Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Jaké jsou výhody online půjčky?

Potřebujete doplnit svůj finanční rozpočet, ale do výplaty je daleko? Nebo se objevily…

Objevte e-shop specializovaný na obalové materiály

Dnes už není nic výjimečného vlastnit e-shop či jinak prodávat věci přes internet. Má to…

Let It Roll Open Air 2019 – Rozhovor Zdeněk Souček

Suki, vlastním jménem Zdeněk Souček, je jednou z nejdůležitějších postav české drum…

domov důchodců, ilustrační foto
domov důchodců, ilustrační foto
Autor: shutterstock

Kontroverzní byznys s věkem: stát chce skoncovat s „mučírnami seniorů“

23. července, 13:06 - Jakub Procházka
domov důchodců, ilustrační foto
domov důchodců, ilustrační foto
Autor: shutterstock
23. července, 13:06

V Česku fungují desítky nelegálních domovů pro seniory. V boji s podvodníky, kteří na starých lidech načerno vydělávají, chce vláda přitvrdit.

Mezi chátrajícími budovami s rozbitými okny a rozpadlou střechou se ve větru prohánějí odpadky, ze země zarostlé bolševníkem trčí zohýbané plechy a ocelové pruty. Areál Červený Újezd na Teplicku, který kdysi okupovali sovětští vojáci, připomíná kulisy postapokalyptického filmu.

Ještě nedávno tu přitom fungoval známý domov seniorů. V Domově na kopci se kromě důchodců starali i o duševně nemocné.

„Babička strávila v Domově na kopci půl roku, ale už po dvou měsících byla v totálně zuboženém stavu. Trápili ji hlady, k obědu i večeři mívala suchý rohlík nebo chleba s hořčicí, nedostávala léky na snížení tlaku. Okrádali ji o peníze, často jí sebrali celý důchod,“ popisuje poměry v zařízení Michal Tuček z Teplic. Domov nikdy nedostal od kraje licenci na provozování sociálních služeb, přesto v něm žily desítky klientů. Před několika lety skončil v konkurzu a jeho majitel s milionovými dluhy na krku.

Nechvalně proslulá „mučírna seniorů“ v Červeném Újezdě je minulostí, jenže desítky dalších zařízení, poskytujících sociální služby nelegálně (bez příslušné registrace), v Česku stále fungují.


V bludném kruhu chudoby. V Česku přibývá kočovníků


„Přesná statistika poskytovatelů nelegálních sociálních služeb neexistuje. Ministerstvo práce a sociálních věcí ale v současnosti eviduje padesát zařízení, u kterých je podezření, že poskytují tyto služby bez oprávnění. Odhadujeme, že celkem je v České republice asi 80 takových subjektů,“ vypočítává ředitel odboru sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení ministerstva práce a sociálních (MPSV) věcí David Pospíšil.

V květnu 2019 bylo v Česku podle statistik 538 domovů seniorů a 356 domovů se zvláštním režimem. Soukromých subjektů je mezi nimi 75, respektive 64. Zhruba třetina soukromých zařízení tedy provozuje tuto činnost protizákonně. „A to není malé množství,“ glosuje zástupce ministerstva.

Pro majitele nemusí jít o ztrátový byznys. Podnikání postavené na zneužívání starých nebo nemocných lidí, může být zlatý důl.

Sisyfovská práce

Stát i kraje hledají řešení ve změně zákonů i kompetencí příslušných institucí. Je to ale sisyfovská práce, domnívá se ředitel Senior Centra Mělník Jiří Vronský.

Majitelé neregistrovaných zařízení totiž se svými budoucími klienty podepisují běžné občanskoprávní smlouvy o ubytování. Oficiálně tedy nejde o poskytování sociálních služeb. „Senioři jsou svéprávní a je jen na nich, kde se chtějí ubytovat. Nic s tím neuděláte, je to stejné, jako byste přišel do hotelu,“ glosuje Jiří Vronský.


Chudobou je ohrožena desetina Čechů


A neodrazují podvodníky vysoké pokuty? „Provozovatelé dostávají pokuty za to, že jsou neregistrovaní, a přesto provozují sociální služby, nikoli za násilí nebo špatnou péči o seniory. Excesy se řeší jen v případě, že vás někdo udá, a senioři se často bojí takové věc udělat. Když se něco podobného zjistí, zasahuje policie a soudy. Ale než dojde k narovnání právní cestou, a to většinou trvá velmi dlouho, reálný problém přetrvává,“ popisuje Vronský.

