Čína doplácí na tvrdý lockdown a ruskou invazi na Ukrajinu. Klesá maloobchod, produkce i hodnota jüanu - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Čína doplácí na tvrdý lockdown a ruskou invazi na Ukrajinu. Klesá maloobchod, produkce i hodnota jüanu

,
Čína doplácí na tvrdý lockdown a ruskou invazi na Ukrajinu. Klesá maloobchod, produkce i hodnota jüanu
Zdroj: Deposiphotos
  • Na druhou největší světovou ekonomiku výrazně dopadají restrikce spojené s pandemií a válkou na Ukrajině

  • Značnému poklesu momentálně čelí nejen čínské maloobchodní tržby, ale i tamní průmyslová výroba

  • Klesá rovněž hodnota čínského jüanu, jeho kurz vůči dolaru stoupl na hranici 6,8 CNY/USD

Čínská ekonomika čelí kvůli covidu výraznému poklesu maloobchodních tržeb a tovární výroby. Podle tamního Národního statistického úřadu se tržby prodejců v dubnu oproti předchozímu roku snížily o 11,1 procenta, což je zhruba o pět procent více, než předpovídal průzkum agentury Reuters, jak píše CNN. Výrazný je rozdíl také oproti poklesu v měsíci březnu, ten v rámci meziročního srovnání činil ,pouze‘ 3,5 procenta.

Nižší byla oproti předchozímu roku rovněž průmyslová výroba, pětiprocentní nárůst zaznamenaný v březnu vystřídal meziroční propad 2,9 procenta, což je nejhorší pokles tovární produkce od téměř úplné zástavy ekonomiky v únoru 2020. Na druhou nejvyšší úroveň v historii se pak vyšplhala taktéž nezaměstnanost, která v dubnu činila 6,1 procenta. To je o 0,3 procentního bodu více než o měsíc nazpět.

Další lockdown v Číně způsobil narušení dodavatelského řetězce. Firmy už jsou však na tamní politiku ,nulového covidu‘ připraveny

Dole je rovněž hodnota jüanu, jenž za poslední tři měsíce ztratil vůči americkému dolaru přibližně sedm procent. Jen za duben přitom čínská měna zaznamenala největší pokles vůbec – momentálně se drží na hodnotě 6,78 jüanu za dolar. Ve stejný čas pak klesly i devizové rezervy čínské centrální banky, a to nejvíce od konce roku 2016, což je pro jüan, který byl vloni jednou z nejsilnějších měn na světě, výrazný obrat.

Analytici švýcarské banky UBS navíc očekávají, že by se směnný kurz mohl v příštích měsících nadále zvyšovat a v určitém okamžiku prolomit hranici sedmi jüanů za dolar. Za tuto hodnotu se s čínskou měnou obchodovalo naposledy v červenci 2020. Dosud nejvyšší zaznamenaný kurz pak byl na trzích k vidění v roce 2005, kdy se pohyboval na úrovni 8,28 CNY/USD.

Přes třicet měst v izolaci

Paradoxní je, že start letošního roku se čínské ekonomice vydařil – ve srovnání s loňským prvním kvartálem totiž evidovala 4,8procentní růst. Na něm se však následně, možná až nečekaně, podepsala snaha Pekingu omezit epidemii koronaviru. V úplné či částečné izolaci momentálně zůstává nejméně 31 měst v zemi. Už více než šest týdnů je uzavřená i Šanghaj, finanční a výrobní centrum celé Číny. Svůj provoz kvůli tomu bylo nuceno pozastavit mnoho firem, včetně automobilek Tesla a Volkswagen.

Zpřísňování opatření v Číně může zasadit další ránu dodavatelskému řetězci. Tamní politika nulového covidu přinese problémy, tvrdí analytici

„Myslíme si, že růst HDP ve druhém čtvrtletí bude pravděpodobně záporný,“ řekl Č‘-wej Čang, prezident a hlavní ekonom společnosti Pinpoint Asset Management. Dodal také, že vláda čelí rostoucímu tlaku, aby zahájila nové stimuly ke stabilizaci ekonomiky. Například Čínská lidová banka v neděli oznámila, že sníží úrokovou sazbu hypoték pro zájemce o první bydlení. Šanghajská vláda se zase chystá postupně otevřít obchody, restaurace a salony.

Investoři dávají Číně vale

Podpořit hospodářství chce Peking rovněž většími výdaji za infrastrukturu a cíleným uvolňováním měnové politiky na podporu malých podniků. „Rizika výhledu jsou však vychýlena směrem dolů, protože účinnost politických stimulů bude do značné míry záviset na rozsahu budoucích epidemií a výluk spojených s covidem,“ uvedl Tommy Wu, hlavní ekonom Oxford Economics pro Čínu. Tamní hrubý domácí produkt podle něj v letošním roce poroste o čtyři procenta.

Číně nepomáhá ani fakt, že od začátku roku stěhují investoři své peníze do jiných zemí. Děje se tak v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, kdy se kvůli úzkým vazbám Pekingu na Moskvu mnozí obávali, že by se asijská země mohla stát terčem západních sankcí. Tedy za předpokladu, že by se Rusku rozhodla oficiálně pomoci.