Vítězem současné obchodní války mezi Evropou a Ruskem se bezpochyby stává Čína. V posledních měsících odebírá stále větší množství ruského uhlí, na které státy Evropské unie uvalily embargo. Tento obchod je ale výhodný hlavně pro Číňany, protože právě kvůli omezení vývozu do Evropy nyní Moskva prodává své uhlí s výraznou slevou.
Ruské námořní dodávky uhlí do Číny vzrostly za prvních 28 červnových dnů ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 55 procent. Podle databáze Commodities at Sea společnosti S&P Rusko svému sousedovi v červnu dodalo 6,2 milionu tun uhlí. V květnu se pak ruské námořní dodávky do Číny meziročně navýšily o pětinu na 5,5 milionu tun.
Podle dostupných údajů se zdá, že Čína uhlí odebírá hlavně kvůli vysoké slevě oproti tržním cenám. „Čína od května 2022 nakupuje výrazně více ruského uhlí, a to navzdory jeho vyšší domácí produkci i nižší poptávce,“ řekl CNBC zástupce ředitele S&P Global Market Intelligence Pranay Shukla.
Ruské uhlí odmítá EU, Velká Británie i Japonsko
Rusko mnoho let patřilo mezi nejvýznamnější světové producenty a vývozce uhlí. Od počátku invaze na Ukrajinu byla ale Moskva nucena najít pro něj nová odbytiště, protože mnoho států zakázalo dovoz veškerého zboží agresora. Největší odběr má nyní ruské uhlí právě v Číně, která kvůli slevám ze strany Kremlu omezila jeho nákup z jiných zemí. „Celkový dovoz uhlí do pevninské Číny byl menší kvůli snížené poptávce v důsledku zavedení lockdownů a dalších proticovidových omezení. Můžou za to ale i rekordně vysoké mezinárodní ceny uhlí a také jeho rostoucí domácí produkce,“ doplnil Shukla.
Ještě v březnu byla přitom situace zcela odlišná. Dodávky ruského uhlí do Číny tehdy meziročně klesly o 40 procent, protože se v zemi objevila nová covidová vlna – epidemie mutace Omikron. Poté se ale vládní nařízení začala postupně uvolňovat a Rusko současně v důsledku války na Ukrajině své uhlí výrazně zlevnilo, což způsobilo zvýšení dodávek na současnou úroveň.
Kromě toho ale Čína vytěžila i více vlastního uhlí. Nejnovější údaje z Národního statistického úřadu Číny ukázaly, že mezi lednem a květnem vzrostla produkce surového uhlí meziročně o 10,4 procenta na 1,81 miliardy tun, zatímco dovoz klesl na přibližně 96 milionů tun, což je o 13,6 procenta méně než v předchozím roce.
Čínská poptávka po uhlí dál poroste
I přes embargo na ruské uhlí ale S&P Global Market Intelligence očekává, že ve druhé polovině roku jeho import z Ruska opět poroste. Tento vývoj ale společnost očekává i u dodávek z Indonésie, která také patří mezi nejvýznamnější vývozce uhlí. Nejvíce ale bude tento trh ovlivňovat ekonomická aktivita Pekingu. „Všechny oči se nyní soustředí na Čínu. S napětím budeme očekávat, zda zvýší dovoz uhlí v souvislosti s otevřením ekonomiky po konci proticovidových omezení,“ tvrdí Shukla.
Větší zájem o uhlí ze strany Číny by mohl zvýšit jeho cenu, což by nadále přispělo k rostoucí celosvětové inflaci. „Nárůst čínské poptávky by mohl způsobit i skok mezinárodních cen uhlí na dosud nepředstavitelnou úroveň,“ varoval Shukla. Kromě Ruska a Indonésie patří k významným dodavatelům uhlí do Číny také Mongolsko. Dříve jej Čína odebírala hlavně z Austrálie, ale v roce 2020 jeho dovoz výrazně omezila.