Šéf Vítkovic Witassek: Přežijeme nejen rok 2017 - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Šéf Vítkovic Witassek: Přežijeme nejen rok 2017

,
Šéf Vítkovic Witassek: Přežijeme nejen rok 2017
Zdroj: Martin Pinkas/Euro

Příchodu investora se nebráníme, musel by ale přinést miliardy. Tvrdí to šéf Vítkovic Libor Witassek, který budoucnost české strojírenské jedničky navzdory současným problémům vidí optimisticky.

Největší tuzemské strojírenské uskupení Vítkovice má problémy. Několik firem ze skupiny je v insolvenci, nedaří se dotáhnout klíčové kontrakty, mimo jiné výstavbu elektrárny v turecké Adularyi. Firmu má zachránit nový generální ředitel Libor Witassek.

Asi klíčová otázka: přežijí Vítkovice rok 2017? Zatím to moc nadějně nevypadá…

Věřím, že ano, a nejen rok 2017. Máme připravený transformační plán společnosti, který jsme v polovině října prezentovali bankám. Teď pracujeme na jeho zavádění v praxi. S tím souvisí i poslední personální změny (Witassek byl jmenován předsedou představenstva Vítkovic, akcionáři v čele s Janem Světlíkem se přesunuli do dozorčí rady firmy – pozn. red.), protože tým, který na transformaci pracuje, musí být ve výkonných funkcích s tím, že u dvou firem už veřitele reorganizaci schválili.

V čem spočívá záchranný plán?

Je poměrně rozsáhlý. Jen společnost Vítkovice Heavy Machinery (VHM) má čtrnáct produktových řad a u každé je zcela jiná situace na trhu. VHM má svůj vlastní plán, ten má rovněž celá skupina a pak i tři firmy, které jsou v insolvenčním řízení. Současně jsme předložili věřitelskému výboru podrobný harmonogram „záchrany“, u dvou firem už věřitelé reorganizaci schválili.

Můžete být konkrétnější?

Podívali jsme se na byznys Vítkovic zcela novým pohledem. Řekli jsme si, co je pro nás klíčové, co chceme zachovat, díváme se i na to, co není až tak úplně v synergii s ostatními byznysy. Zároveň chceme skupinu rychle oddlužit. S tím souvisí prodej poměrně kvalitních aktiv, jako je třeba společnost Hutní montáže nebo firma Vítkovice Recycling, která zpracovává druhotné suroviny. Prodávat budeme také menší společnosti, které nechceme vlastnit z několika důvodů, například Vítkovice HTB. Firma prodává hasicí přístroje a konkuruje našim klíčovým zákazníkům, kterým dodáváme tlakové láhve. Bavíme se o prodeji dalších firem, které absolutně nesouvisejí s naším hlavním byznysem.

Součástí ozdravné kúry má být i prodej pozemků..

Ano, jde o zbytné majetky, které nesouvisejí s podnikatelskou činností. V rámci transformačního plánu jsme vytvořili garanční fond, který má pokrývat rizika spojená s různými maléry, které mohou nastat třeba ve firmách v insolvenčním řízení a mohly by poškodit zájmy celé skupiny. Z fondu hodláme třeba pokrýt případné výpadky plnění při dodávkách investičních celků a podobně.

Kolik chcete získat z prodeje majetku? Jak velké prostředky půjdou do fondu?

Z prodeje firem 800 až 900 milionů korun. Použijeme je na pokrytí některých závazků vůči věřitelům. Do garančního fondu plánujeme příjmy mezi 500 až 800 miliony korun.

Plánujete, že dohromady získáte až 1,7 miliardy korun, to bude na záchranu Vítkovic stačit?

Nechci spojovat garanční fond se záchranou Vítkovic. Ta závisí na tom, zda budeme mít dostatek zakázek, poměrně významnou částí transformačního plánu je posílení obchodní činnosti. Jednou z nejdůležitějších věcí je zvýšení produktivity a velká disciplína, co se týče kvality. To je důležitější než samotný garanční fond. Díky ne úplně dobré náladě ve firmě se nedařilo poslední rok dva dosáhnout úrovně, jakou bychom potřebovali. Významnou roli hraje i vývoj na trhu, kdy u některých výrobků klesly ceny až o čtyřicet procent. Je potřeba u některých firem nastavit novou cenovou hladinu a snížit fixní náklady.


O podíl ve Vítkovicích se hlásí několik zájemců. Kdo zachrání Vítkovice?

 Klíčové pro další osud Vítkovic jsou i takzvané teplé provozy, třeba kovárny nebo pece (Autor Tomáš Novák/Euro)

Už delší dobu na trhu kolují informace, že část problémů firmy vznikla kvůli tomu, že majitel Jan Světlík neměl příliš šťastnou ruku při výběru nejvyššího vedení Vítkovic.

Zda byla firma kvalitně řízená, nebo ne, nedokážu posoudit. Nemám informace z doby před dvěma třemi lety, kdy vznikla řada problémových zakázek, které se dnes dokončují. Je těžké hodnotit, zda to bylo managementem, nebo špatnými projekty. Co se týče současnosti, obměnil jsem některé manažery, protože chci, aby firma ožila, byla dynamičtější v rozhodování. Manažeři budou po firmě rotovat, nezůstanou na svých postech déle než dva roky. V některých částech koncernu byli někteří lidé příliš dlouho a již nedokázali vidět mimo své zajeté koleje.

Podle lidí na trhu je pro úspěch restrukturalizace klíčové, aby do ní moc nemluvil vlastník podniku Jan Světlík.

Pan Světlík drží dlouhodobě oznámenou koncepci, že se chce věnovat majetkovým a akcionářským věcem a řízení firmy přenechá manažerům. Od okamžiku, kdy jsem se stal generálním ředitelem, naše spolupráce funguje, do mých rozhodnutí nezasahuje.

