Novodobí poutníci. Kláštery pronajímají pokoje turistům, svůj potenciál ale využít neumí - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Novodobí poutníci. Kláštery pronajímají pokoje turistům, svůj potenciál ale využít neumí

,
Novodobí poutníci. Kláštery pronajímají pokoje turistům, svůj potenciál ale využít neumí
Zdroj: čtk

Rozvoj církevní turistiky zasáhl i kláštery, které návštěvníkům pronajímají prosté i luxusní pokoje. Své přednosti ale pořád neumějí prodat.

Prostory dominikánského kláštera v poklidném městečku Jablonné v Podještědí poskytují i v parných prázdninových dnech příjemný chládek. Klášter má zejména večer jedinečnou atmosféru; turisté usínají pod barokními klenbami, pohybují se po chodbách vysokých téměř pět metrů, kde na ně z výklenků vyhlížejí svatí. Všude je ticho a návštěvník může na privátní obhlídce svého ubytování obdivovat obrazy i stropní fresky plné biblických postav. Bazilika svatého Vavřince a svaté Zdislavy z poloviny třináctého století je nepřehlédnutelnou dominantou malého města západně od Liberce, kde hospodářsky dominuje jedna z továren výrobce křišťálu Preciosa.

Na návštěvu a duchovní cvičení právě přijely sestry dominikánky z Plzně, takže celý týden v klášteře bydlíme pouze s nimi. Sestry absolvují pravidelný rytmus modliteb a práce a nás hned na začátku upozorní, že součástí cvičení je i slib mlčení, takže na ně nemáme mluvit. Po pár dnech nicméně sestry už mohou konverzovat a dozvídáme se, že jsou nadšenými turistkami po okolních Lužických horách, které nám detailně popisují.

Středověký turista

Bazilika v Jablonném v Podještědí patří mezi nejkrásnější barokní památky v Česku. Svou dispozicí navazuje na stavbu kostela San Lorenzo v Turíně i na jeho vídeňskou variantu, kostel svatého Petra, který stavěl také architekt Jan Lukáš Hildebrandt. V rozlehlém klášteře dnes žije už jen trojice žebravých mnichů, kteří jako čím dál víc tuzemských klášterů a církevních památek provozují ubytování pro turisty. Zatímco však v Jablonném je klášterní byznys skromný (za noc zaplatí turista 200 korun na osobu) v Broumovském klášteře ve východních Čechách jede na plné obrátky.

Láká vás ubytování v klášteře?

„Ubytování u nás funguje od roku 2015, kdy se předělávaly původní mnišské cely. Dnes ročně ubytujeme kolem čtyř tisíc lidí a zájem jednoznačně rok od roku roste,“ říká Kateřina Ostradecká, mluvčí Broumovského kulturního centra.

V Broumovském klášteře už mniši nežijí, komplex byl však nedávno po letech komunistické devastace opraven a stalo se z něj kulturní centrum. „Výnosy z ubytování putují na provoz kláštera a našeho vzdělávacího centra, které celkem ročně navštíví zhruba 60 tisíc lidí,“ dodává Ostradecká. Jsou to skupinky lidí, kteří přijíždějí na koncerty a umělecké akce, ale také firmy, které si v klášteře organizují školení a firemní akce.

Církve se v současnosti začínají vracet k masovější turistice, u jejíhož počátku kdysi stály. Ve středověku putovali od kláštera ke klášteru nejen studenti za vzděláním, ale zastavovali se v nich i tehdejší turisté na pouti k pramenům léčivých vod či na místa údajných zázraků nebo prostě za obživou a lepším životem.


Zdaněním restitucí se bude zcela jistě zabývat Ústavní soud. Rozhodne zdánlivá maličkost: je to příjem, nebo náhrada? Čtěte více v eseji Ústavní hra o devět miliard


I v dnešní době chtějí církve nabídnout cosi víc než davový turismus, který demoluje centra evropských měst. „Nedávno jsem šel po Karlově mostě a viděl jsem ty davy turistů, kteří obdivují sochy a fotografují jak diví, ale nemají vůbec ponětí, proč tam ta socha stojí, proč drží ruku takhle a ne jinak apod. Chybí jim kontext. A právě ten církevní turistika poskytuje,“ doufá generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl.

