Brána do pekla: pohřebiště počítačů ukrývají drahé kovy za miliardy

V roce 2016 lidstvo vyprodukovalo 45 milionů tun elektronického odpadu. Takové množství odpovídá hmotnosti 4500 Eiffelových věží. Množství odpadu bude v následujících letech stoupat, vyplývá ze zprávy International Telecommunications Union. Do roku 2021 má produkce nebezpečného odpadu vzrůst o 17 procent.

Hodnota vzácných kovů – mědi, zlata, stříbra, platiny, palladia – ve zbytcích elektroniky se odhaduje na 55 miliard dolarů, tedy asi 1,2 bilionu korun. Největší ze skládek tohoto odpadu, který obsahuje také toxické kovy a plasty, se nachází u hlavního města Ghany Accra. Jmenuje se Agbogbloshie.

Prohlédněte si práci lidí na skládce elektroniky:

Všechny
fotografie

Stahují se sem lidé z celé země a snaží se ze zbytků počítačů a notebooků získat cenné materiály. Nejjednodušším způsobem je zbytky elektroniky zapálit, čímž se do ovzduší uvolňují zbytky toxických látek – olovo, rtuť, kadmium a bromované zpomalovače hoření.

„Jako fotograf jsem obklopen mnoha věcmi. Vlastním několik počítačů, notebook, řadu fotoaparátů. Začal jsem se ptát sám sebe, kde nakonec tyto věci skončí,“ řekl německý fotograf Kai Löffelbein k tomu, proč sedmým rokem dokumentuje světové skládky elektronického odpadu. Kromě Ghany navštívil také skládky v Číně a Indii.

Nejsilněji na něj zapůsobila ghanská skládka, největší na světě. Stovky lidí, často i dětí okolo dvanácti let, tu mezi škvařícími ostatky počítačů dolují především kusy měděných drátů. „Místo bylo popisováno jako brána do pekel. A přesně tak vypadalo,“ tvrdí Löffelbein. Další lidé rozbíjejí elektroniku pocházející ze západního světa jen kameny.

Samozvaní dělníci si mohou na ghanské skládce vydělat okolo sto korun denně, uvedla agentura AFP. Pracují většinou dvanáct hodin denně, šest dní v týdnu. „Trpíme tu horkem, kouřem. Pokud budeme vědět o lepší práci, půjdeme za ní a tohle místo opustíme,“ řekl jeden z nich. V nedalekém slumu žije 40 tisíc lidí. Většina z těch, kteří na skládce hledají zbytky kovů, zemře okolo třiceti let na rakovinu.

Jak vypadá „recyklace“ drahých kovů v Agbogbloshie

Podle německého fotografa by měly státy přijmout přísnější regulaci recyklace elektroniky a zákony o ochraně životního prostředí. V roce 2016 bylo recyklováno jen dvacet procent elektronického odpadu, zbytek byl vyvezen do chudých oblastí světa.

Löffelbein má zdánlivě jednoduchý recept na zpomalení rostoucího množství elektronického odpadu - odmítnout nejnovější modely elektroniky, pokud vám starší dobře slouží. „Pokud je na skládce iPhone8, tak tam bude i iPhone9. I když náš notebook pracuje šest sedm let, myslíme si, že je starý a potřebujeme nový.“

Další články:

Mlácení dělníků, smrt v kantýně aneb Jak se dělá iPhone X

Kobalt pro Číňany v Kongu těží děti. Případ otřásá londýnskou burzou

Pětina produkce kobaltu se v Demokratické republice Kongo těží ručně, ilustrační foto ( Autor: Profimedia.cz )