Pole s pšenicí, ilustrační foto
Pole s pšenicí, ilustrační foto
Autor: CC0 via Pixabay

Pšenici z českých polí vytlačí výnosnější plodiny, říká expert na klimatické změny

Jan Brož 24. července, 12:01  -  Jan Brož
 Pole s pšenicí, ilustrační foto
Pole s pšenicí, ilustrační foto
Autor: CC0 via Pixabay
24. července, 12:01

Pšenice a kukuřice kvůli rostoucím teplotám a suchu z českých polí nemusí zmizet. Jejich pěstování však může skončit na nedostatečné ziskovosti, tvrdí Miroslav Trnka, který se v rámci projektu Klimatická změna zabývá budoucnosti tuzemského zemědělství.

Jak budou v budoucnu vypadat tuzemská pole, nezáleží jen na rostoucích teplotách, ale i na tom, kolik zemědělci za úrodu dostanou zaplaceno. Podle Trnky tak z krajiny nejspíš nezmizí lukrativní chmel a přibývat by mohlo i vinic. Pěstování dnes obvyklých obilovin nebo kukuřice se však v budoucnu nemusí vyplatit a chovu dobytka hrozí úpadek kvůli nedostatku krmiva.

Pokud přihlédneme ke všem klimatickým změnám, jak bude vypadat zemědělství a produkce potravin v Česku za dvacet třicet let? Co se tady bude pěstovat?

To je milionová otázka, které se snažíme systematicky věnovat. Pšenice a ječmen, tedy naše nejrozšířenější obiloviny, jsou svým typem vhodné do suchých podmínek a pěstují se i ve výrazně sušších oblastech, než má Česká republika. Daní je zásadně nižší výnos. Můžeme je tedy pěstovat dál, otázkou však je, zda to bude rentabilní a to by při současné cenové hladině nebylo.

Miroslav Trnka, vedoucí týmu Klimatická změna ( Autor: Archiv MF )

na objednávku Hyundai Santa Fe
Benzín
Automatická
Motor:
2.4 GDI e-CVVT 4x4 AT
Výbava:
Confidence
794 990 Kč
s DPH
na objednávku Hyundai i30
Benzín
Manuální
Motor:
1.4i 73 kW
Výbava:
Start
294 990 Kč
s DPH
na objednávku Kia XCeed
Benzín
Manuální
Motor:
1.0 T-GDI/88kW
Výbava:
Comfort
455 881 Kč
s DPH
na objednávku BMW 5 Touring
Nafta
Automatická
Motor:
530d xDrive AT
Výbava:
Sériové provedení
1 312 311 Kč
s DPH
na objednávku Peugeot Rifter
Nafta
Manuální
Motor:
1.5 BlueHDI 96kw
Výbava:
Active
532 000 Kč
s DPH
na objednávku Volkswagen Touareg
Nafta
Automatická
Motor:
3.0 TDI 210kW 4x4 AT
Výbava:
Elegance
1 442 232 Kč
s DPH
na objednávku Hyundai i30 kombi
Benzín
Manuální
Motor:
1.4i CVVT 73 kW
Výbava:
Start
324 990 Kč
s DPH
skladem Lexus NX
Hybrid
Automatická
Motor:
300h AWD
Výbava:
Luxury
1 280 000 Kč
s DPH
na objednávku Škoda Kodiaq RS
Nafta
Automatická
Motor:
2.0 TDI 176 kW 4x4 DSG
Výbava:
RS
1 094 708 Kč
s DPH
na objednávku Hyundai i30 Fastback N Line
Benzín
Manuální
Motor:
1.4 T-GDI/103 kW
Výbava:
N Line
474 990 Kč
s DPH
na objednávku BMW X7
Nafta
Automatická
Motor:
xDrive30d AT
Výbava:
Sériové provedení
1 998 516 Kč
s DPH
na objednávku Audi Q7
Nafta
Automatická
Motor:
45 TDI quatro 170kW
Výbava:
Q7
1 594 710 Kč
s DPH

Miroslav Trnka, vedoucí týmu Klimatická změna

O něco komplikovanější je kukuřice, která je velice efektivní při nakládání s vodou. Problém je, že produkuje výrazně více biomasy a tím se její fyziologická výhoda stírá. Záleží tedy, za jakým účelem se pěstuje. Pokud na hmotu, tedy na siláž jako krmivo nebo biopalivo do bioplynek, tak propad masy kvůli nedostatku vláhy je zásadní a do suchých podmínek se nehodí. Pokud se pěstuje na zrno, tak je to zase otázka produktivity.

Nejpěstovanější plodiny tedy z polí kvůli suchu zmizet nemusí, otázka však bude, zda se vyplatí?

Ekonomika prostě přestane vycházet. Řada ekonomických studií ukazuje, že ceny potravin by mohly zůstat na stejné úrovni jako dneska, pokud se oteplení udrží do dvou stupňů Celsia. Můžeme mít rentabilní výrobu, ale musí se přizpůsobit ceny, jinak hrozí spirála intervenčních zásahů.

Co další plodiny?