Musíte Světlíkovi hledat neustále nějaké úkoly?

Nemusím nic takového vymýšlet, Jan Světlík je velice aktivní, má obchodní talent, své záměry v Dolní oblasti Vítkovic. Holding se dělí na dvě části – Cylinders Holding a strojírenskou. Ján Světlík je hlavně v té lahvárenské části velkým inovátorem, určitě bude přicházet s nápady, co by se dalo vyrábět. Ale to není přímé zasahování do vedení firmy. Trochu mi to připomíná situaci s jiným projektem, na kterém jsem se podílel – pivovar Bernard. Akcionář pivovaru Stanislav Bernard je dnes také v pozici inovátora a firmu řídí někdo jiný.

Nový šéf Vítkovic chce zvýšit produktivitu práce ve všech firmách holdingu.

Nový šéf Vítkovic chce zvýšit produktivitu práce ve všech firmách holdingu (Foto: Jiří Zerzoň/Euro)

Skupina hodně sázela na energetiku, jádro, což se aktuálně ukazuje jako nepříliš zdařilé rozhodnutí. Kde vy vidíte budoucnost Vítkovic?

Jednoznačně v ekologických technologiích, pro energeticky soběstačná a ekologická města a regiony. Bavíme se o vodíku, vodíkových technologiích, o našich synergiích ve skupině, kde jsme silní v tom, že v každé části skupiny něco dokážeme pro vodíkový program dělat. Velká budoucnost je ve zpracování odpadu, využití odpadních plynů třeba pro veřejnou dopravu. V neposlední řadě je to ekologie spojená s využitím vodních zdrojů a větru, veškeré možné vodní motory, hřídele. Velké příležitosti vidíme v dodávkách investičních celků, ale ne elektráren jako doposud, spíš v průmyslových zařízeních. V modernizaci továren ve světě, které se za socialismu vyrobily v tehdejším Československu, ať už to jsou ocelárny, cementárny, nebo strojírenské závody. Know-how Vítkovic je obrovské.

Kolik peněz potřebujete na záchranu Vítkovic?

Pokud budeme hovořit o tom, co je ještě třeba nasmlouvat, tak se bavíme v částkách 300 až 600 milionů korun, což by mělo stačit k pokrytí nákladů na transformaci. U dvou třetin financí již víme, jak je získat, na zbylé třetině pracujeme.

Na začátku jste zmínil několik příčin, kvůli kterým se dostaly Vítkovice do problémů, další je asi výstavba elektrárny v turecké Adularyi….

Existuje několik variant řešení, kterým musí předcházet kompletní geologická analýza ložiska uhlí, protože vzorky uhlí, zhruba třicet tun, které nám byly před několika lety doručeny včetně zahraničních certifikátů a analýz, na jejichž základě rakouská společnost navrhla technologii, neodpovídaly palivu, které dnes bylo dovezeno do kotle. Určité řešení bylo přijato před několika měsíci, ale bohužel do toho přišel v Turecku pokus o vojenský puč. Turci stavbu považují za projekt teroristické organizace, protože její majitelé jsou zařazeni mezi pučisty. Podle posledních informací je elektrárna v rukou státního správce. Vyjednáváme poměrně intenzivně o jejím dokončení.

Některé firmy z holdingu prodáváte, přitom chcete uskupení rozvíjet, počítáte i s akvizicemi?

Nákupy neplánujeme. Chceme ale rozjet novou firmu, Vítkovice Blue Planet, je to systémový integrátor ekologických technologií. Společnost, která by měla mít globální působnost se zaměřením na vyspělé západní trhy. Budujeme již zahraniční obchodní týmy, které budou pod společností Vítkovice Blue Planet získávat menší ekologické celky, nakupovat pro ně komponenty ve skupině Vítkovice a zařízení posléze i provozovat. Již dokonce jednáme o vstupu zahraničních investorů do Blue Planet, zatím je ale nemohu jmenovat.

A samotné Vítkovice jednají o vstupu strategického partnera?

Novému investorovi se nebráníme. Myslím si, že s novým investorem by bylo mnohem jednodušší zvládnout současnou situaci. Když ale bude nejhůř, tak jsem přesvědčen o tom, že tuhle zatáčku můžeme vybrat i bez nového investora. To je věc akcionáře. Já z pozice managementu říkám, že by investice do firmy výrazně urychlila její rozvoj. Přinést 100 nebo 200 milionů ale nemá cenu. Měly by to být řádově miliardy.

Již se někdo přihlásil?

Do této chvíle mě oslovilo asi 15 různých investorů, mimo jiné čínských nebo polských.

Libor Witassek (47)
Přišel do Vítkovic z pozice člena vrcholného managementu nadnárodní strojírenské firmy GCE Group a člena představenstva mezinárodní poradenské skupiny Allied Consultants Europe.
Je absolventem Vysokého učení technického v Brně, oboru technická kybernetika, Univerzity M. Koperníka v Toruni v oboru mezinárodní marketing a management a na Dominican University v Chicagu získal titul MBA.
Je externím vědeckým pracovníkem Vysoké školy ekonomické v Praze v oboru psychologie řízení. Je autorem mezinárodně uznávané metodiky Lean Leadership, kterou vyučuje na VŠE Praha v rámci programů MBA.
Od července 2016 je novým generálním ředitelem společnosti Vítkovice.
Od listopadu 2016 je předsedou představenstva Vítkovic. Světlíková role mi trochu připomíná situaci s jiným projektem, na kterém jsem se podílel – pivovar Bernard. Akcionář pivovaru Stanislav Bernard je dnes také v pozici inovátora a firmu řídí někdo jiný.