zavřít

Ty to zvládneš.cz - MOTORKÁŘI - SNADNÁ ZRANITELNOST



Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Británie představí na EXPO 2020 interaktivní Pavilon poezie

Britský pavilon se na světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji stane místem, z něhož…

Rozhovor: K čemu je dobré vzdělání LL.M. a MBA?

Tituly MBA či LL.M. za jménem poutají pozornost. Absolvováním profesního vzdělání si…

Na Bořislavce bude stát umělecké dílo Federika Díaze

Kancelářské a obchodní centrum Bořislavka přinese letos Praze 6 nejen výraznou a světově…

 Google i přes vysoké pokuty dobře prosperuje
Google i přes vysoké pokuty dobře prosperuje
Autor: Profimedia.cz

Nenechat se přelobbovat. Vyjednavači Googlu v Bruselu firmě šetří miliardy

11. května 2019, 12:00  -  Jiří Zatloukal
 Google i přes vysoké pokuty dobře prosperuje
Google i přes vysoké pokuty dobře prosperuje
Autor: Profimedia.cz
11. května 2019, 12:00

Nejvíce v hlavním městě Evropy lobbuje internetový gigant Google, který i přes vysoké pokuty dobře prosperuje.

Před pár týdny evropští úředníci dali firmě Google pokutu 1,49 miliardy eur za to, že přes deset let zneužívala dominantní postavení na trhu s online reklamou. Byla to už třetí protikartelová pokuta, již Evropská komise americkému vyhledavači udělila, přičemž dohromady mu od roku 2017 vyměřila penále za víc než devět miliard eur.

První pokutu dostal Google před dvěma lety za to, že penalizoval webové stránky, které nabízely vlastní vyhledávací funkce. Komise tehdy tvrdila, že Google vyhledavačům od Microsoftu či Yahoo bránil, aby se jejich reklamy zobrazovaly mezi „klikatelnými“ výsledky, tj. v horních částech webové stránky. Google s touto praktikou začal v roce 2006 a ukončil ji až v roce 2016.

Ani vysoké postihy ovšem nijak výrazně neoslabily dominantní pozice Googlu na evropském internetu. Tržní podíl Googlu v online reklamě překročil 85 procent a za posledních deset let se globální hodnota Googlu zdesetinásobila na 874 miliard dolarů.

Evropští úředníci i regulátoři jinde po světě proto už nepřemýšlejí, jak vyhledavači zabránit, aby upřednostňoval své vlastní placené výsledky před ostatními obchodníky. Návrhy se spíš zaměřují na to, jak obří monopoly, jako jsou Google, Facebook či Amazon, redukovat nebo rozsekat na menší části, aby svého vlivu nezneužívaly. Google by tak mohl být přinucen prodat například svou navigaci pro řidiče Waze nebo firmu na chytré domácnosti Nest.

Abnormální výnosy

Než Evropa taková opatření zavede, bude to zřejmě ještě chvíli trvat. Technologické firmy v čele s Googlem totiž patří k největším evropským lobbistům, kteří čím dál intenzivněji komunikují s bruselskými s úředníky a čím dál víc do schůzek investují. Podle nové analýzy dvou akademiků, Kizkitzy Biguriové z Norwegian Business School a Jorga Stahla z Católica Lisbon School of Business & Economics, se jim to bohatě vyplácí.

Příklad Googlu je tady nejvýmluvnější. Firma mezi roky 2011 a 2017 zvýšila své roční výdaje na lobbing v evropských institucích z 0,6 milionu dolarů (14 milionů korun) na víc než šest milionů dolarů (138 milionů korun). Za poslední čtyři roky (do srpna 2018) pak měli lobbisté firmy celkem 202 schůzek s některým z úředníků komise nebo se samotnými komisaři.

Biguriová a Stahl, kteří zkoumali celkem 1413 schůzek představitelů Evropské komise se 121 veřejně obchodovanými americkými firmami, tvrdí, že mezi komunikací s evropskými úředníky a hodnotou firmy existuje prokazatelný pozitivní vztah (pozitivní pro firmu samozřejmě). Čím víc schůzek, tím se firmě lépe daří.


Přečtěte si komentář: Obsah beztrestně nevykradeš


Akademici zkoumali lobbistické schůzky na základě údajů z veřejných zdrojů, protože od listopadu 2014 musejí evropští komisaři a úředníci podrobně informovat o schůzkách s lobbisty a představiteli firem. Informace, které následně zpracovává například nezisková organizace EU Integrity Watch, obsahují jména účastníků, čas, místo i téma jednání.

„Ve studii přinášíme analýzu abnormálních výnosů, které akcie firem vykazují po schůzkách. Nadto dokládáme, že přístup k politikům zvyšuje hodnotu firem tím, že dostávají od Evropské komise příznivější regulatorní rozhodnutí,“ tvrdí Biguriová a Stahl v analýze Kdo navštěvuje Brusel? z ledna letošního roku.

Podle výpočtů studie se hodnota firem ve dnech bezprostředně následujících po schůzkách, zvýší v průměru o 0,44 procenta. Má se jednat o údaj, který je očištěný od ostatních vlivů, a tudíž teoreticky ovlivněný pouze informacemi týkajícími se schůzek, je to tedy poměrně velké číslo. Oba akademici si to vysvětlují velkými rozhodovacími pravomocemi, jimiž disponují komisaři i úředníci jednotlivých ředitelství.