Brambory nebo cukrovka samozřejmě vodu potřebují, a pokud by měly pokračovat současná sucha, tak schopnost v naší krajině je pěstovat bude problematická. Další otázka se týká trvalých travních porostů a produkce píce. Sice se prodlouží vegetační období, protože však velká část porostů má vrchol produkce mezi první a druhou sečí, tedy v květnu a červnu a na počátku léta, kdy pozorujeme výrazný propad zásoby vody v půdě, tak tyto plodiny suchem budou trpět. A to je zásadní problém, protože představují krmivovou základnu pro farmy s živočišnou výrobou.

Je Česko ohledně klimaticko-energetických cílů dostatečně ambiciózní?

Takže sucha budou mít sekundární dopad do živočišné výroby?

Dopad do živočišné výroby může být ještě razantnější. Produkční chov představuje zásadní hodnotu, jde o integrovaný celek, který farmář léta, i desetiletí buduje. Pokud přijde krize s nízkou produkcí píce po dobu dvou tří let, tak to začne být zásadní existenční problém a takový, který se rychle nepodaří napravit. Nevýhodou pícnin navíc je, že se špatně transportují na delší vzdálenosti a není to obvyklá tržní komodita, kterou by bylo možné ve velkém nakupovat.

A co úplně nové plodiny?

V sušších oblastech už třeba zemědělci nahrazují kukuřici čirokem. Dobytek se ale musí naučit novou stravu jíst a to má zase dopady do užitkovosti. Veškeré změny v systému se musí provádět uvážlivě, dlouhodobě a často je to experimentování zemědělců. Neexistuje jednoduchý návod. Můj odhad je, že plodiny, které pěstujeme, jako je pšenice, cukrovka, ale i řepka, jsou jasně obchodovatelné a existuje pro ně trh. Podniky se je proto budou snažit pěstovat dál a reagovat spíše změnami odrůdové skladby a kombinací plodin. A pokud je budou rozšiřovat o jiné, tak to nepůjde rychle. Přesto tendence k pěstování slunečnice nebo čiroku tady jsou a budou pokračovat. Věřím třeba, že značný potenciál má žitovec, neboli tritikále, kříženec pšenice, pěstování žita nebo luskovin a mezi nimi i sóji.


Sucho v Česku: třetina území je na nejhorších stupních, tropické teploty situaci ještě ztíží


K čemu se žitovec využívá?

Používá se jako krmivo, ale potenciál má i jako potravina, to je však spíše otázka trhu a také technologií potravin. Opět je ale otázka, jestli ho prodám a jak to dokážu zobchodovat. Zemědělci jsou často kritizování, že pěstují omezené plodiny, ale oni pěstují pro trh.

Přináší změna klimatu vedle negativ i nějaké příležitosti?

Dochází k prodlužování vegetační sezóny, což má kladné i záporné dopady. Za vhodného managementu je možné pěstovat odrůdy výkonnější nebo zařadit meziplodinu, která má další užitek nebo i tržní potenciál. Největším limitem je však zase chybějící voda. V oblasti jižní Moravy budeme mít v některých letech dvě vegetační období, jedno delší na začátku roku, druhé na podzim, které je omezeno nejen teplotou, ale také tím, zda je vláha. Uprostřed zůstává dřívější vrchol sezóny, tedy červenec a srpen, kdy je nejvíce slunečního záření, ale pro klasickou polní výrobu je a bude problematický. Bude chybět voda a žádný nový porost založit nepůjde.

Existují nějaká další pozitiva?

Další příležitostí jsou trvalé polní kultury, což můžeme dobře vidět na vinné révě. Té se u nás daří, kvalita vín jde hodně nahoru, což je kromě nepochybné snahy vinařů i důsledkem výborných klimatických podmínek. Ovšem záludností změny klimatu je, že podmínky se mění neustále. Vyhovovalo by nám, aby se nárůst teplot zastavil, on však bude pokračovat dál a odrůdám, kterým se dneska daří, se velmi rychle může přestat dařit. To je problém třeba pro ovocnářství. Sice se rozšiřují oblasti, kde je možné pěstovat ovoce, to ovšem není stacionární stav. Ke změně bude docházet dál po dobu minimálně desítek let.

Takže to není tak, že bychom si v Česku vysázeli pomerančovníky?

Bohužel ne a budeme mít problém i s běžnými druhy. Jak vegetační sezóna začíná dříve, tak po několika teplých dnech je daleko pravděpodobnější prudké ochlazení a teploty spadnou pod nulu. Rostliny však už díky těm teplým dnům ztratily mrazuvzdornost. Můžeme tedy vybudovat vinice, kde jsme je dříve neměli a ten tlak tady bude, bude ovšem větší riziko mrazů. Důležité je umisťovat vinice tam, kde nejsou tolik zranitelné studeným vzduchem. V teplejším klimatu je riziko poškození mrazem mnohem větší.


Kvetoucí byznys v éře sucha: odsolenou mořskou vodu pije už 300 milionů lidí


Jak se s klimatickými změnami vypořádá chmel?

