Menu Zavřít

Kdo zaskočí za reaktory, když nebude foukat a svítit, ptá se vlivný německý ekonom Sinn

8. 1. 2020
Autor: Profimedia.cz

Bývalý dlouholetý ředitel ekonomického institutu Ifo v Mnichově Hans-Werner Sinn kritizuje energetickou politiku své země. Nelíbí se mu, že se Německo předčasně zbavuje jaderných bloků, které stále tvoří 12 procent na energetickém mixu a jen stěží je bude možné po roce 2022 nahradit zelenými zdroji.

Hans-Werner Sinn považuje ochranu klimatu za naléhavý problém, Německo ale podle něj přesouvá svými kroky odpovědnost na druhé. Například vzdání se fosilních zdrojů bude znamenat, že se spálí jinde a za nižší ceny, tedy i ve větším množství.

„Svými úsporami dotujeme americká SUV,“ řekl provokativně na přednášce mnichovské univerzity.

Varuje před takzvaným zeleným paradoxem, kdy úspory emisí skleníkových plynů v jedné části části světa vedou naopak k plýtvání na jiných místech nebo zemích. Ropa nebo uhlí se budou spalovat tam, kde je po nich poptávka.

Nedostatek energetických uložišť

V rámci německé energetické politiky se mu nelíbí, že se odpojují německé reaktory před skončením životnosti, aniž by existoval jasný plán, z čeho se bude poptávka po elektřině uspokojovat. Pokud zrovna nebude foukat nebo svítit slunce, obnovitelné zdroje v Německu poptávku nepokryjí také kvůli tomu, že chybí dostatečné kapacity pro ukládání energie z obnovitelných zdrojů.

Německý energetický mix v roce 2019
Obnovitelné zdroje 40,2 %
Hnědé uhlí 18,8 %
Zemní plyn 15,0 %
Jádro 12,4 %
Černé uhlí 9,4 %
Ostatní 4,2 %

Zdroj: Clean Energy Wire

Před nedostatkem elektřiny po roce 2022 varuje rovněž organizace Agora Energiewende. Zejména v kontextu s její rostoucí spotřebou v dopravě. Může se totiž stát, že na její výrobě se po odstavení jaderných bloků budou muset ve větší míře podílet právě uhelné elektrárny.

Odpojování reaktorů vyjde na 12 miliard dolarů ročně

Ředitel organizace Patrick Graichen vyzval německou vládu, aby co nejvíce uvolnila pravidla pro výstavbu obnovitelných zdrojů, zejména pro větrnou energetiku.

Odpojování jaderných reaktorů vychází tamní společnost draho. Analýza institutu pro německou ekonomiku IW v Kolíně nad Rýnem uvedla, že to je ročně v přepočtu 12 miliard dolarů. Například tím, že se zdražuje elektrická energie pro koncové spotřebitele kvůli vyšším nárokům na budování energetické infrastruktury.

Dále čtěte:

Reaktor v Bádensku končí. Zelení slaví, místní ale budou odebírat elektřinu z francouzských bloků

Větrníky, kam se podíváš. Odpor lidí k turbínám chtějí němečtí politici zlomit penězi

Bod zlomu: dánský Ørsted staví pro Němce první větrný park bez státní pomoci

BRAND24

Výstavba větrného parku, ilustrační foto

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).