Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Technologie ARISTON pomohou v Grónsku rozkrýt globální oteplování

Společnost Ariston zůstává věrná svému cíli přinášet pohodlí každému a oznámila úspěšné…

Jak si připomenout 100. výročí založení Československé republiky? Svatováclavským dukátem!

Právě dnes slavíme snad nejvýznamnější výročí, jaké naše republika dosud zažila. Je jím…

Zbrojaři mají pomocníka na ministerstvu obrany. Už čtvrtý rok

Firmám podává pomocnou ruku odboru průmyslové spolupráce. Jeho úkolem je, aby se české…

Východní země EU jsou čistými plátci už dávno. Piketty volá po restartu Unie

18. ledna, 06:00 - tre
18. ledna, 06:00

Propast mezi východem a západem Evropy se nezmenšuje. Naopak ji prohlubuje rostoucí odliv prostředků z východu a ztenčující se proud evropských dotací ze západu. Upozorňuje na to francouzský ekonom Thomas Piketty, autor bestselleru o nerovnosti ve společnosti Kapitál v 21. století.

Největšími čistými přispěvateli do rozpočtu Evropské unie byly v roce 2016 Německo (11 miliard eur) a Francie (9 miliard), největšími čistými příjemci Polsko (7 miliard) a Rumunsko (6 miliard). Není proto divu, že Polsko, Bulharsko ale ani Česko nesouhlasí například s návrhem na krácení zemědělských dotací. Česko by přišlo o zhruba 2,9 miliardy korun ročně.

Pro období 2014-2020 dosahuje částka, kterou může Česko vyčerpat z evropských fondů, zhruba 612 miliard korun. Ponecháme-li stranou, nakolik se vydělené peníze skutečně daří čerpat (Evropská komise zatím Česku vyplatila 65 miliard, tedy 11 procent), vychází to na necelých 90 miliard korun ročně.

Pozice ČR vůči evropskému rozpočtu:

Po roce 2020 lze navíc předpokládat, že financí z EU bude dál ubývat, ačkoli předseda komise Jean-Claude Juncker se vyslovil pro „modernizaci“ kohezních fondů bez velkých škrtů v evropské politice soudržnosti. Česko by například mělo přijít o možnost spolufinancování infrastrukturních projektů. Podoba evropských fondů pro další období ale ještě není dohodnuta, Česko o ní podle premiéra Andreje Babiše začne s Bruselem jednat letos v květnu.

Česko je na tom nejhůře

Přestože se může zdát, že jde o velké peníze, to podstatné se odehrává jinde. Jak upozorňuje francouzský ekonom Thomas Piketty, jehož kniha Kapitál v 21. století z roku 2013 se stala celosvětovou senzací, Evropa si zadělává na problém hlubšího štěpení mezi západem a východem kvůli masivnímu odlivu prostředků z východu na západ skrze odvádění zisků dceřiných společností na východě do západních centrál.

Jen v roce 2016 si zahraniční vlastníci firem v Česku, z nichž většina je ze „starých“ zemí EU, na dividendách stáhli 289 miliard korun, což byla zatím nejvyšší částka.

Pikettyho Kapitál
Kniha Kapitál v 21. století vyšla v roce 2013 a v následujících letech jí bylo prodáno více než 1,5 milionu výtisků. Stěžejním tématem je vznik nerovnosti ve společnosti. Piketty soudí, že důvodem je stav, kdy je procentuální výnos z kapitálu vyšší než procentuální růst ekonomiky. Řešení pak vidí v zavedení daně z majetku místo daně z příjmu.

Evropská integrace sice východním zemím přinesla vyšší produktivitu jejich ekonomik a pracovní místa, ale zisky jsou z velké části transferovány na západ. Vzniká tak pocit koloniálních poměrů, upozorňuje Piketty.


Trhliny v krásném světě. Co může v roce 2018 zastavit růst?


V letech 2010-2016 odešlo 4,7 procenta polského hospodářského výkonu v kapitálových příjmech na západ, zatímco opačným směrem z evropského rozpočtu to bylo 2,7 procenta. V případě Slovenska tento poměr činil 4,2 ku 2,2 procenta. Nepříznivě toto srovnání vyznívá i pro Maďarsko (7,2 ku 4 procenta). Suverénně nejhůře je na tom ale Česko s poměrem 7,6 ku 1,9 procenta.

Piketty volá po „rozsáhlé intelektuální a politické“ reformě evropských institucí včetně jejich skutečné demokratizace, která má přinést nápravu této nespravedlnosti. Jak přesně má takový nový začátek vypadat, už ale neprozrazuje.

Na tahu jsou odbory

Francouzský ekonom přitom není jediný, koho toto téma znepokojuje. Objevilo se ostatně i v nedávných prezidentských i předchozích sněmovních volbách. Jenže politici často skončí konstatováním, že nemají jak přimět akcionáře nechat v Česku peníze, které tu vydělali. Zavedení progresivních či sektorových daní by mohlo investory doslova vypudit ze země.

Objem odtékajících dividend by mohlo snížit zvýšení mezd v českých firmách zahraničních vlastníků. To je v gesci odborů. Jejich bosové by ale museli najít odvahu troufnout si i na někoho jiného než jen (občas) na vládu.

Dále čtěte:

Bohemia Bitter. Češi prožívají kocovinu z posledních 28 let

Evropa roste, Česko brzdí. Došly pracovní síly

Esej: Země Koruny české



Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Počet hodnocení: 11 | Průměrné hodnocení: 4.73

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Finance
Nové zálohy pro OSVČ v roce 2019: kolik a kdy si změnit platební příkazy?
Jde česká volební účast do kopru?
Podporu z pracáku nedostanete vždy a její součástí mohou být poukázky (1)
Kam plyne zisk 76 miliard Kč z českých bank?
Je výhodnější jít do důchodu v prosinci 2018 či v lednu 2019?
Auta
Videodojmy: BMW 440i xDrive Gran Coupé
Od vysavače po stropní židličky: Neobvyklá funkční výbava v autech
Světla by mohla v budoucnu pomoci s parkováním nebo komunikovat s ostatními účastníky provozu
Seat Tarraco: Španělská Škoda Kodiaq se začala vyrábět. V Německu
Vypínání válců u benzinových motorů: elegantní způsob snížení spotřeby
Technologie
Raspberry Pi můžete vybavit TV tunerem. Přijimač podporuje i DVB-T2
Obchodování s bitcoiny nemůže být trestné, rozhodl soud v Berlíně
Duší Linux, vzhledem skoro macOS. Vyzkoušejte nový Elementary OS 5 Juno
T-Mobile chtěl oškubat zákazníky a vyhrožoval exekucemi. Sám teď bude platit
Jaký bude výkon architektury AMD Zen 2? IPC by se prý mohlo zlepšit o zhruba 13 %
Hry pro příležitostné hráče