Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Boží muka, ilustrační foto
Boží muka, ilustrační foto
Autor: Tomáš Novák/Euro

Esej: Ústavní hra o devět miliard

 Drchal 19. května, 16:20  -  Václav Drchal
Boží muka, ilustrační foto
Boží muka, ilustrační foto
Autor: Tomáš Novák/Euro
19. května, 16:20

Zdaněním restitucí se bude zcela jistě zabývat Ústavní soud. Rozhodne zdánlivá maličkost: je to příjem, nebo náhrada?

Kdyby se právo řídilo jen morálkou, nemohlo by zdanění restitučních náhrad Ústavním soudem nikdy projít. Stát - tedy komunistický režim - církvím majetek reálně zabavil, část nemovitostí z mnoha různých důvodů nevrátil a teď se rozhodl částku, která má staré bezpráví zmírnit, dodatečně zatížit daní. To působí zlodějsky. Navíc v zákoně o majetkovém vyrovnání s církvemi z roku 2012 doslova stálo, že „finanční náhrada není předmětem daně“, a tento samý princip převzaly i smlouvy, které stát následně s jednotlivými církvemi uzavřel.

Každé malé dítě ví, že dané slovo platí a smlouvy se mají dodržovat, jenže takto jednoduše právo - bohužel, nebo naštěstí - nefunguje. Minimálně stejně důležité je puntičkářské dodržování nejrůznějších paragrafů a pravidel. Špatné je to kvůli tomu, že to logicky sem tam vede k vynesení více či méně nespravedlivého rozsudku, dobré naopak proto, že ono nesnesitelné puntičkářství brání libovůli v rozhodování soudů, protože morálka je jaksi objektivně neměřitelná. Koneckonců i zdanění restitučních náhrad má své „morální“ příznivce, byť třeba argumenty pro svoje přesvědčení musejí hledat až někde v dávném středověku.

Souhlasíte s návrhem na zdanění peněžitých náhrad církvím?

Předseda poslaneckého klubu ANO a stále ještě dvojka strany Jaroslav Faltýnek hájil zdanění náhrad ve sněmovně slovy: „Nepotřebujete analýzu, stačí přemýšlet selským rozumem.“ Něco tak krásně naivního už v parlamentu dlouho nezaznělo. Otázek, kterými se bude muset Ústavní soud zabývat, je totiž spousta.

Jen namátkou: Jde skutečně o náhradu (ta by se danit neměla), nebo o příjem (ten se naopak daní běžně)? Má dodatečné zdanění retroaktivní účinek, či nemá? Nepostihne snížení vyplacené částky církve příliš těžce, a nebude mít proto tzv. „rdousící efekt“? A nemůže se nakonec jednat o zásah do náboženské svobody?

Jak to celé dopadne, to se dá odhadnout jen těžko. Jasné je zatím jen jedno. Ústavní soud se zdaněním náhrad nepochybně zabývat bude. Prezident Miloš Zeman už dotyčnou - komunisty stvořenou - novelu podepsal a opoziční poslanci a senátoři oznámili, že ji u Ústavního soudu napadnou.

Ilustrace ( Autor: Vojtěch Velický )

Příjem, nebo náhrada?

Ústavní soud se církevním restitucím a vyplácení náhrad už věnoval. Přezkumu v červnu 2013 čelil samotný zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a k Ústavnímu soudu kromě toho pronikly církevní žaloby kvůli vydání některých konkrétních budov a pozemků.

Naposledy letos v únoru Ústavní soud zamítl stížnost, prostřednictvím které chtěla českokrumlovská farnost získat pozemky v jihočeských obcích Besednice a Trhové Sviny. Ústavní soud rozhodl, že na nemovitosti nemá farnost nárok právě kvůli tomu, že už se církev dohodla na vyplácení náhrad za tu část jejího bývalého majetku, který jí stát nevydal, a nemůže mít obojí - peníze i pozemky. Pro nás je však dotyčný nález důležitý z jiného důvodu.


