Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Hypotéka i pro pouhé družstevníky

Máte možnost odkoupit podíl z družstevního bytu? Nevíte, jak by to bylo s jeho…

S Erikem Štefanovičem o digitalizaci, BIM a úspěšných projektech bytových domů

Skupina firem DELTA s hlavním sídlem v rakouském Welsu patří k vedoucím společnostem v…

MBA Management ve zdravotnictví: správná volba pro lékaře i manažery

V oblasti zdravotnických oborů získává titul MBA stále větší význam a často je jedním z…

 Výzkum léčby rakoviny
Výzkum léčby rakoviny
Autor: Hynek Glos

Jak uplatit rakovinu. Čeští miliardáři investují do výzkumu

 Boříková 09. února, 16:42  -  Hana Boříková
 Výzkum léčby rakoviny
Výzkum léčby rakoviny
Autor: Hynek Glos
09. února, 16:42

Čeští vědci se učí za pomoci investorů převádět objevy z laboratoří do praxe.

Když se sejdou na konferenci BioSpot vědecké kapacity na biomedicínu s představiteli byznysu, mají převahu ti z komerční sféry. Workshop má zprostředkovat průnik dvou světů, které si příliš nerozumějí a přitom se navzájem potřebují. V posledních letech se ale zdá, že začínají mluvit stejným jazykem. I v Česku vznikají fondy, které mají ambici posunout objevy z laboratoří do klinické praxe, a výzkumníci se jim snaží jít naproti. Zálibu v biotechnologiích v sobě objevili i mnozí čeští miliardáři. Jejich peníze by mohly pomoci překlenout tzv. údolí smrti, které zeje mezi základním výzkumem a tím aplikovaným. V centru pozornosti je celkem přirozeně mor 21. století - rakovina. Jen u nás jí onemocní každý rok sto tisíc lidí, je druhou nejčastější příčinou úmrtí a zdravotní pojišťovny vydávají na její léčbu kolem dvaceti miliard ročně.

Vlaky jedou, ale...

„Doháníme! Myslím, že za USA jsme zhruba 20 let, za vyspělými zeměmi EU deset let. Jde to dobře, vlaky jedou, otázka je jak rychle,“ odpovídá Martin Fusek na otázku, zda se nám daří v komercionalizaci výzkumu dohánět západní svět. On sám stojí v čele IOCB, dceřiné společnosti Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB). Ta má za úkol hledat cestu k soukromému kapitálu. Takové složky zaměřující se na transfer technologií založily i další akademické ústavy a univerzity, které je potřebují o to víc, že nemají mimořádné zázemí ÚOCHB. Ústav v Dejvicích těží z odkazu světoznámého chemika Antonína Holého, který dal světu základ léku proti AIDS nebo proti žloutence typu B či oparům.

Z exkluzivních smluv s americkou farmaceutickou společností Gilead Sciences získal ústav za posledních deset let 20 miliard korun. Nejbohatší ústav Akademie věd proto loni založil společnost i&i Prague, která má za úkol sama investovat do komercionalizace objevů. Počáteční „nakopnutí“ v řádu jednotek milionů by mělo pomoct nadějné výzkumy rozjet natolik, aby do nich později měli odvahu vstoupit větší investoři. Sám ÚOCHB se ale přísunu peněz zvenčí rozhodně nebrání. Poměrně intenzivní spolupráci navázal například se společností bpd partners.