Na zvýšení pokut pro nelegální podniky nicméně spoléhá ministerstvo i kraje. „Ministerstvo práce a sociálních věcí se snaží problém vyřešit nejen změnou legislativy, ale i metodicky. Před třemi lety jsme upravili zákon o sociálních službách. Za poskytování nelegálních sociálních služeb nyní hrozí pokuta až do dvou milionů korun (původní hranice byla jeden milion – pozn. redakce),“ připomíná zástupce ministerstva.

Co seniorům reálně hrozí?
Péče o klienty v neregistrovaných zařízeních bývá podle MPSV poskytována personálem bez odborné kvalifikace. Díky neodbornosti personálu dochází k zanedbání péče (i neúmyslnému). Neregistrovaná zařízení se vyznačují nedostatečným materiálním a technickým vybavením. „Mnohdy je uživatelům nedostatečně zajišťována strava a pitný režim a mohou být ohroženi podvýživou či dehydratací. Další ohrožení představuje neodborné nakládání s léky. Často je zde seniorům účtována tak vysoká úhrada, že příbuzní musejí doplácet nemalé částky za pobyt, a dokonce klientům nezůstane zákonem stanovená 15procentní částka na své další potřeby. Setkali jsme se i s daleko horšími případy, kdy klientům byly odebrány osobní doklady, byly uzamykáni ve svých pokojích, byli fyzicky týráni a bylo jim vyhrožováno smrtí,“ shrnuje David Pospíšil z ministerstva práce a sociálních věcí.

Zatímco registrované provozovatele kontroluje přímo ministerstvo, nelegální subjekty odhalují výhradně krajské úřady. „MPSV proto krajům upravilo kompetence a nastavujeme jim účinnější mechanismy pro postih. Cílem ministerstva je také varovat občany před podvodníky. Z důvodu ochrany starších občanů i jejich rodinných příslušníků jsme na stránkách ministerstva vydali desatero s radami, jak postupovat při žádosti o sociální služby,“ říká Pospíšil.

Když kraj odhalí hříšníka, zahájí s ním správní řízení. Za přestupek mohou firma i fyzická osoba dostat vysokou pokutu. „Do připravované novely zákona o sociálních službách stanovujeme i dolní hranici sankce ve výši 500 tisíc korun, která doufám odradí všechny organizace, jež chtějí na seniorech nebo zdravotně postižených parazitovat,“ věří ředitel odboru.

Zároveň ale připouští, že vzniku neregistrovaných zařízení stát úplně nezabrání. Jejich počet ale plánuje výrazně omezit. Pomoci by mohlo například opatření navrhované Radou seniorů ČR, která našla inspiraci na Slovensku. Změnit by se ovšem musel tuzemský trestní zákoník. „Veškeré trestné činy, které jsou spáchány v souvislosti s věkem, jsou na Slovensku brány jako přitěžující okolnost,“ připomíná mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

„Šmejdi“ našli skulinu

Případy zneužívání seniorů v nelegálních zařízeních řeší už léta veřejná ochránkyně práv. Anna Šabatová v minulosti upozorňovala na otřesné případy podobné těm, které se děly v „domě hrůzy“ v Červeném Újezdě. K omezování osobní svobody a zneužívání seniorů docházelo například v Penzionu pro seniory Atrium v Liberci, Penzionu Jiřinka v Brně či domově Spokojené stáří v Luhačovicích.

Žije někdo z vašich příbuzných v domě pro seniory?

„Neregistrovaná zařízení navštěvujeme, poznáváme jejich praxi, navrhuji jim doporučení, vyzývám je k registraci. Působíme také na úřady, aby vůči nim zakročily, nebo se zpřesnila legislativa v této oblasti a nešlo ji obcházet,“ shrnuje Šabatová. Ombudsmanka souhlasí, že vláda vykročila správným směrem, zároveň ale krotí přílišný optimismus. Stejně jako v jiných případech i v této branži platí, že jsou šmejdi vždy o krok před těmi, kteří s nimi bojují.

„V poslední době se dozvídám, že ti, kteří poskytují služby bez oprávnění, se snaží být pro úřady neviditelní. Nelákají už klienty formou webových prezentací, nepodnikají prostřednictvím firem ani živností, neprezentují se jako zařízení. Pouze si několik seniorů, kteří potřebují péči a k nimž nemají žádný příbuzenský vztah, takříkajíc vezmou do rodinného domu a pečují o ně. Pobírají za ně důchody a příspěvky na péči, a to až 19 200 korun na osobu. Co se děje s majetkem těchto klientů, není známo,“ upozorňuje Šabatová.