Čtěte esej: Hromy budoucích bouří


Kromě růstu hodnoty akcií pak mají schůzky další efekty, protože firmy stýkající se s představiteli EU dostávají příznivější regulatorní rozhodnutí než firmy, které s nimi v kontaktu nejsou. Jde především o rozhodnutí týkající se fúzí a akvizic a také kartelových dohod. Studie nicméně přináší i zjištění, že americké firmy, které nejaktivněji lobbují, své evropské dceřiné společnosti ve velké většině případů umisťují do evropských daňových rájů, jako jsou Belgie, Irsko, Malta či Lucembursko, aby co nejvíc využily příznivých daňových podmínek a platily co nejmenší daně.

Zmíněný Google například využívá výhod jednotného evropského trhu, když své služby poskytuje hlavně přes mateřskou společnost v Irsku, kde platí velmi nízké korporátní daně, a v jednotlivých zemích vykazuje jen marginální činnosti, jako je například marketing.

Digitální daň

Evropská unie je, zejména pokud jde o korporátní daně, pro technologické firmy z USA zaslíbenou destinací. Česká pobočka internetového vyhledavače Google podle posledních čísel u nás přiznala za rok 2017 příjmy ve výši necelých 270 milionů a zaplatila daně ve výši 8,2 milionu korun. Konkurenční Seznam v témže období utržil 3,7 miliardy korun a státu odvedl přes 240 milionů. Třicetkrát víc. Obě firmy jsou přitom z hlediska tržního podílu srovnatelné.

Nyní však přichází změna. Nadnárodní internetové společnosti jako Google či Facebook mají podle plánu řady evropských vlád platit větší daně než dosud. Například Francie schválila zavedení digitální daně letos v dubnu a chystá se vybírat až tři procenta z příjmů velkých internetových společností. Změna se dotkne Googlu, Applu, Facebooku a Amazonu.

I v Česku se takový návrh připravuje. Kabinet premiéra Andreje Babiše chce technologické firmy pomocí nové digitální daně donutit, aby platily daně tam, kde peníze vydělávají. Vláda si od toho slibuje, že ročně vybere o jednu až tři miliardy korun navíc. Detaily návrhu však šéfka ministerstva financí Alena Schillerová zatím připravuje. Ještě tedy zbývá prostor trochu si zalobbovat.

Čtěte také:

Tažení proti internetovým gigantům pokračuje. Rakousko zavede digitální daň

Babišova kličkovaná. Premiér znovu odmítá možnost sektorové daně pro banky

Francie chce zkrotit internetové giganty, zatíží je tříprocentní daní z příjmu

Evropská komise prošetří Apple. Podle Spotify potlačoval konkurenci

11 věcí, které si budete chtít vymazat z Facebooku

Google porušuje GDPR, tvrdí studie. Dtest a další spotřebitelské organizace si na něj stěžují


Čtěte také

 Kandidáti na předsedu KDU-ČSL: europoslanec Tomáš Zdechovský, předseda lidoveckého poslaneckého klubu a místopředseda strany Jan Bartošek a poslanec Marian Jurečka,

Hledá se krizový manažer. Dva veteráni a nováček se utkají o post šéfa lidovců

KDU-ČSL volí nového předsedu. Střetnou se poslanci Marian Jurečka, Jan Bartošek a…

před 7 hodinami

Microsoft, ilustrační foto

Bezpečností chyba v Microsoftu. Ze serverů uniklo 250 milionů tajných záznamů

Špatná konfigurace serverů způsobila, že si mohl kdokoliv přečíst záznam komunikace mezi…

23. ledna 2020

 Zlato - ilustrační foto

Těžaři zlata zelenají. Investoři chtějí obchodovat s kovem s nulovou uhlíkovou stopou

Svět investic do zlata má nový trend. Dal by se nazvat touhou po zeleném zlatě. Nejde tu…

23. ledna 2020

Praha Ilustrační foto

Mariánský sloup se zřejmě vrátí na Staroměstské náměstí, návrh podpořili zastupitelé

Na pražské Staroměstské náměstí se zřejmě vrátí Mariánský sloup v podobě repliky, kterou…

23. ledna 2020

 Hypotéka - ilustrační foto

Nejhorší výsledky za pět let. Objem hypoték loni klesl o 17 procent

Objem poskytnutých hypoték klesl loni o 17 procent na 181,6 miliardy korun a jejich počet…

23. ledna 2020

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujal Vás tento článek?
Ohodnoťte ho

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Finance
Pravděpodobné pojistné je opět vyšší
Růst průměrné mzdy - co všechno ovlivní v roce 2020?
Zaměstnanci a daně: roční zúčtování a slevy
Sociální pojištění u zaměstnance, OSVČ a při práci na dohodu v roce 2020
Jak se daní příjmy z kapitálového majetku
Auta
Nový ředitel Renault Trucks pro ČR a SR
Skladem, ale za tři čtvrtě milionu. Suzuki Jimny je nedostatek, z Evropy asi odejde
Hyundai i10 nové generace dorazil na český trh. Následovat bude dalších 7 novinek včetně konkurence pro ID.3
Toyota: Elektromobily se v Evropě nevyplatí, budeme se držet hybridů
Maserati představuje novu limitovanou edici a nový paket GT Sport. V Evropě se ale nedočkáme
Hry pro příležitostné hráče