skladem Lexus RX
Hybrid
Automatická
Motor:
450h AWD
Výbava:
Executive Plus Panoramatic
1 520 000 Kč
s DPH
na objednávku Volvo XC60
Nafta
Manuální
Motor:
D3
Výbava:
Momentum
984 777 Kč
s DPH
na objednávku Hyundai Ioniq EV
Elektromotor
Automatická
Motor:
EV
Výbava:
Ultimate
711 322 Kč
s DPH
na objednávku Volkswagen Touareg
Nafta
Automatická
Motor:
3.0 TDI 210kW 4x4 AT
Výbava:
Elegance
1 442 232 Kč
s DPH
na objednávku Hyundai Kona
Benzín
Manuální
Motor:
1.0 T-GDI
Výbava:
Kona
364 990 Kč
s DPH
na objednávku Hyundai i30
Benzín
Manuální
Motor:
1.4i 73 kW
Výbava:
Start
294 990 Kč
s DPH
na objednávku Volvo XC90
Nafta
Automatická
Motor:
B5 AWD
Výbava:
Momentum
1 453 405 Kč
s DPH
na objednávku Volkswagen Passat
Benzín
Manuální
Motor:
1.5 TSI 110 kW
Výbava:
Business
7 264 Kč
s DPH
na objednávku Hyundai i30 Fastback N Line
Benzín
Manuální
Motor:
1.4 T-GDI/103 kW
Výbava:
N Line
474 990 Kč
s DPH
na objednávku Škoda Citigo-e iV
Elektromotor
Automatická
Motor:
61 kW
Výbava:
Style
421 302 Kč
s DPH
na objednávku Kia XCeed
Benzín
Manuální
Motor:
1.0 T-GDI/88kW
Výbava:
Comfort
455 881 Kč
s DPH
skladem Lexus NX
Hybrid
Automatická
Motor:
300h AWD
Výbava:
Luxury
1 280 000 Kč
s DPH

Jeden z deseti. "Šanci, že se podaří vyvinout lék, má zhruba jeden z deseti projektů. Proto je pro investory dobré mít deset dvacet želízek. Když jedno z toho potom vyjde, výnos je snažný a vynahradí ty ostatní," říká Martin Fusek z ÚOCHB. ( Autor: Archiv )

Jeden z deseti. „Šanci, že se podaří vyvinout lék, má zhruba jeden z deseti projektů. Proto je pro investory dobré mít deset dvacet želízek. Když jedno z toho potom vyjde, výnos je snažný a vynahradí ty ostatní,“ říká Martin Fusek z ÚOCHB.

Takový impuls od komerční sféry je žádoucí na všech vědeckých pracovištích. „Jedna z věcí, které jsou v Česku potřeba k tomu, aby se výsledky výzkumu přenesly do praxe, je rizikový kapitál. Investoři dají peníze do projektů ve fázi, když už nelze zajistit financování z veřejných peněz a projekt ještě není tak vyspělý, aby ho převzala nějaká farmaceutická společnost,“ vysvětluje Marián Hajdúch z Ústavu molekulární a translační medicíny Univerzity Palackého v Olomouci, který pořádá v úvodu zmiňovanou konferenci. Na ní se akademici mohou potkat nejen se zástupci farmafirem, ale i společnostmi s českými vlastníky jako jsou RSJ, Smart Brain, bdp partners, J&T Venture, Bohemia Venture Capital, Sotio a dalšími.

„Bavíme se o venture kapitálu, o výzkum se ovšem zajímají už i banky. V posledních letech se k investicím do projektů v informačních technologiích přidávají i investice do projektů v přírodovědeckých oborech. Jde o investice, které mohou přinést zajímavé výnosy, ale i uspokojení, pokud by se podařilo nalézt lék, který bude zachraňovat životy,“ soudí Fusek. Nemyslí si přitom, že jde o nějaký módní výstřelek. Spíše jde o trend, který by měl sílit.

Vášeň pro výzkum

„V tuto chvíli jsme do podpory startupových společností v oblasti výzkumu, vývoje a zdravotnictví investovali zhruba 215 milionů korun a dalších zhruba 300 milionů plánujeme v následujících letech,“ říká Pavel Brůžek, předseda představenstva společnosti bpd partners, kterou založili bývalí uhlobaroni Vasil Bobela, Petr Pudil a Jan Dobrovský. Společnost vstoupila do 12 startupů, z nichž pět je v Česku, ostatní v Americe a v Izraeli. „Někdo má vášeň pro umění, někdo pro rychlá auta, my jsme se našli v podpoře výzkumu a vývoje. Upřímně musím říct, že si projekty vybíráme s vidinou hezkého finančního zhodnocení. Na druhé straně jsme ale připraveni na to, že se na některé budeme muset umět podívat jako na charitu,“ dodává. Pro další miliardáře, jako jsou například Karel Komárek starší nebo Petr Kellner, mohla být jedním z impulsů pro investice do biotechnologií nemoc, která se jich osobně dotkla.

