Plánování tras pro Rohlík a spol. je matematický rébus. Řeší ho malá firma z Valašska - Euro.cz

Přihlášení

Plánování tras pro Rohlík a spol. je matematický rébus. Řeší ho malá firma z Valašska

,
Plánování tras pro Rohlík a spol. je matematický rébus. Řeší ho malá firma z Valašska
Zdroj: Rohlík.cz
  • Tzv. „problém obchodního cestujícího“ se zabývá plánováním tras

  • S počtem zastávek narůstá počet možných kombinací do nepředstavitelných rozměrů

  • Dopravní firmy využívají k řešení specializovaný software jako Tasha od moravské firmy SolverTech

  • Tashu si chválí Tomáš Čupr, ale používají ji i v Kanadě nebo Austrálii

  • Software zohledňuje obrovské množství parametrů, navržené řešení však nikdy nemůže být matematicky ideální

Pokud nakupujete potraviny on-line, možná vás někdy napadlo, jak složitá musí být logistika firem jako Rohlík.cz. Množství aut, zákazníci rozprostření na velkém území, na doručení je dvouhodinové okno místo celého dne jako u tradičních rozvážkových firem. Plánovat něco takového přece nemůže být v lidských silách?!

Skutečně není. Problém má dokonce svoje matematické pojmenování. Říká se mu přiléhavě „problém obchodního cestujícího“ a velmi podrobně je vysvětlen na anglické Wikipedii. Podstata je v tom, že s rostoucím počtem zastávek rychle narůstá i doba potřebná k propočtu všech možných variant. Když do toho přidáte rozdíly v přepravní kapacitě jednotlivých aut z flotily, omezení průjezdní výšky či zatížení náprav na některých úsecích silnic nebo různé časové možnosti řidičů, stojíte před nepředstavitelně složitým úkolem. Dopravní firmy k jeho řešení využívají specializovaný software. Nazývá se VRS, vehicle routing sofware neboli nástroj k řešení rozvozních tras. Zahraničním společnostem v tomto segmentu úspěšně konkuruje malá česká firma SolverTech. Přesněji řečeno moravská, sídlí totiž ve vesničce Zašová nedaleko Valašského Meziříčí.

Software Tasha právě vypočítává denní trasy pro šest různých aut z imaginární flotily. Za několik sekund vrátí podrobný rozpis s vyčíslením času i nákladů.

Řešení tras, jakkoliv matematicky složité, je přitom jen částí souboru úkolů, které musí programy typu VRS řešit. „Samotné plánování tras je v procesu jen podmínka nutná, nikoliv dostačující,“ vysvětluje jeden ze zakladatelů Tomáš Pajonk. „Sebereme ‚guláš‘ podnikových dat o objednávkách, vozidlech a řidičích, proženeme ho přes náš plánovač tras. Pak podle toho, jak moc chce zákazník mít proces automatizovaný, pošleme data zpět do systému ERP s pomocí dispečera, nebo bez něj. Řidičům rozešleme trasy do aplikace, zákazníkům SMS s očekávaným časem doručení a finančním ředitelům grafy nákladů a dalších KPI,“ popisuje Pajonk schopnosti svého softwaru.

Ideál je nedosažitelný

Primárním účelem Tashy je stlačit náklady na dopravu co nejníž. Pro laika může být překvapením, že ani specializovaný software nevypočítá matematicky zcela ideální řešení. „Není to tak, že bychom propočetli všechny možnosti a vybrali to nejlevnější. I u jediné trasy s několika desítkami zastávek je těch možností snad více než atomů ve sluneční soustavě,“ říká Pajonk, který sám sebe skromně nepovažuje za matematika, ačkoliv vystudoval matematické metody v ekonomii a na myšlenku věnovat se rozvozovému softwaru přišel, když tento problém probírali ve škole. Třeba Rohlík má během jednoho dne často před 10 tisíc objednávek, takže místo hrubé síly musí nastoupit heuristika – místo všech možných kombinací se hledá řešení jen ve smysluplnější množině. „Musíme se smířit s tím, že našim cílem není najít řešení matematicky optimální, ale takové, které se mu blíží, tedy je dostatečně levné,“ vysvětluje vývojář.