Čtěte také: Komunistické chucpe


Ústavní soud při jeho zdůvodňování (pravda poněkud zastřeně) uznal, že církvím vzniklo „legitimní očekávání“, že za všechen nevydaný majetek dostanou finanční kompenzaci, na které se se státem dohodly.

Není to sice málo, ale pořád to nedává odpověď na základní otázku - co s tímto „legitimním očekáváním“ udělá ono vládou, parlamentem i prezidentem odsouhlasené zdanění? Jde úplně proti němu, nebo stát přece jen může k takovému zdanění sáhnout? Ústavní právníci tuto základní otázku formulují různě.

Marek Antoš z pražské právnické fakulty ji ve svém stanovisku pro ústavně-právní výbor sněmovny klade tak, zda má být ono zdanění finančních náhrad „posuzováno jako jejich zpětné snížení“, nebo jen „jako uplatnění obecných daňových zákonů“. Pro první variantu mluví motivace a veřejně pronesené výroky předkladatelů a podporovatelů novely (církve toho dostaly moc, štve nás to, a tak jim toho zase část sebereme tím, že jim to zdaníme), a pokud by Ústavní soud uvažoval tímto směrem, čekal by novelu přísný přezkum, v němž by novela podle Antoše „zřejmě neobstála“.

Procenta a miliony
Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi platí od roku 2013. Stát se tehdy zavázal, že církvím vrátí 56 procent komunisty zabaveného majetku a zbytek vyrovná náhradou ve výši 59 miliard korun, která se bude splácet 30 let.

Součástí zákona je i odluka státu od církví - dosavadní příspěvky od státu se budou postupně snižovat a po sedmnácté splátce úplně skončí. Komunisty prosazená novela je velmi stručná.

Lehce mění zákon o dani z příjmů a ze zákona o vyrovnání s církvemi vypouští větu, že „finanční náhrada není předmětem daně, poplatku ani jiného obdobného peněžitého plnění“. Zdanění (ve výši 19 procent) restitučních náhrad začne platit od 1. ledna 2020 a dotkne se tedy zbylých 24 splátek. Oproti původním předpokladům by církve měly přijít o zhruba devět miliard korun. Otázek k řešení je samozřejmě mnohem víc a pominout nejde ani ono - na začátku vypíchnuté a svrchovaně morální -nedodržování smluv.

Koneckonců špatně svého času dopadl pokus Nečasovy vlády zpětně zdanit státní podporu stavebního spoření. Pro druhou variantu pak podle Antoše mluví skutečnost, že nejde o speciální daň, ale jen o „pouhé rozšíření obecné daně z příjmu i na finanční náhradu“, přičemž v tomto případě by novelu ze strany Ústavního soudu čekal „jen mírný přezkum“, kterým by projít mohla.

Zdeněk Koudelka, který zpracoval posudek za katedru ústavního práva brněnské Masarykovy univerzity, i neúspěšný kandidát na ústavního soudce Aleš Gerloch to vidí poněkud jinak a jejich uvažování by se dalo zhustit do otázky: Příjem, nebo náhrada? Koudelka to má vyřešené. Restituce majetku podle něj „není příjmem, ale obnovením původní majetkové podstaty“, a tak je „v rozporu s principem právního státu vrácení takového majetku zdaňovat“.

Podle Gerlocha to ale ani zdaleka není tak jasné a Ústavní soud bude muset tuto otázku nejprve vyřešit, respektive rozhodnout, jestli jde opravdu jen o náhradu za zabavený a nevrácený majetek, nebo i za svého druhu příspěvek - a tedy standardně zdanitelný příjem - církvím na provedení odluky od státu (viz box). „Nejde o čistou restituci, ale také o narovnání vztahu státu a církví, což je nepochybné už z toho, že některé církve v době zabavení majetku ani neexistovaly, ale dnes se jim vytváří možnost pro samostatnou existenci,“ míní Gerloch.

