Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Rozšlápnutá trumpeta. Česká pošta bude ve ztrátě, šetří i na pobočkách

 Weikert 16. února, 06:02  -  Petr Weikert
16. února, 06:02

Pošta přiznává, že skončí ve ztrátě. Z rozpočtu chce získat miliardy.

V Teplýšovicích na Benešovsku nikdy nebyla pobočka pošty. Až dnes. Malý příběh této vesnice, která má i s pěti místními částmi něco přes pět set stálých obyvatel, dobře ilustruje jeden větší trend. Česká pošta, státní podnik s 30 tisíci zaměstnanci a tržbami kolem 20 miliard, hledá úspory. Zčásti z nutnosti, zčásti proto, aby mohla svým zaměstnancům přidat od května deset procent na mzdách. Ve hře je kvůli tomu novela zákona, která by podniku přihrála miliardu a půl ze státního rozpočtu.

Zlatý venkov

Teplýšovice neměly nikdy své směrovací číslo ani kmenovou pobočku pošty. Úřady to nechtěly změnit ani poté, kdy o to starosta Josef Škvor požádal. Pravda, nejbližší pošta je o dva kilometry dále v Kozmicích, ale je to ten typ zapadlé venkovské pošty, na kterých státní podnik šetří, protože se mu moc nevyplatí. „Byla tam rozdělená pracovní doba, což ne každému vyhovovalo. Také se ukázal jako problém zástup. Když paní marodila, přijeli jsme k zavřeným dveřím. Museli jsme jet 12 kilometrů do Benešova a strávit na poště i půl hodiny,“ vypočítává starosta důvody, proč začal usilovat o vlastní poštu. Jeho snaha má samozřejmě i své prozaické důvody, jako jsou zastavení odlivu mladých lidí z vesnice, přilákání nových obyvatel, udržení pracovních míst a podobně.

Venkovské pobočky jako třeba ta v Kozmicích se poště nevyplácejí. Stejně tak když doručuje do druhého dne až domů v odlehlých oblastech, kam auta jedou jen s pár obálkami. Přesto má podnik ze zákona povinnost ztrátové služby poskytovat. Tato povinnost se jmenuje „univerzální služba“ a právě ona je důvodem, proč má stát do pošty nasypat další miliardy korun z rozpočtu.

Vraťme se k příběhu Teplýšovic. Pošta měla plné stavy a o další prodělečnou venkovskou pobočku jednoduše nestála. Pak se stalo něco, co situaci změnilo. Státní podnik začal šetřit a malé pobočky převáděl do režimu „partner“. V jednoduchosti to znamená, že klasickou pobočku nahradí třetí subjekt, kterému pošta pošle příspěvek. Nechat dopisy a balíky doručit do obchodů, benzinek nebo na obecní úřady ji vyjde laciněji než držet vlastní pobočky. Následovala hromadná bitka starostů, protože nikdo samozřejmě nechtěl přispívat na nějakou partnerskou pobočku a všichni naopak chtěli normální pošty.

Starosta Teplýšovic Josef Škvor

Podle původního plánu chtěla mít pošta do roku 2025 partnerských poboček dva a půl tisíce. Aktuálně je na čísle 583 a státní firma začíná couvat. Nehledě na odpor samospráv se totiž ukázalo, že „partneři“ nejsou o tolik úspornější variantou - úspory jsou o čtvrtinu nižší, než podnik předpokládal. Nově se tak hovoří o cílovém čísle kolem 1400.

A protože ne všude se povedlo najít dohodu, uvolnilo se místo pro Teplýšovice. Mají tedy poprvé v historii vlastní poštu, byť v režimu „partner“. Sídlí ve stejné budově jako obecní úřad a je to vlastně jen jedna přepážka. Pro obecní rozpočet to neznamená žádné velké topení a svícení navíc, náklady má tedy jen na mzdu pracovníka. A to, co pošta pošle obci jako příspěvek (zčásti paušál, zčásti podle objemu práce), je pro obec vítaný příspěvek. A když paní od přepážky, která má zkrácený úvazek, onemocní, zaskočí za ni prozatím starosta. „Na odpovědnost jsem zvyklý, ale zrovna tento typ práce není moc pro mě. Budeme rádi, když se podaří ještě někoho najít,“ říká Josef Škvor.

Na poštu přijde podle něj tak deset lidí denně. Dopolední otevírací doba vyhovuje místním podnikatelům, lidem, kteří pracují na směny, matkám na mateřské i lidem z okolních obcí, kteří mají jistotu, že sem přijedou za pár minut a nestráví tu desítky minut čekáním.