V minulosti jsme analyzovali dopad vyšších teplot na kvalitu látek, které má chmel pro výrobu piva. Analýzy jednoznačně potvrzovaly, že vyšší teploty jsou spojeny s poklesem kvality. Nemyslím si, že se tyto obavy už naplňují, ale také se ještě nenaplnil takový nárůst teploty, který jsme předpokládali. To je ale věc, která pokračuje dál a je pravděpodobné, že scénáře se budou naplňovat. Dá se proti tomu bojovat závlahami a v progresivních podnicích to pochopili už dávno. Sice si závlahy vyžádají vysoké investice, ale chmel je plodina s tak vysokou přidanou hodnotou, že se zaplatí. Závlaha má třeba také smysl u pícnin a krmiv, kde přidanou hodnotu vytvořím u masa, nebo u ovoce, zeleniny a vinné révy. Nedává naopak smysl u potravinářské pšenice.

Může sehrát v roli v boji s klimatickými změnami vědecký pokrok v agrární chemii v tom smyslu, že na trhu objeví velmi účinná a přesto ekologická hnojiva a pesticidy?

Investice do vývoje nových chemických látek jsou podvázané právě stagnací cen. Velkým firmám se nemusí vyplatit investovat do vývoje přípravků. Zavádět novou účinnou látku je pro výrobce takový hazard, že raději přežívají na tom, co už mají. Nemyslím si však, že cesta je ve vyšší chemizaci. Spíše precizaci zemědělství a cíleném dávkování v co nejmenších dávkách. Potřebujeme dosáhnout, aby začala fungovat biologie půdy a přirozené procesy, a k tomu musíme půdě pomoct.

A naopak, bude třeba chemii omezit?

Pokud se chceme uživit, tak nevěřím, že se bez chemie obejdeme úplně. Na druhou stranu prostor pro snížení chemizace je vždycky. Větším používáním cílených aplikací, návratem k mechanické likvidaci plevelů, a to i proto, že existuje moderní technika, která je schopna za pomocí senzorů plevel rozpoznat a zlikvidovat. To bude jedna z cest spíše než plošná aplikace. Všechny tyto procesy už probíhají, ale opět je zde otázka, zda se to zemědělcům vyplatí nebo nevyplatí. Pokud bude český nebo evropský zemědělec, omezený zcela legitimními požadavky na ochranu životního prostředí, soupeřit s producenty, kteří tyto požadavky plnit nemusí nebo ne v takové míře, tak je dost těžké odhadovat, jak obstojí.

Více k tématu extrémního sucha čtěte v aktuálním vydání týdeníku Euro, které vyšlo 22. července. V elektronické verzi ke stažení v App Store a na www.alza.cz/euro.

Dále čtěte:

Na krásném Modrém Nilu. Etiopie se snaží využít svůj hydroenergetický potenciál

Sucho i na sněhu. Voda schází obcím už i během zimy

Voda z řek má dobíjet elektrické taxíky ve městech. Projekt podpořil Brusel

Dům bez inženýrských sítí? Česká firma chce uspět v éře klimatických změn


Čtěte také

 Premiér Andrej Babiš

Babiš: Rozhodnutí Ústavního soudu o restitucích respektujeme, příjmy se ale mají danit

Premiér Andrej Babiš (ANO) trvá na tom, že církevní restituce byly předražené o 54…

před 4 hodinami

Události  Smog nad Prahou, ilustrační foto

Špinavý vzduch dál zabíjí. V Česku zemře předčasně více než 10 tisíc lidí ročně

V České republice každý rok předčasně zemře v důsledku znečištěného ovzduší 10 190…

před 4 hodinami

Letecký motor, ilustrační foto

Amoniak místo benzínu: letecký průmysl hledá zelenější palivo

Letecká doprava představuje pro životní prostředí významnou zátěž. V Norsku vědci…

před 5 hodinami

 OKD, ilustrační foto

V OKD zatím dobrý. Těžební společnosti se nebývale daří

OKD po krachu nebývale vydělává. Záměr těžit až do roku 2030 vsak patři spíše do říše…

před 5 hodinami

 Rýžové pole - ilustrační foto

Co s přebytečnou rýžovou slámou: britští vědci z ní dělají biopalivo

Pálením přebytečné slámy vzniklé při pěstování rýže znečišťují především asijští farmáři…

před 5 hodinami

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujal Vás tento článek?
Ohodnoťte ho

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Finance
Policie ani „havarijko“ nic nevyřeší, poškození auta na parkovišti lze ale předejít. Jak na to?
5 příkladů, kdy nemusíte platit daň z nabytí nemovitosti
Jak na výměnu nebo reklamaci dálniční známky
Co je dobré vědět o ochranné lhůtě?
Elektrická energie zdražuje: O kolik si domácnosti připlatí a vyplatí se změna dodavatele?
Auta
Země elektromobilů. V Norsku mizí čerpací stanice
Kvalitní moderní ojetý vůz šetří vaši kapsu a je bezpečnější
Fiat Talento modelový rok 2020
Kupé Škoda 763 bylo rychlejší než auta VB. Skončilo fiaskem, přispělo však ke vzniku Favoritu
DB Schenker posiluje pozici v logistice pro automobilový průmysl
Hry pro příležitostné hráče