Za typického venture investora by se dala označit společnost RSJ, která za tímto účelem zřídila fond Gradus. Ten zatím vložil do 13 startupů zhruba 20 milionů dolarů. Šéf fondu Michal Votruba, vystudovaný lékař, který si rozumí s financemi, zatím tráví většinu času v Americe, do budoucna ale bude patrně více pendlovat mezi Evropou a New Yorkem. První portfolio firem je po pěti letech téměř dokončené, fond proto začne sbírat příležitosti mimo Spojené státy, které prý posloužily do jisté míry jako učebnice. „Není pravda, že je americký trh obtížnější. Kontakt se světem výzkumu je tam naopak jednodušší. V Česku je ještě pořád pokládáno málem za hřích, když má výzkumník opustit zelené háje vědy a vkročit do reálného světa byznysu. V Americe také není tak velká propast mezi projektem a produktem, který teprve investory zajímá,“ vysvětluje zaoceánské přednosti Votruba. Přesto nevylučuje, že se nějaká investice RSJ brzy odehraje v Česku.

Průnik dvou světů

Zatímco v základním výzkumu je Česko kvalitní a za světem příliš nekulhá, v tom aplikovaném je to složitější i kvůli mezeře ve financování, potvrzuje Votruba. Výsledkem základního výzkumu je například určitý molekulární cíl, jehož ovlivněním je možno zpomalit či zastavit růst nádorových buněk. To je ale objev, do kterého žádný klasický investor peníze nevloží. Ten chce vidět výsledky experimentů s látkou, která daný mechanismus potvrzuje na zvířecích modelech nemoci. Chce vidět, že látka není toxická a má správné charakteristiky po podání do živého organismu.

Proto je třeba, aby projekt převzali další odborníci, kteří jej převedou do stadia, kdy už existuje látka, která splňuje všechny předpoklady pro počátek klinických studií. Tento přechod mezi vynálezem a látkou, která může vstoupit do klinických testů, je ale stále ještě příliš riskantní pro investory a není ani jednoduché pro něj nalézt státní podporu. A společnosti jako bpd partners, Smart Brain nebo Sotio pomáhají onu propast překlenout.

Snažíme se. Vědci z BIOCEV navazují spolupráci s investory. Na nové látce MitoTam, která by měla umět bojovat proti agresivním typům rakoviny, spolupracuje Jiří Neužil s Karlem Komárkem starším. ( Autor: Hynek Glos )

Snažíme se. Vědci z BIOCEV navazují spolupráci s investory. Na nové látce MitoTam, která by měla umět bojovat proti agresivním typům rakoviny, spolupracuje Jiří Neužil s Karlem Komárkem starším.

Pro výzkumníky je kontakt se světem byznysu důležitý ještě z jednoho důvodu. „Výzkumníci nejsou podivíni, nejsme jen zalezlí v laboratořích bez reálných výsledků. Snažíme se přispět k záchraně lidských životů. Nás ale zajímají buňky, procesy, které se v nich odehrávají. Ve chvíli, kdy máme zajímavou látku, je ale potřeba i odborník na transfer technologií a komerční aspekty“ podotýká Jiří Neužil, který v BIOCEV právě pracuje s Karlem Komárkem starším na testování látky MitoTam. Ta by jednou měla umět zneškodnit agresivní typy rakoviny.

Podobně hodnotí přínos soukromého investora Radoslav Trautmann, vedoucí oddělení transferu technologií na Masarykově univerzitě. „V univerzitním prostředí je možné dotažení výzkumu do preklinické fáze, kdy se budoucí lék testuje například na myších. V tomto okamžiku je potřeba vstup investora. Důležité ale je, aby nešlo o investora, který poskytne jenom' peníze“ soudí Trautmann. Ideální je, aby šlo o strategického investora, který se na poli výzkumu pohybuje, má nějaký vlastní výzkumný tým a s jehož pomocí a vzájemnou spoluprací se podaří společný výzkum směřovat správným směrem. S jedním takovým investorem začala Masarykova univerzita spolupracovat. Loni uzavřela s britskou společností Artios Pharma smlouvu, která firmě umožňuje využívat k dalšímu výzkumu sloučeniny vyvinuté a patentované Masarykovou univerzitou. Ty podle vědců mohou mít široký potenciál při léčbě řady nádorů.