Nový trend pandemie? Snídani u McDonald’s si od listopadu přes Dáme jídlo objednalo už 10 tisíc zákazníků

Z pohledu jednotlivce se může někdy zdát, že systém funguje špatně. Typicky když zavede krátce po sobě na dvě blízké adresy dvě různá auta. Toho si všímají i řidiči. Mají pak pocit, že danou lokalitu mohl obsloužit jen jeden z nich. Podle Pajonka je ale pro rozvážkovou firmu klíčový nájezd celé flotily. Trasa, která se jeví jako logická jednomu řidiči, nemusí být nejvhodnější celkově. O tom, že systém funguje, svědčí mimo jiné fakt, že Rohlíku se o více než pět minut zpozdí pouhá dvě procenta objednávek. A to se jedná o firmu, která má obrovskou flotilu a celé dny jezdí převážně v nevyzpytatelném městském provozu.

Tasha využívá placené mapové podklady HERE, proto dokáže plánovat trasy i podle výšky aut nebo zatížení náprav. HERE poskytuje také data o obvyklé rychlosti na jednotlivých úsecích, jako to znají řidiči z map Google. Občas se přesto stane, že navede vůz na nevhodnou silnici. Třeba na Slovensku, kde jsou některé lesní komunikace vedeny jako součást silniční sítě. „To ale není problém upravit,“ říká Pajonk. „Pokud nám zákazník zavolá, že se chce konkrétním úsekům vyhýbat, prostě tamtudy nebudeme jeho auta posílat.“

Ostré „demo“ se vším všudy

Právě přizpůsobení požadavkům klienta označuje valašský podnikatel za jednu z hlavních konkurenčních výhod SolverTechu oproti firmám, které na našem trhu přeprodávají zahraniční software. Za druhou považuje zavádění systému včetně důkladného přeškolení personálu, které je alfou a omegou úspěšného fungování. Stejně jako u jiných systémů totiž i zde platí, že kvalita výstupů závisí na kvalitě vstupů: „Proto zákazníkům nabízíme, že u nich zavedeme systém kompletně zdarma, včetně školení, napojení na jejich Money nebo SAP a podpory.“ Zákazník se tak může sám přesvědčit, zda a kolik nákladů na dopravu mu Tasha ušetří.

Žebříčku nejinovativnějších zemí světa stále vévodí Švýcaři. Česko skončilo na solidním 24. místě

Na svém webu se SolverTech chlubí mimo jiné nadšenou referencí od Tomáše Čupra. „V Rohlíku si služby SolverTechu nemohu vynachválit. Důvod je prostý – nejen, že jsou profesionálové, ale dá se s nimi normálně mluvit,“ uvádí byznysmen pověstný svou náročností.

Vedle Rohlíku používá řešení od SolverTechu také Košík, Alza, Liftago nebo Florea, což je největší český rozvozce květin. Spokojené zákazníky má však firma i v cizině – a překvapivě daleké. Její produkty optimalizují svoz mléka z farem do zpracovatelských závodů v Kanadě i Austrálii. Přitom se jedná vlastně o maličkou firmu. Tvoří ji pouhých dvanáct lidí, z toho čtyři vývojáři. Založena byla v roce 2009 a od roku 2016 jí pravidelně stoupají tržby o vysoké desítky procent každým rokem. Loni poprvé přesáhly hranici 10 milionů korun.

Tak vyladěné kanceláře jako v pražských či brněnských start-upech s bohatými investory v zádech SolverTech nemá, ale sídlo na valašském venkově přináší jiné výhody. Třeba možnost krmit v polední pauze firemní lamu.

V minulosti se Pajonk politicky angažoval, jeden čas byl dokonce předsedou Svobodných. Dnes už ale politiku sleduje jen pasivně. „Ekonomové by řekli, že náklady obětované příležitosti mě dohnaly,“ vysvětluje s lehkou nadsázkou, že politika mu brala příliš mnoho času. Raději ho věnuje byznysu a rodině. Ostatně se ženou mají pět dětí, takže péče o domácnost je dost náročná sama o sobě. Za úspěch v podnikání Pajonk podle svých slov paradoxně považuje, když ve firmách zákazníků není o plánování tras skoro nikdy nic slyšet. „Dobře fungující systém se totiž nepozná podle stovek notifikací, ale tím, že funguje, náklady jsou pod kontrolou a je v tom pořádek,“ uzavírá a z okna své kanceláře přitom pozoruje „služební“ lamu, která poklidně přežvykuje na idylickém pozadí valašských kopců.

Diskuze