Tajemství prodeje bulharské elektrárny ČEZ - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Tajemství prodeje bulharské elektrárny ČEZ. Kupec z ní může udělat plynový terminál

,
Tajemství prodeje bulharské elektrárny ČEZ. Kupec z ní může udělat plynový terminál
Zdroj: ČEZ

ČEZ se po jedenácti letech zbavuje ztrátové černouhelné elektrárny v bulharské Varně. Zaplatil za ni 206 milionů eur, nazpět získá jen částku okolo 50 milionů eur. Přesto měl ČEZ určité štěstí v neštěstí. Samotná elektrárna je dnes bezcenná, nachází se však v důležité lokalitě, kterou lze využít k přepravě plynu z ložisek v Černém moři.

Na straně kupujících se objevují jména bulharských prominentů, zákulisí celého obchodu však může být složitější. Formálním kupcem je Danail Papazov, vystudovaný navigátor lodí a bývalý ministr dopravy v socialistické vládě Plamena Orešarského v letech 2013 a 2014. Za ním však jsou podle bulharských médií peníze místních byznysmenů, jmenovitě uvádějí Deljana Peevského a Achmeda Dogana.

Zdroj portálu euro.cz upozornil ještě na další možnou vazbu. Za obchodem prý stojí čínští investoři, kteří mají zájem o strategickou polohu elektrárny. Lze ji totiž využít ke stavbě přístavu pro dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) a také v souvislosti s plánovanou těžbou v Černém moři. Nacházejí se zde totiž bohatá ložiska plynu o rozsahu až 500 miliard metrů krychlových. Jejich mapováním se již dnes zabývají koncerny Shell, Total, Repsol a OMV.


ČEZ zveřejnil cenu za Elevion: zaplatil pět miliard


Největší nalezené ložisko pojmenovali Bulhaři po raně středověkém panovníkovi, chánu Asparuchovi. Po zahájení těžby, tedy někdy po roce 2020, by se země mohla zbavit závislosti na dovozu ruského plynu a dokonce se stát exportérem. Vytěžený plyn by měl být dopravován potrubím do oblasti města Varna. Komerčně zajímavá ložiska uhlovodíků se zřejmě nacházejí i v rumunském sektoru Černého moře.

Polostátní podnik ČEZ koupil elektrárnu TEC Varna v roce 2006 od bulharského státu. Rozsáhlá elektrárna s instalovaným výkonem 1260 megawattů však příliš nevydělávala kvůli nevýhodné regulaci provozu a závislosti na dovozu nejkvalitnějšího černého uhlí – antracitu. ČEZ se proto rozhodl neinvestovat do snížení emisí a v závěru roku 2014 elektrárnu odstavil z provozu.

O podpisu smlouvy na prodej odstavené elektrárny ČEZ informoval v závěru října. Transakce podléhá schválení bulharským úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a finalizována má být do konce roku.

Čtěte o hospodaření ČEZ:

Více jádra, větru i prodej akcií. Zisk ČEZ stoupl na téměř 17 miliard

 Elektrárna Prunéřov, ilustrační foto