Pískala bez slávy

Je dost dobře možné, že díky nově objevené symbióze domácích vědců a byznysmenů na poli „life science“ jednou z Česka vzejde nový lék na rakovinu (mimochodem třeba Čína ještě žádný svůj nemá). Vědci sice spíše sázejí na průlom v diagnostice rakoviny, k čemuž máme díky výborné kvalitě analytické chemie historické předpoklady, ale ani objev léku úplně nevylučují. „Ostatně když si zadáte do Googlu jméno Alois Pískala, zjistíte, že objevil dva léky na rakovinu, které jsou v současnosti na trhu, on je ale nepatentoval. A ani ÚOCHB z toho nikdy nic neměl,“ říká Fusek. Pískala byl mimochodem kolega Antonína Holého. A nyní mohou mít zdatné následovníky. '

Václav Navrátil: Poznám rakovinu ze sliny
Václav Navrátil ( Autor: Archiv )
Loni v červnu vznikl při Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR nový startup DIANA Biotechnologies, který rozvíjí technologii postgraduálního studenta Václava Navrátila. Tomu, že firma má potenciál významně zlepšit diagnostiku nemocí a urychlit vývoj nových léčiv, věří i investoři z bpd partners, kteří do projektu vloží přes 80 milionů korun. Nový přístup umožňuje citlivě stanovit množství enzymů a jiných proteinů v roztoku, například v lidské krvi, moči nebo slinách. To by v praxi mělo lékařům pomoci diagnostikovat některé nemoci (například rakovinu či různá infekční onemocnění) ve stadiu, kdy nejsou současnými prostředky zjistitelné. „Firma bude nabízet různé služby a produkty pro diagnostiku, díky podpoře od investorů ale budeme schopni začít i vlastní vývoj léčiv. Ve spolupráci s univerzitami, akademií věd a jinými firmami se chceme v příštích letech stát regionálním centrem vývoje léčiv propojujícím akademický výzkum a průmyslový vývoj,“ říká Václav Navrátil, jednatel nově vzniklé firmy.
Pavel Majer: Škrtič dusíku
Pavel Majer ( Autor: Archiv )
Rakovinné bujení spočívá v nekontrolovaném dělení buněk. Jednou z cest je zablokovat rychle rostoucím rakovinným buňkám přísun důležitých živin, například dusíku, jehož zdrojem je hlavně aminokyselina glutamin. Látky, které jsou glutaminu podobné, tzv. antimetabolity, mohou jeho metabolismus zablokovat, a tím rakovinnou buňku zabít. Tímto směrem se vydal mezinárodní vědecký tým Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a americké Johns Hopkins University v Baltimoru a jimi připravené látky byly natolik slibné, že oslovily zahraniční investory, kteří se rozhodli vývoj nových léčiv podpořit částkou ve výši 40 milionů dolarů. Rozdělení rolí je poměrně jasné: Praha má na starost chemickou stránku a Baltimore tu medicínskou a biologickou. Pokusy na této bázi nejsou úplnou novinkou, v minulosti ale ztroskotaly na tom, že látky zabíjely kromě rakoviny i pacienta. Tento zásadní problém se zřejmě podařilo týmu Pavla Majera v ÚOCHB odstranit, což zatím potvrdily testy na myších a vyšších savcích. Klinické testy nových látek na pacientech by mohly začít už letos, potrvají nejméně pět let. Další vývoj a klinické testování nového léčiva povede nově vzniklá společnost Dracen Pharmaceuticals, která byla k tomuto účelu založena v USA a ÚOCHB v ní má malý podíl.
Zuzana Kečkéšová: Umění dívat se jinak
Zuzana Kečkéšová ( Autor: Archiv )
O této mladé dámě (38) už se toho napsalo hodně. Má velké osobní kouzlo a její příběh je přitažlivý, přestože velkou část života tráví v laboratoři. Rodačka ze slovenské Galanty působila na věhlasném Massachusetts Institute of Technology, odkud si do ÚOCHB (Ústav organické chemie a biochemie AVČR) přivezla nápad, kterým po letech práce oslnila investory z bpd natolik, že udělali ve světě výzkumu ojedinělou věc - ve fázi základního výzkumu, kdy se ještě vůbec nedá odhadnout, zda se z něj vyklube něco kloudného, podepsali s vědkyní smlouvu. Na další bádání od nich dostala 45 milionů korun. Bioložka šla na pátrání po zabijákovi rakoviny jinak než ostatní. „Některé orgány v těle, například svaly včetně srdečního, rakovina téměř nenapadá. A já se ptám: Co tyto orgány mají a jiné ne? Co chrání svalové buňky nebo taky neurony před útokem zhoubné nemoci? Jak se dokážou vypořádat s rakovinou?“ popsala své myšlenkové pochody měsíčníku Reportér. Vědkyně po úmorné práci zjistila, že se v nich nachází protein LACTB. Na myších s nádorem sejí potom potvrdilo, že když jej aktivuje, nádor mizí. Ke klinickým pokusům či patentu vede ještě dlouhá cesta, ale pokud bude stát na konci úspěšná látka, založí investoři společně s vědkyní a ústavem novou firmu.
