Do tří let čínským údolím satelitů. Wu-chan buduje vesmírný průmysl v hodnotě 350 miliard korun - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Do tří let čínským údolím satelitů. Wu-chan buduje vesmírný průmysl v hodnotě 350 miliard korun

,
Do tří let čínským údolím satelitů. Wu-chan buduje vesmírný průmysl v hodnotě 350 miliard korun
Zdroj: Depositphotos
  • Čína pokračuje ve své cestě stát se významnou vesmírnou velmocí, k pomoci podněcuje i tamní firmy

  • V nechvalně známém Wu-chanu chce do roku 2025 rozvinout vesmírný průmysl v hodnotě přes 350 milionů korun

  • Společnostem, které se zabývají výrobou družic, raket a kosmických lodí, nabízí příspěvek do výše 177 milionů

Centrální čínské město Wu-chan, které před dvěma lety po celém světě nechvalně proslavil fakt, že zde byl prvně objeven virus covid-19, se připojí k dalším oblastem, jež mají za úkol rozvíjet tamní vesmírný průmysl. Dosáhnout vytyčeného cíle chce nejpozději do roku 2025. Nové čínské ,údolí satelitů‘ má mít podle agentury Reuters hodnotu 100 miliard jüanů, tedy v přepočtu zhruba 353 miliard korun.

Minulý týden wuchanská vláda nepřímo oslovila i tamní firmy, které se angažují v projektech souvisejících s výrobou družic, raket a kosmických lodí. Těmto společnostem nabízí finanční pobídku do výše 50 milionů jüanů (177 milionů korun). „Ačkoli jsou částky ve srovnání s ambiciózními plány jiných prosperujících pobřežních měst poměrně skromné, naznačují snahu Číny stát se do roku 2030 významnou vesmírnou velmocí,“ píše agentura.

Za tuzemský materiál miliony

Čína plánuje masivní konstelace komerčních satelitů, které mohou nabízet služby od vysokorychlostního internetu pro letadla až po sledování dodávek uhlí. Vláda bude rovněž podporovat společnosti k tomu, aby co nejvíce využívaly zařízení, software a služby z místních zdrojů. Od toho, jak moc se na čínské materiály spolehnou, se pak bude odvíjet výše jejich odměny.

Ve stopách Američanů. Čína jako druhá na světě dopravila na Mars vlastní sondu, bude zkoumat jeho povrch a hledat zásoby ledu

Za předpokladu, že firma použije tamní produkty při výrobě více než 10 procent satelitů a kosmických lodí, získá finanční podporu až 15 milionů jüanů (53 milionů korun). Pokud tento podíl bude vyšší než 30 procent, bude příspěvek činit až zmíněných 50 milionů jüanů.

Podobnou strategii volilo v loňském roce také technologické město Šen-čen v jižní provincii Kuang-tung. To firmám nabídlo 300 milionů jüanů za každý projekt, jež se bude zabývat vývojem družic a souvisejících průmyslových aplikací.

Do budoucna Čína plánuje také nový komerční kosmický přístav. Ten by se měl nacházet v jižní ostrovní provincii Chaj-nan. Ve východním přístavním městě Ning-po, jež je součástí provincie Če-ťiang, buduje Čína pro změnu své páté raketové přístaviště.

Nová vesmírná stanice

Že to Čína se svými ambicemi stát se novou kosmickou supervelmocí myslí vážně, dokládá vedle vznikajícího ,údolí satelitů‘ i několik dalších projektů z poslední doby. Tím nejvýraznějším z nich je bezesporu budování vlastní vesmírné stanice.

Historický okamžik pro Čínu. Asijská země vyslala taikonauty k vlastní vesmírné stanici na dosud nejdelší misi

Ačkoliv tato 1,4miliardová země v minulosti do kosmu již pár podobných objektů vynesla, Nebeský palác – v pořadí už třetí – má být ve srovnání s nimi v lecčem jiný. Například už jen proto, že se bude jednat o vůbec první trvale obyvatelnou čínskou laboratoř.

Stavba nového Nebeského paláce započala loni v dubnu. Tehdy byl na oběžnou dráhu Země do výšky necelých 400 kilometrů vynesen základní modul Nebeská harmonie. Letos by k ní měly být připojeny další dvě části, čímž by tak stanice byla kompletní.