Praha se znovu stala třetím nejbohatším regionem Evropy. Její obyvatelé z toho ale příliš nemají - Euro.cz

Přihlášení

Praha se znovu stala třetím nejbohatším regionem Evropy. Její obyvatelé z toho ale příliš nemají

,
Praha se znovu stala třetím nejbohatším regionem Evropy. Její obyvatelé z toho ale příliš nemají
Zdroj: Archiv
  • Dle údajů Eurostatu se Praze v roce 2019 podařilo obhájit třetí příčku v žebříčku nejbohatších regionů EU. Lépe než ona na tom byla pouze jižní část Irska a Lucembursko

  • Při výpočtu bohatství daného regionu vycházejí statistici z ukazatele HDP per capita (hrubý domácí produkt na obyvatele) vyjádřeného ve standardu kupní síly

  • Velikost pražského HDP dosahuje 205 procent celounijního průměru, většina Česka se pak pohybuje v pásmu od 65 do 80 procent

Život v Praze není rozhodně levnou záležitostí. Potvrdí to každý, kdo v našem hlavním městě alespoň pár měsíců pobýval. Pronájem menšího bytu vyjde člověka stejně jako letní dovolená, obědové menu se zřídkakdy dostane pod hranici 150 korun a problematiku parkování je lepší snad ani nerozebírat. Na druhou stranu, ono se není moc čemu divit. Praha patří podle Eurostatu k nejbohatším regionům Evropské unie, a tudíž je jasné, že zde peníze, s trochou nadsázky, opravdu létají vzduchem.

Nejde navíc pouze o trend několika posledních let. V užším čele žebříčku, který porovnává, jak velký HDP na hlavu dané území (jedná se o celky kategorie NUTS 2) za 12 kalendářních měsíců vyprodukuje, se hlavní město Česka objevuje pravidelně. V roce 2012 se naše metropole umístila na sedmé příčce, od té doby konstantně stoupá vzhůru. Mezi top trojku se Praha poprvé dostala před třemi lety a nejnovější data Eurostatu ukazují, že se na tomto faktu nic nezměnilo ani v roce 2019.

Velikost hrubého domácího produktu přepočteného na jednoho obyvatele činí v jejím případě 205 procent celounijního průměru. Lepší hodnoty vykazují už jen jižní část Irska s 240 procenty a Lucembursko jako celek, která nad zmíněným průměrem vyčnívá dokonce o 260 procent.

Z údajů Eurostatu jasně vyplývá, že co do bohatství zaostávají za celounijním průměrem zejména regiony v zemích bývalého východního bloku
Z údajů Eurostatu vyplývá, že co do bohatství zaostávají za celounijním průměrem zejména regiony v zemích bývalého východního bloku

Patřit mezi nejbohatší regiony Evropské unie je pro daná území z hlediska jejich prestiže pochopitelně příznivým zjištěním. Pro lidi v nich žijící to však nemusí automaticky znamenat velmi vysokou životní úroveň.

„Příklad Irska ilustruje, že vysoký hrubý domácí produkt na obyvatele nemusí mít zcela těsnou vazbu na životní úroveň obyvatel daného regionu, a to ani po přepočtu dle standardu kupní síly,“ vysvětluje hlavní ekonom Trinity bank a člen Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda. „HDP totiž zachycuje bohatství, které se na daném území vytvoří, respektive hodnotu zboží a služeb, které se tam vyrobí. Neříká však už, kolik z této vytvořené hodnoty v regionu také zůstává, a už vůbec ne, jak je tato hodnota rozdělena mezi obyvatelstvo.“

To se pochopitelně týká i české metropole: „Podstatná část hrubého domácího produktu vytvořeného v Praze, respektive firmami sídlícími v Praze, které představují dcery zahraničních mateřských společností, odplyne ve formě dividend do zahraničí.“

Většina Česka zaostává

Výsledek našeho hlavního města bezesporu zaujme, na druhou stranu je nutné podotknout, že z celorepublikového pohledu je Praha spíše výjimkou. Zbytek země už tak slibné hodnoty nevykazuje. Žádný z ostatních sedmi českých regionů se na celounijní průměr nedostal. Nejblíže Praze byly Střední Čechy a Jihovýchod, které se shodně nacházejí na úrovni 83 procent průměru EU. Jihozápad se může pyšnit 78 procenty, zatímco severovýchod 76, Střední Morava 75 a Moravskoslezsko 74 procenty. Nejchudším regionem České republiky byl v roce 2019 dle Eurostatu severozápadní region, jenž dosáhl na pouhých 64 procent celounijního průměru.

„Rozdíl v bohatství jednotlivých měst či regionů EU ovlivňují mnohé faktory, nejen počet sídel nadnárodních společností. Také třeba to, kolik lidí do daného města či regionu dojíždí za prací. Čím větší tento počet je, tím více lidí vytváří svou prací hodnotu, která je pak statisticky připsána jinému regionu, než ve kterém bydlí. Vytvářená hodnota je pak v přepočtu na obyvatele rozpočítána na méně lidí, než jimiž je vytvářena. Což statisticky pochopitelně hrubý domácí produkt na obyvatele daného ekonomického centra zvyšuje,“ dodává dále Kovanda.

Bratislava začíná ztrácet čím dál víc

Nejnovější data Eurostatu potvrdila mimo jiné jeden konkrétní ekonomický trend, který začali statistici pozorovat zhruba v polovině uplynulé dekády – a sice že rozdíl v bohatství mezi Prahou a Bratislavou se čím dál víc navyšuje právě ve prospěch české metropole.

Ani Čína, ani USA nebo Singapur. Nejrychleji rostoucí vyspělou ekonomikou světa by se letos mohla opět stát Indie, uvádí OECD

V letech 2010 až 2014 na tom obě hlavní města kdysi sjednoceného státu byla stejně, respektive Bratislava dokonce ještě o něco líp. Následně se však situace razantně proměnila. Praha s každým dalším rokem bohatla, zatímco město na Dunaji, respektive celý Bratislavský kraj, naopak začal ztrácet.

„Nůžky mezi oběma metropolemi jsou nyní nejrozevřenější v tomto tisíciletí,“ poznamená Kovanda. Daný fakt si vysvětluje tím, že příliv přímých zahraničních investic na Slovensko je o poznání menší než v případě České republiky: „V letech 2009 až 2019 činil průměrně 2,5 procenta HDP ročně, zatímco do Česka 3,6 procenta. V letech 2001 až 2008 to bylo pro obě země shodně, konkrétně 6,4 procenta. Zajímavé tedy je, že příliv investic na Slovensko po přijetí eura v roce 2009 zpomalil v porovnání s přílivem investic do Česka, které euro nepřijalo.“