Radek Špíšek: Sen o farmafirmě
Radek Špíšek ( Autor: Hynek Glos )
Už od studií medicíny Radek Špíšek v přímém přenosu sledoval, jak se přístupy založené na aktivaci imunitního systému prosazují do onkologické praxe. Imunoterapii se na vědecké bázi věnoval v motolské nemocnici, a to zejména jejímu využití u karcinomu prostaty a vaječníků, které se posléze staly základem klinického vývoje biotechnologické firmy Sotio Petra Kellnera. Sotio má ambici stát se první regulérní českou farmaceutickou společností, která úspěšně uvede nový lék na trh. Nejblíž je ktomu u přípravku na léčbu rakoviny prostaty, kde již probíhá třetí fáze klinického testování, a u karcinomu vaječníků. Než ale Špíšek před devíti lety opustil jistotu akademické půdy a kývl na nabídku Petra Kellnera, dlouho váhal. Nešlo ani tolik o strach z neznáma, jako spíše oto, že si velmi dobře uvědomoval, jak finančně náročné je dostat lék z laboratoře do stadia klinických studií a následně na trh. A jak malá je šance, že přípravek uspěje. „Miliardy korun. Je to spočítané, ale já to nechci vědět, protože pak špatně spím,“ odpovídá Radek Špíšek na otázku, kolik už nejbohatší Čech do Sotia investoval. Aby byla co nejvyšší šance, že se sen o farmafirmě zhmotní, snaží se v Sotiu mít víc technologií a platforem. Posledním úlovkem je francouzská firma Cytune Pharma, za kterou Kellner zaplatil 28 milionů eur.
Jan Brábek: Krotitel metastáz
Jan Brábek ( Autor: Archiv )
V BIOCEV pracují na úplně nové kategorii protinádorových léčiv, která zabrání bujení nádoru. Za devadesát procent úmrtí u pevných nádorů je totiž odpovědná právě invazivita nádorových buněk, pro kterou dosud neexistuje specifická kategorie léků. „My jsme v nedávné studii v časopise Trends in Cancer zavedli název, migrastatika', abychom tyto látky odlišili od standardně používaných cytostatik. V případě, že se osvědčí, může nasazení migrastatik do léčby znamenat průlom v léčbě pevných nádorů,“vysvětluje Jan Brábek, držitel několika ocenění za výzkum rakoviny. Nově navrhovaná migrastatická terapie představuje zcela nový pilíř protinádorové terapie (vedle chirurgie, JC radioterapie, chemoterapie a imunoterapie), jediný, který byl definován u nás v České republice. Migrastatika nemají nahradit cytostatickou terapii, ale doplnit ji o léky proti šíření rakoviny. Migrastatická léčba se ještě nezačala klinicky používat, tým Jana Brábka ale pracuje spolu s medicinálními chemiky a klinickými onkology na tom, aby se tak stalo co nejdříve. ,,V současné době jsme ve stadiu předběžných jednání s různými subjekty ohledně sponzorování vývoje tohoto průlomového typu léčby,“ dodává Brábek.
Jiří Neužil: Ničitel mitochondrií
Jiří Neužil ( Autor: Hynek Glos )
Setkání profesora Jiřího Neužila s Karlem Komárkem starším patří mezi ty osudové. Otec miliardáře přišel před osmi lety do BIOCEV (společný projekt šesti ústavů Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy) s tím, že by rád podpořil něco bohulibého, co může zachraňovat lidské životy tam, kde je špatná prognóza. Jiří Neužil v té době létal mezi univerzitou v Austrálii, kde spolu s kolegy vymysleli a vytvořili látku MitoTam, a Prahou. MitoTam pracuje velmi zjednodušeně na principu, že vyřadí z provozu mitochondrie, které potřebují buňky pro svůj růst a množení. Mitochondrie jsou vlastně takové malé elektrárny, které produkují energii. Když ji buňka nemá, zahyne. „Když se nám podaří mitochondrie rakovinných buněk zneškodnit, způsobíme programovou smrt nádorových buněk. Látku jsme nechali patentovat a začali klinicky testovat. Bez pomoci pana Komárka a firmy Smart Brain by se nám to ale nepodařilo“ říká profesor, kterému přenechala australská univerzita práva duševního vlastnictví a ten jich část převedl na firmu Smart Brain. Ta už vložila do projektu sto milionů korun. V tuto chvíli probíhá fáze testování toxicity MitoTamu na pacientech, pro které už není dostupná žádná standardní onkologická léčba.