Ilustrace ( Autor: Vojtěch Velický )

Jenže s onou zmíněnou odlukou církví od státu, která nastane poté, co církve dostanou od státu sedmnáctou z třiceti ročních splátek, se mimochodem novela znovu dostává na hodně nejistou půdu. Podle Antoše by se totiž Ústavní soud měl zabývat otázkou, jestli dodatečné odebrání peněz neznamená nepřípustný „zásah do náboženské svobody“.

Vzpomeňte si na sluneční elektrárny

Kromě toho se bude muset Ústavní soud zabývat rovněž tím, jestli novela nepůsobí retroaktivně, tedy zda nezasahuje do doby před svojí platností. Nepůjde sice o zpětné zdaňování - již proběhlých šesti splátek se týkat nebude, ale stejně není vyloučeno, že by se mohlo jednat o de facto zakázanou (výjimkou by byla nějaká mimořádná situace - třeba válka či finanční krach státu) pravou retroaktivitu. V zásadě jde o to, pod jakým úhlem se člověk na věc dívá. Získaly církve veškeré peníze okamžikem schválení zákona a podpisu smlouvy se státem a předem domluvené splátky už nelze danit? Nebo jde o 30 po sobě následujících, de facto nezávislých, plateb a zdanění v „mezičase“ není sice možná úplně košer, ale zákonům neodporuje?


Čtěte komentář k tématu:

Nejen chybná, ale hlavně hloupá levicová politika


Nad slunce jasné to sice opět není, ale naprostá většina ústavních právníků má zato, že o pravou retroaktivitu nejde, a zdanění budoucích splátek tudíž možné je. Pražský ústavní právník Jan Kudrna v této souvislosti argumentuje například nálezem Ústavního soudu z května 2012, který tenkrát „schválil“ uvalení 26procentní daně na - do té doby od daně osvobozené - firmy provozující solární elektrárny.

S tím úzce souvisí další ústavněprávní zádrhel, a to konkrétně otázka, jestli zdanění restitučních náhrad nemá již zmíněný „rdousící efekt“. A s vysokou mírou pravděpodobnosti opět nemá, protože 19procentní daň z příjmu je sice pro každého poplatníka nepříjemná, ale likvidační rozměr jí schází. Ostatně „solární“ daň byla ještě o sedm procent vyšší a také Ústavním soudem prošla.

Bude se (asi) počítat

Otázek k řešení je samozřejmě mnohem víc a pominout nejde ani ono - na začátku vypíchnuté a svrchovaně morální - nedodržování smluv. Nejkritičtěji na něj pohlíží již zmíněný ústavní právník Koudelka.

„Pokud na základě původního rozhodnutí vlády vznikly soukromoprávní smlouvy, nová vláda je nemůže jednostranně zrušit či změnit. Je pak nepřípustné tohoto cíle dosahovat cestou vrchnostenského působení státu v rámci jeho působnosti tvůrce práva, včetně práva daňového,“ stojí v jeho posudku.


Naprostá většina daňových změn v Česku byla zbytečná, nedotažená nebo vyloženě škodlivá. Čtěte více v eseji:

Daňové reformy jsou permanentně mimo mísu


Se slušnou mírou pravděpodobnosti se také Ústavní soud bude muset ponořit do konkrétních výpočtů, které stanovily výši finanční náhrady právě na 59 miliard korun. Třeba proto, aby zjistil, jestli výše náhrady vyplácená církvím není nepřiměřeně vysoká a jestli by aspoň onen případný přebytek nešel prohlásit za zdanitelný „příjem“. A vzhledem k tomu, že posledních šest let ceny nemovitostí - tedy i těch, které církvi stát nevydal - rostly, ovšem očekávaný příchod krize je může zase srazit dolů, to bude ještě hodně zajímavé a hodně zdlouhavé.