Miliardy pro poštu

V mikropříběhu Teplýšovic se odrážejí změny, ke kterým pošta v nových časech musí sahat. Celkový obraz je však složitější. Ve sněmovně prošel prvním čtením zákon o poštovních službách, ve kterém se stát zavazuje onu takzvanou univerzální službu zaplatit. Nebude to vůbec levné, za roky 2013 a 2014 má pošta zpětně dostat 800 milionů korun. K tomu přičtěte částku 1,8 miliardy za období let 2015 až 2017, kterou už pošta od státu dostala. A v následujících letech by to podle představ ministra vnitra Jana Hamáčka, do jehož gesce pošta spadá, mělo být dokonce 1,5 miliardy korun ročně. Když se to nepovede, nebude mít pošta v rozpočtu na desetiprocentní zvýšení platů, které pošťáci očekávají od května.

A jsme u důležitého bodu - zaměstnanců na poště je málo a nejsou dvakrát dobře zaplacení. Průměrná mzda zaměstnanců České pošty zaostávala za průměrnou v roce 2013 o 3800 korun, v roce 2017 už o 5600 korun, a v prvním pololetí 2018 dokonce o 7500 korun. „Na rozdílu je vidět negativní vliv poskytování ztrátové univerzální služby, kdy pošta nesla náklady sama. Za roky 2013 až 2017 je to zhruba sedm miliard korun,“ tvrdí předsedkyně největších poštovních odborů Jindřiška Budweiserová. Špatně zaplacení lidé obecně nemají motivaci k tomu dělat skvělou práci a pošta je toho důkazem. Osobní zkušenost s tím má skoro každý. Zejména kolem Vánoc, kdy je nápor největší.


2,14 miliardy byly podle pošty náklady na univerzální službu v roce 2017.

1,5 miliardy má být strop, který podle návrhu ministra vnitra Jana Hamáčka pošta dostane ročně za univerzální službu. Dosud je to 500 milionů.

3238 poboček má Česká pošta. V rámci úspor je převádí do režimu „partner“, nyní jich má být zhruba 1400.

583 pošt již podnik provozuje ve spolupráci s třetí stranou, nejčastěji obcemi.


Přisypání peněz samozřejmě negarantuje automatické zkvalitnění služeb, z pohledu pošty má však nezvratnou logiku - stát si prodělečnou univerzální službu objednal, měl by ji tedy zaplatit. Asi jako když kraje dotují drahám regionální spoje, které by se jinak nevyplatilo provozovat.

„Česká pošta je netržní hráč v tržním prostředí. Oproti konkurenci musí poskytovat služby, které si u ní stát objedná, aniž by za ně dostal adekvátně zaplaceno. To Českou poštu velmi omezuje,“ říká mluvčí podniku Matyáš Vitík. Provozování univerzální služby údajně v letech 2013 a 2014 poštu přišlo na více než 2,6 miliardy korun. Zmiňovaných 800 milionů je tedy jen malá náplast, ale pošta si podle Vitíka uvědomuje, že je to maximum, které může získat.

Podobně tomu bylo v roce 2017, kdy univerzální služba prý vyšla poštu na 2,14 miliardy, takže ji ani Hamáčkem slibovaných 1,5 miliardy nespasí.

„Česká pošta musí šetřit ve všech svých oblastech, na druhé straně nemůže jít na dřeň, protože pak by se stala nekonkurenceschopnou. Při tak velkém deficitu úhrady za univerzální službu úsporná opatření dopadají zejména na největší položku provozních nákladů, a to jsou mzdy. Česká pošta také spoří na údržbě a investicích do budov, logistických technologií a IT. Proto některé pošty vypadají tak, jak vypadají,“ přiznává mluvčí Vitík.

Do lodi už teče

Hospodaření pošty je dlouhodobě napnuté. Ač má miliardové obraty, dosáhla v minulých letech jen na zisk v řádech jednotek milionů. A i ten je čistě hypotetický. Na dotaz týdeníku Euro pošta přiznala, že i ten hubený zisk bývalé vedení vytvořilo jen díky prodeji majetku a účetním přesunům. Reálně podnik už loni spadl do ztráty. Ještě v roce 2016 měla přitom pošta zisk před zdaněním 190 milionů korun, v roce 2015 to bylo 302 milionů korun, v roce 2003 to bylo dokonce 916 milionů korun.

Za mizerné výsledky pošty však zjevně nemůže jen univerzální služba. „Co deklarují, je v řadě případů nepravda a veřejnost na to bohužel slyší. Proč třeba prodávají obchodní a byznysová psaní na hranici nákladů a někdy pod cenou? To je jasné, že pak prodělávají,“ říká Petr Angelis z Asociace poštovních služeb, která zastupuje drobné konkurenty pošty.