Přečtěte si také:

Proti pandemiím chřipky. Google podpořil univerzální vakcínu

Dobrá zpráva pro muže. Čeští lékaři tvrdí, že rakovinu prostaty vyléčí u 99 procent pacientů

Jen pro vyvolené. Pojišťovny nechtějí platit genovou terapii

Firma ze skupiny PPF získala práva na vývoj léků proti rakovině

Nemorální sliby. Zázračný lék na rakovinu neexistuje, varují onkologové

Bývalí uhlobaroni chtějí dát půl miliardy do biotechnologií. Je to vášeň, říká šéf BPD Brůžek


Čtěte také

Range Rover Evoque nové generace

Luxusní SUV nejen do města. Takový je nový Range Rover Evoque druhé generace

Je navržen tak, aby dokázal spojit život ve městě s tím v přírodě. Díky svému…

před 2 hodinami

Euro TV
 Martin Pošta, zakladatel Signal Festivalu

Filmový producent, který přivedl světlo do Prahy - Martin Pošta a jeho Signal Festival

Co začalo jako osobitý koníček - sledování světelného umění - se vyvinulo v jeden z…

před 2 hodinami

Praha Vizualizace Václavského náměstí

Tramvaje se vrátí v roce 2023 na Václavské náměstí. Rozšíří se chodníky a přibudou stromy

Tramvaje budou na pražském Václavském náměstí po svém návratu do horní části jezdit v…

před 2 hodinami

Recyklace textilií, ilustrační foto

Oblečení škodí zdraví: Ikea a H&M hledají textilie pro „generaci Grety“

Oděvní průmysl běžně pracuje s toxickými látkami, jako je formaldehyd, barviva…

před 3 hodinami

textilka Veba

Dotováním k růstu i úpadku: jak se daří českým příjemcům evropských peněz

Dotace na rozvoj podnikání nepřinášejí českým firmám záruku úspěchu. Více než polovina…

před 3 hodinami

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujal Vás tento článek?
Ohodnoťte ho

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Finance
Za týden nás čeká svátek
Senioři a moderní technologie - nepřátelé či kamarádi?
eNeschopenka 2020: co se změní?
Školní prázdniny v roce 2019/2020: kdy se mohou děti těšit na volno?
Čeho se nejvíce bojí začínající řidiči?
Auta
Kvíz: Poznáte auto na fotografii?
Český úspěch při International DAF Driver Challenge 2019
Test zimních pneumatik 215/55 R17: Celkový vítěz propadl při brzdění na suchu
V Přelouči postavili pancéřovaný Superb. Odolá i výbušninám
Vypínání válců u benzinových motorů: elegantní způsob snížení spotřeby
Hry pro příležitostné hráče