Není také vůbec jasné, co senátoři a poslanci do ústavní stížnosti - či dvou ústavních stížností - napíší. Na kvalitě jejich argumentace bude záležet, protože Ústavní soud může rozhodovat jen o tom, co mu někdo předloží.

Hvězdy a mravní zákon

Většina ústavních právníků a někdejších ústavních soudců, které týdeník Euro oslovil nebo se k věci už dříve vyjádřili, míní, že Ústavní soud by měl komunisty navrženou novelu zrušit. Jen pár z nich to ale říká s jistotou - bývalý ústavní soudce Stanislav Balík, Vladimír Balaš z Karlovy univerzity („jestli to budou rozhodovat právníci, tak to zrušit musí“) nebo brněnský Koudelka. Zbylí jsou však velmi opatrní. Žádná jistota v tom každopádně není.

Doufejme, že se první jmenovaní nepletou. Pokud by Ústavní soud - třeba v nejlepší víře - rozhodl obráceně a „zdaňovací“ novelu nezrušil, těžce by se to příčilo přirozenému smyslu pro spravedlnost. A to by u takto zásadní věci bylo zlé.

Dále čtěte:

Pohrobek restitucí. Stát řeší, co s nevrácenými kaucemi bývalých JZD

Kristovi hospodáři: církev zhodnocuje znovunabytý majetek

Komu patří Česko? Církve získaly v rámci restitucí přes 116 tisíc hektarů

Stanislav Přibyl: Restituce nejsou dar, jejich zdanění je nesmysl

Novela o zdanění církevních restitucí narušuje ústavnost a právní jistotu, tvrdí Duka


Čtěte také

 Sídlo Sazka Group

Sazka Group vydá dluhopisy za 300 milionů korun. Výnosy použije na splacení dluhu a úhradu poplatků

Loterijní společnost Sazka Group ze skupiny KKCG miliardáře Karla Komárka vydala…

před 5 hodinami

 Vrtulník UH-1Y Venom

Česko podepíše smlouvu s USA o dodání vrtulníků do konce roku. Za dvanáct strojů zaplatí 14,6 miliardy korun

Ministerstvo obrany definitivně schválilo nákup 12 vrtulníků ze Spojených států v celkové…

před 6 hodinami

 Aukce lanýžů v italské provincii Alba

Drahá pochoutka. Obří lanýž se v Itálii vydražil za více než 2 miliony korun

Neznámý kupující z Hongkongu vydražil v italské aukci obrovský 850gramový lanýž za 85…

před 6 hodinami

 Hranice mezi Dánskem a Švédskem

Dánsko reaguje na nárůst zločinů v Kodani. Zavedlo kontroly na hranici se Švédskem

Dánsko ode dneška zavádí kontroly na hranici se Švédskem. Důvodem je nárůst počtu explozí…

před 7 hodinami

Solární elektrárny v Chile

Úspěšný byznys v Chile: český Solek Holding prodává solární elektrárnu Francouzům

Česká společnost Solek Holding prodává poslední ze čtyř dokončených solárních elektráren…

před 7 hodinami

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujal Vás tento článek?
Ohodnoťte ho

Počet hodnocení: 2 | Průměrné hodnocení: 5.00

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Finance
8 čísel o zvýšeném rodičovském příspěvku
EU: V Česku žije nejméně „chudých“ lidí
Dosáhli by mladí na hypotéku snáz po zmírnění pravidel ČNB?
Svátek 17. listopadu vychází letos na neděli, zůstanou obchody otevřené?
Úzkost a stres pomůže léčit virtuální realita
Auta
Volkswagen Užitkové vozy v novém
Ve Zlíně vznikl elektrický nástupce multikáry. Stojí přes tři miliony a ujede až 250 km
Hyundai si nechal patentovat technologii aktivního potlačování hluku od podvozku
Alfa Romeo drasticky redukuje plány. Nové sportovní vozy nevzniknou
Škoda Octavia IV (2020): Technické údaje všech motorizací
Hry pro příležitostné hráče