Čtěte: Hamáček chce České poště ztrojnásobit příspěvek z rozpočtu. Dostávala by 1,5 miliardy


Naráží například na to, že pošta dostala od Českého telekomunikačního úřadu před nedávnem dvoumilionovou pokutu, protože doručovala zásilky za třetinu běžné ceny. Případ se týká roku 2012 a zvýhodněným byla v tomto případě společnost Tesco Stores ČR, které pošta umožnila zaslat 1,3 milionu zásilek s vyúčtováním bodů v rámci klubu Clubcard v režimu služby „obchodní psaní“ za cenu 3,03 koruny bez DPH. Pošta tím odesílatele zvýhodnila částkou devět milionů korun. Podle Angelise nejsou peníze pro poštu na místě a částku 1,5 miliardy ročně považuje za vyloženě přemrštěnou.

Situace pošty vedla v minulosti politiky k úvahám, co s firmou udělat. Uvažovalo se o vstupu soukromého investora, získání bankovní licence, státních IT zakázek… Jen máloco se však povedlo dotáhnout a i to, co pošta skutečně zkusila, neslaví zrovna úspěchy - ať už je to projekt Pošta Partner, snaha nabízet pojištění, nebo třeba prodávat výherní losy. Z této situace vedou jen dvě cesty. Buď zavřít oči, platit a na nic se neptat, nebo provést radikální řez. Ale taková vláda se ještě nenašla. Nejen u nás.

Dále čtěte:

Jak poslat balík? Díky široké nabídce služeb nemusíte vyjít z bytu

Česká pošta má nového ředitele. Metnar od něj požaduje novou strategii

Podplácelo se na poště? Obžalobě čelí dva lidé a firma

Česká pošta dostane od státu 800 milionů, půjdou i na platy

Stát dá 800 milionů České poště, smaže její ztráty z minulých let

Šéf pošty Knap: Na zvýšení platů pošťáků o desetinu je potřeba 1,2 miliardy

Pošta počítá s nižším ziskem. Investice na modernizaci chce i tak zvýšit na miliardu korun


Čtěte také

 Vojáci české armády

Až příliš levný armádní nákup: přilby pro vojáky neprošly testy

Pořízení vojenských helem za 103 milionů korun se zadrhlo. Přilby stále nesplnily…

před 4 hodinami

Události  Spalování biomasy, ilustrační foto

Vědci varují: spalování biomasy škodí klimatu

Dřevo vytěžené metodou holosečí není z pohledu emisí o mnoho lepší než uhlí. Studie…

před 4 hodinami

Události  Bývalý vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžič

Radovan Karadžič byl v Haagu odsouzen na doživotí za genocidu ve Srebrenici

Soud OSN v Haagu dnes v odvolacím řízení uložil bývalému vůdci bosenských Srbů Radovanu…

před 5 hodinami

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

ve spolupráci s
  • Koruna se letos výrazně pod 25 CZK/EUR nepodívá

  • Připsání zahraniční platby v řádu minut? Jde to!

  • Strašák jménem volatilita

  • Začnou přibývat nezaměstnaní?

  • Jak to, že většina prognóz loni nevyšla?

Finance
9 omylů o daních v důchodu
Srovnání daňových sazeb v ČR a na Slovensku
Jaké tarify nabízejí operátoři zdravotně postiženým?
Kdy budeme auto odemykat zkouškou dechu?
Jak si vyřídit voličský průkaz pro evropské volby 2019?
Auta
Drogy, podvody a finanční problémy. Do kin míří film o…
Rozhovor: Mercedes-Benz nástavby
Po novém BMW řady 1 dorazí 2 Gran Coupe. Představí se v listopadu a opět to bude předokolka
Škoda hledá místo pro novou továrnu. Karoq by se mohl spolu s Atecou vyrábět v Srbsku
Mercedes-Benz GLC Coupé má po faceliftu. Do prodeje míří výhradně se čtyřválci
Technologie
Kuki 2.0 přichází s novým prostředím, podporou televizorů LG i Apple TV
Letgo náhle končí. Inzertní platforma měla velký marketing, ale špatné programátory
Samsung uvádí nejrychlejší paměti pro GPU na světě: HBM2E s taktem 3,2 GHz
Trailer na třetí řadu Stranger Things (video s CZ titulky)
Ve Fast ringu se usadil Windows 10 Insider Preview build 18361
Hry pro příležitostné hráče