Stát ti půjde po krku

Šabatová, Vronský i zástupci státu se shodují na tom, že ten, kdo se registraci k sociálním službám vyhýbá, potřebuje z nějakého důvodu obejít zákon a nemůže mít poctivé úmysly. Registrace totiž nestojí ani korunu, provozovatel jen musí splnit určité podmínky a zajistit klientům důstojné zacházení.

„Podle mého soudu nemá vyhýbání se registraci smysl. Provozujete nelegální činnost, takže vám stát půjde po krku. Nemusíte nic platit, potřebujete jen splnit několik základních podmínek. Z logiky věci je ten, kdo se neregistruje, splnit nechce nebo neumí,“ popisuje Vronský.

„Registraci nelze nahradit živnostenským oprávněním podle živnostenského zákona a poskytovatel si nemůže vybrat režim, pro který se sám rozhodne,“ sděluje Šabatová.


Výstavba to nezachrání. Obce čekají na zákon o sociálním bydlení


Firma musí v žádosti zmínit, jaké služby bude poskytovat, uvést okruh lidí, o které bude pečovat (věk, druh zdravotního postižení), popsat, jak bude služby realizovat, jak je personálně zajistí a jak má vyškolený personál. Musí také popsat plán finančního zajištění sociálních služeb a způsob zajištění zdravotní péče.

Nelegální zařízení často účtují klientům vyšší úhrady za poskytované služby, než stanovuje zákon. Za poskytnutí jídla zaplatí důchodci v domově seniorů ze zákona maximálně 170 korun na den, ceny za ubytování nesmějí překročit částku 210 korun denně. Po úhradě ubytování a stravy navíc musí seniorům zůstat na účtu minimálně patnáct procent jejich příjmu (většinou z důchodu).

Dále se platí za pečovatelské služby, které se hradí z příspěvku na péči. Vedle toho si domovy účtují poplatky za nejrůznější fakultativní služby – a jejich cenu už zákon neupravuje.

Jiří Vronský připomíná, že zneužívání seniorů je v Česku záležitostí téměř výhradně nelegálních zařízení, běžné domovy důchodců si něco takového prý kvůli své pověsti nemohou dovolit: „Podle mých zkušeností dochází ke zneužívání seniorů spíše v rodinách. Týrání seniorů je v legálních zařízeních naprosto ojedinělé. Troufám si tvrdit, že péče o hendikepované a staré lidi je v Česku na podobné úrovni jako v Rakousku nebo Německu.“

Článek vyšel v magazínu Profit

Přečtěte si elektronickou


verzi Profitu zdarma


Čtěte také

 ilustrační foto

Táta nádražáků: rozjela se velká hra o České dráhy

Na židli generálního ředitele Českých drah hodně fouká a málokdo z tohoto postu odešel v…

před 7 hodinami

 Americký prezident Donald Trump

Trump pohrozil odvetou za francouzskou digitální daň. USA by mohly zavést clo na víno

Před odletem do Francie na summit skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 dnes americký…

před 7 hodinami

Pavel Páral

Agrofert: Tlusté do tenkého

Předpověď týdeníku Euro, že Agrofert doplatí na politickou angažovanost svého skutečného…

před 10 hodinami

 Andrej Babiš

Přežil by Agrofert bez státu? Výrobci biopaliv a lesnické firmy jsou na veřejných zakázkách závislé

Údery ze všech stran schytává v posledních měsících holding Agrofert. Část z nich souvisí…

před 10 hodinami

 Český premiér Andrej Babiš během návštěvy USA

Svěřenská opona: Babiš má stále plnou kontrolu nad majetkem Agrofertu

Nejen právníci Evropské komise, ale i například černošický městský úřad či Krajský úřad…

před 10 hodinami

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujal Vás tento článek?
Ohodnoťte ho

Počet hodnocení: 3 | Průměrné hodnocení: 5.00

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Finance
Sami jsme šťastní, ale ostatní nemusíme
E-mail – dobrý sluha, nebo zlý pán?
Jak může evidence na úřadu práce zvýšit důchod?
V práci se vám nelíbí? Tak ji změňte
Je Česko kryptoměnovou těžební velmocí? Jak začít těžit?
Auta
Lynk & Co 03 Cyan je čtyřválcová předokolka, která na Ringu…
Porsche Taycan ukázalo své v podstatě poslední tajemství. Podívejte se, jak vypadá uvnitř
Kvíz: Uhodnete model auta na fotce?
Auto jako kafe: V Británii testují možnost koupit nový automobil na ulici v automatu
Videodojmy: Yamaha Niken
Hry pro příležitostné hráče