Podle něho má turistika také pomoci otevřít církevní objekty a vdechnout jim život i mimo dobu bohoslužeb. A to není jednoduché. Církev se musí učit, jak své památky spravovat, aby jí přinášely zisk. Musí platit personál, který kostely a další památky hlídá, musí nabízet určitý standard služeb. Pražské arcibiskupství tak nedávno otevřelo luxusní čtyřhvězdičkový hotel v zámku v Dolních Břežanech, který získalo v restituci a nákladně ho zrekonstruovalo.

 Broumovský klášter

Poutnictví neboli turismus v moderní době zažívá renesanci a i církev se snaží urvat svůj díl. Je to také příprava na dobu, kdy přestane dostávat peníze od státu. Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi totiž vedle napravení majetkových křivd z doby komunismu znamená i úplnou odluku státu a církve. Dosavadní příspěvky státu církvím se postupně do roku 2030 sníží až na nulu. Pro duchovní to znamená, že si musejí především na platy vydělat výnosy z vlastního majetku a mimo jiné také církevní turistikou.

Slabí marketéři

Nedávno tak vznikl i specializovaný web cirkevnituristika.cz, na němž mohou zájemci najít ubytování v památkách nebo poutě a poutní místa. „Na našich stránkách máme dvanáct klášterů, kde se dá ubytovat, ale existuje ještě pár dalších. Nebylo povinné se registrovat,“ směje se sestra Krista Ludmila Chládková, která má klášterní turistiku na starost. Podle ní kláštery vítají možnost si přivydělat, ale kromě toho se v naší zrychlené době snaží poskytovat určitou duchovní službu. „Zveme všechny k nám, aby se v současné době osvobodili od mobilů. Kostel je přece jen určitá brána mezi nebem a zemí,“ dodává.

Turisté mohou přespat třeba v bývalém klášteře Rosa Coeli na východním okraji města Dolní Kounice asi pětadvacet kilometrů jihovýchodně od Brna; v Rajhradě nebo i na pražských Hradčanech u kapucínů.


Bylo mi hořko z toho pokroku. Obrazoborecké vlně padly za oběť stovky soch Jana Nepomuckého


Církevní podnikatelé také loni uzavřeli memorandum o rozvoji církevní turistiky s Fórem cestovního ruchu, kterému šéfuje hoteliér Viliam Sivek. Kardinál Dominik Duka tehdy zdůrazňoval důležitost ekonomické podpory lokálních komunit. „V posledních letech začíná být výnos z turistiky na stejné úrovni jako výnos celého českého automobilového průmyslu. Důležitá je také tvorba pracovních míst v tomto odvětví,“uváděl.

Nicméně po roce od memoranda se věci příliš nepohnuly a církve neumějí svého potenciálu využít. „K dokonalým službám však církve ještě mají daleko,“ komentoval spolupráci Sivek. Církevní podnikatelé podle něho zatím nepoužívají chytré služby, neznají sociální sítě jako facebook nebo Airbnb. „Mně tam chybí ze strany církve takové to pochlubení, lákání, cizojazyčné materiály. Nepropagují se ani na portále Kudy z nudy, který je zadarmo,“ dodal.

Pro lidi bez vyznání tak oblast církevní turistiky zůstává odtažitá. V lepším případě se o ní nedozvědí, v horším na ně ubytovací služby nejsou ještě ani zaměřené.

Dále čtěte:

Pohrobek restitucí. Stát řeší, co s nevrácenými kaucemi bývalých JZD

Kristovi hospodáři: církev zhodnocuje znovunabytý majetek

Komu patří Česko? Církve získaly v rámci restitucí přes 116 tisíc hektarů

Stanislav Přibyl: Restituce nejsou dar, jejich zdanění je nesmysl

Novela o zdanění církevních restitucí narušuje ústavnost a právní jistotu, tvrdí Duka

Ohodnoťte tento článek
Diskuze