předseda LI Roman Kříž.

Co je v českém dotačním rybníčku nové, to je ochota některých podnikatelů, kteří se domnívají, že jim dotace zlikvidovaly byznys, soudit se se státem. První vlaštovkou je žaloba majitele krachující polygrafické firmy Petra Fryče, který požaduje po státu náhradu škody. Pokud by Fryč uspěl, může strhnout lavinu žalob.

„Je to běh na dlouhou trať a není vůbec jednoduchý. Nechci to ale vzdát. Byť nám stát neustále hází klacky pod nohy, pomalu se suneme vpřed a už nás začínají brát vážně. Věřím, že nakonec uspějeme. Jsme odhodlaní jít až k Evropskému soudu. Dotace do soukromého podnikání nepatří. Chci vysoudit náhradu škody za to, že mi stát zlikvidoval firmu. A nejen mně. Těch příběhů je více,“ říká Fryč.

Že „je příběhů více“, dokazuje krach východočeské tiskárny Silueta, která na dotace rovněž na rozdíl od mnoha konkurentů nedosáhla a musela léta bojovat s dumpingovými cenami, které nastavila šťastnější (tedy dotovaná) konkurence.

„Nechápu, proč dávat dotace soukromým firmám v oboru, který nebyl a není nijak ohrožen. V polygrafii neznám jediný případ, kdy by se podniky bez dotací neobešly. Chyba samozřejmě není na straně příjemců. Ti jen využili příležitosti, což by udělal každý. Špatně nastaven je celý systém. Nemůžeme si myslet, že když do polygrafie přitečou zvenku miliardy korun jen pro vybrané subjekty, nic se nestane,“ stěžuje si majitel tiskárny Miroslav Štichauer.

Podle Petra Fryče dotace doslova „rozvrátily polygrafický průmysl“. Nerovné konkurenční prostředí, kdy jsou někteří nespravedlivě zvýhodněni, v české polygrafii (a nejen v ní) ale zůstává.

Článek vyšel v magazínu Profit

Dále čtěte:

Čapí hnízdo jako vzor zneužívání dotací. Europarlament poukázal na nedostatky systému

EU pozastavila Česku dotační program, projekty bude zatím hradit stát

Zemědělec Rada si stěžuje na gangsterské praktiky Agrofertu. Pomoc hledá u poslanců



Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Počet hodnocení: 7 | Průměrné hodnocení: 4.14

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Co je dobré vědět o rozdílech mezi hrubou a superhrubou mzdou
9 otázek, na které se chcete zeptat při žádosti o starobní důchod
V Česku je již 131 dobíjecích stanic pro elektroauta
Z pokuty hned exekuce? To je nový trik některých dodavatelů
Co když se vám cestou z dovolené ztratí či poškodí zavazadla?
Auta
BMW poprvé ukazuje novou generaci řady 3. Zatím ale jako…
Seat Ibiza 1.0 TGI na brzdě: Jak se liší parametry při spalování CNG a benzinu?
Za stočený tachometr pokuta až půl milionu? Ministerstvo chce vytloukat klín klínem
Jaká jsou nejoblíbenější auta v zemích Evropy? O Octavii se zákazníci perou nejen u nás
Kvíz: Poznáte, kterým autům z 90. let patří tyto interiéry?
Technologie
Prodeje GPU pro těžbu klesly o 94 %, přesto měla Nvidia v Q2 tržby 3,12 miliardy $
Rusko chce recyklovatelné rakety, jako má Elon Musk
Cnews FM #205: Právo, morálka a hranice cenzury nejen v IT [podcast]
Pět tipů, co si z Číny levně koupit na dovolenou (a včetně slevových kódů)
Skype nakonec čtení a posílání SMS z počítače zprostředkuje. Zřejmě brzy
Hry pro příležitostné hráče