Místo Ruska hledají těžaři vzácné kovy v Africe. Bojují při tom s gangstery a zloději - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Místo Ruska hledají těžaři vzácné kovy v Africe. Bojují při tom s gangstery a zloději

,
Místo Ruska hledají těžaři vzácné kovy v Africe. Bojují při tom s gangstery a zloději
Zdroj: Fars Media Corporation, CC BY 4.0 , via Wikimedia Commons
  • Afrika má bohaté zásoby mědi, palladia, bauxitu, chromu, kobaltu, diamantů, zlata, železné rudy, platiny, lithia, kovů vzácných zemin a zinku. Globální těžaři na ni však obrací pozornost až nyní

  • Africký export by totiž mohl zaplnit díru, kterou na trhu zanechaly protiruské sankce a válka na Ukrajině

  • Otevření nového dolu na území Afriky je však riskantním byznysem. V dotčených oblastech často chybí infrastruktura a horníky ohrožují militantní obyvatelé nebo zloději

Otázka, kde mimo Rusko mohou firmy sehnat náhradní a alespoň trochu stabilní zdroje kovů, má možná překvapivou odpověď. V Africe. Tento světadíl se v rámci mezinárodního obchodu léta držel spíše v pozadí, ale nyní hlad po nových ložiscích rud přiměl velké těžaře riskovat a na černém kontinentu investovat. Globální společnosti teď zblízka zkoumají projekty, jež dříve přehlížely, zatímco vlády několika států rovněž jednají s Afričany ve snaze zajistit dostatek kovů pro vlastní průmysl.

Letošní těžařské konference Investing in African Mining Indaba, která se koná od 9. do 12. května v Kapském Městě, se tak zúčastní nejvyšší představitel americké vlády za poslední roky a ujít si ji podle organizátorů nenechají ani zástupci Japonské národní korporace pro ropu, zemní plyn a kovy (JOGMEC). Podle agentury Reuters to poukazuje na jediné – rostoucí nejistotu států ohledně zajištění dodávek.

Že je poptávka po některých kovech aktuálně abnormálně vysoká, dokládají ostatně i trhy. Například cena mědi se v současnosti nachází na osmiletém maximu. A právě ta se ve velkém těží třeba v Ugandě, Zambii či Demokratické republice Kongo.

Co stát, to problém

„Skutečnost je taková, že zdroje, které svět potřebuje, se nachází většinou na politicky nebezpečných místech,“ řekl agentuře výkonný předseda poradenské společnosti Veracity Worldwide Steven Fox. Rusko totiž mimo těžby fosilních paliv patří rovněž k největším světovým exportérům kovů. V roce 2018 vytěžilo 314 tun zlata a v asijské části má i velké rezervy stříbra či dalších vzácných kovů.

Světu dále chybí nikl, jelikož sedm procent jeho světové produkce pocházelo rovněž z území Ruské federace, a železo. Díky nalezištím železné rudy na Uralu a Sibiři se Rusko před zahájením sankcí podílelo na světovém obchodu s ocelí deseti procenty, zatímco napadená Ukrajina čtyřmi. Geograficky největší stát světa dále dodával na mezinárodní trh desetinu celkového objemu platiny a 25 až 30 procent palladia.

Těžit více a udržitelněji. Výrobci elektromobilů potřebují nikl, recyklace baterií jim pomůže až za 25 let

Ve světle těchto skutečností podnikatelé často zapomínali, že bohatá naleziště zmíněných surovin má i Afrika. Kromě ní by se USA a některé další země se zájmem o kovy mohly teoreticky obrátit i na Kanadu, případně se spolehnout též na domácí produkci. „Každá z oblastí má svoje výzvy. Nakonec může být jednodušší dovést ke konečné realizaci projekt na území Afriky než v Kanadě či USA,“ podotkl Fox s tím, že americká administrativa hodlá výrazně podpořit projekty umožňující výrobu baterií v subsaharské části kontinentu.

Vláda chtěla těžařům pomoci i při budování nových dolů na vlastním území, ale práce na nich zatím z různých důvodů stojí. Kupříkladu nový měděný důl Resolution společnosti Rio Tinto se musí přesunout, protože oblast, kde se měl nacházet, si nárokují původní obyvatelé Ameriky.

Boj o rudu

Na Sahaře se něco podobného sice stát nemůže, horníky zde ale pro změnu ohrožují jiná nebezpečí. Ruská firma Norgold musela už před měsícem opustit zlatý důl Taparko v Burkině Faso kvůli útokům militantních obyvatel země. Následně se začali bát i těžaři z oblasti Sahelu, kde leží další zásoby zlata.

Jako bezpečné území by se mohla jevit snad jen průmyslově nejvyspělejší země kontinentu – Jihoafrická republika. Zdejší doly jsou technologicky tak dobře vybavené, že po nich dokonce jezdí bezemisní náklaďáky se solárním pohonem. Jenže tamější železniční síť je pro změnu v tak katastrofálním stavu, že producenti uhlí raději volí dopravu po moři než po souši. Místní palladiové a měďové doly navíc musí bojovat s gangy, které se do nich vloupávají a kradou kabely, vytěženou rudu nebo nástroje.

Od Rusů už nic nechce, přesto si Evropa od počátku války nakoupila ruské energie za 44 miliard eur

„Jako těžařská společnost máme mnoho příležitostí, ale pokud chceme růst, musíme se po nich poohlédnout i v rizikovějších zemích,“ uvedl George Cheveley, manažer portfolia společnosti Ninety One. „Je jasné, že po Rusku a Ukrajině jsou lidé citlivější na geopolitické konflikty a nemůžete předvídat, které projekty vyjdou a které ne,“ dodal.

Lepší vrabec v hrsti…

Za příklad úspěšného vstupu těžařské firmy globálního významu do Afriky lze považovat třeba financování niklového dolu Kabanga v Tanzanii. Investice se uskutečnila v lednu, přičemž generální ředitel společnosti Chris Showalter se nechal na veřejnosti slyšet, že zvýšení poptávky po tomto druhu kovu je ze strany potenciálních odběratelů od té doby velmi znatelné. Vzápětí doplnil, že za to nemůže ani tak zvláštní atraktivita niklu z Afriky, jako spíše nutnost reorganizace dodavatelských řetězců podle nových geopolitických linií, přiznal ředitel.

„Ne každý má možnost kupovat čisté kovy pro výrobu baterií jen od spřátelených zemí, a tak si myslím, že lidé budou muset učinit obtížné rozhodnutí a udělat si jasno v tom, odkud chtějí suroviny odebírat,“ poznamenal na závěr.