Jak se vymanit z chudoby - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Jak se vymanit z chudoby

JIŘÍ ZATLOUKAL,
Jak se vymanit z chudoby

Lidé v tuzemsku jsou sebeuspokojení a moc se nestarají o to, jak rozmnožit svůj majetek. Když se naučí vyvážet svůj kapitál, za hranicemi země je do budoucna čeká větší bohatství, než se jim podařilo nashromáždit za třicet let svobodného trhu. Příkladů je zatím jako šafránu, ale průkopníci tu jsou.

Před pár dny zainvestoval tuzemský realitní byznysmen Radovan Vítek do akcií firmy Globalworth Real Estate Investments (GREI), která vlastní kancelářské komplexy v Polsku a Rumunsku. Akcie nakoupila Vítkova CPI Property Group prostřednictvím makléře na sekundárním trhu za víc než tři miliardy korun a v GREI získala šestiprocentní podíl.

Vítek sází na to, že firma kótovaná v Londýně, která spravuje nemovitosti hlavně ve Varšavě a Bukurešti – tedy na růstových trzích – a generuje roční nájemné 4,5 miliardy korun, zůstane stabilní i v budoucnu. Věří tomu, že kanceláře, které firma vlastní v centrech měst, neztratí hodnotu, budou se v nich držet dál nájemníci – a bude na tom vydělávat.

Zdánlivě jednoduchá úvaha a potřebná averze vůči riziku, že se ceny nemovitostí v dohledné době zhroutí, je příkladem, jak kapitál produktivně zainvestovat v zahraničí a založit tak základ budoucího bohatství. Stejnou úvahu však dokáže provést zatím jen málo firem, i když jim třeba kapitál nechybí. Hitem pro lidi, kteří vydělali byznysem peníze, jsou spíše investiční nemovitosti v hlavním městě, což může být hezká trofej, ale pořád to jsou jen cihly, navíc se snižujícím se výnosem.


Anketa týdeníku Euro: Do čeho se letos vyplatí investovat?

 Graf, ilustrační foto


Dlouhodobým problémem české ekonomiky je subdodavatelská struktura, ergo v zásadě výlučná závislost na tom, jak se bude vyvíjet Německo. V situaci, kdy v Evropské unii jednoznačně převládá tlak na zelené technologie, může část automobilového a energeticky náročného průmyslu založeného na tuzemské elektřině z uhelných zdrojů utrpět velkou ránu. Akvizice přitom mohou – v ideálním případě – přinést i potřebné know-how a nové trhy, pokud vhodně doplní původní produkt firmy.

Úplně základní úvahu mohou provést i fyzické osoby, které drží na běžných účtech v bankách přes bilion korun téměř bez zhodnocení. Koupit si fond kopírující světové akciové indexy či zainvestovat do rizikovějších fondů bankovních společností nevyžaduje zas až tak velký intelektuální výkon. Nikdo tady neříká, že každý musí provádět stock picking jako Radovan Vítek.

Sílu složeného úroku skvěle dokladuje příklad, který uvádí ekonom John Maynard Keynes v eseji Ekonomické možnosti našich vnoučat z roku 1930:

Myslím, že moderní doba začala momentem akumulace kapitálu na začátku 16. století. Jsem přesvědčen – z důvodů, jimiž při své argumentaci teď nemusím obtěžovat – že spouštěčem byl růst cen a s ním spojených zisků, k němuž zavdaly příčinu zlaté a stříbrné poklady přivezené Španěly na starý kontinent z Nového světa. Odtud až do současnosti se začala obrozovat a umocňovat síla akumulace složeným úrokem, která se patrně neprojevovala mnoho generací. Síla složeného úroku přitom svými rozměry za posledních sto let překonala všechny představy.

Pro ilustraci uvedu částku, k níž jsem dospěl. Hodnotu zahraničních investic Velké Británie dnes odhadujeme zhruba na čtyři miliardy liber. Máme z nich výnos při sazbě kolem 6,5 procenta. Polovinu převádíme domů pro vlastní potřebu; další polovinu, tj. 3,25 procenta necháváme rozmnožovat v zahraničí složeným úrokem. Funguje to tak už asi 250 let.

Počátky britských zahraničních investic totiž můžeme vystopovat k pokladům, které Drake ukradl Španělsku v roce 1580. Tehdy se vrátil do Anglie a přivezl fenomenální kořist na Zlaté lani (obchodní plachetnice). Královna Alžběta byla velkým akcionářem v syndikátu, který expedici financoval. Ze svého podílu splatila celý anglický zahraniční dluh, vyrovnala rozpočet a zůstalo jí ještě zhruba čtyřicet tisíc liber. Prostředky investovala do společnosti Levanta, které se dařilo. Zisky z Levanty umožnily vznik Britské Východoindické společnosti; a zisky této slavné společnosti jsou základem pozdějších anglických zahraničních investic. A shodou okolností je částka čtyřicet tisíc liber, vynásobíme-li ji 3,25procentním složeným úrokem, zhruba stejná jako objem anglických zahraničních investic v následujících obdobích a dnes by dosáhla výše čtyři miliardy liber, což jsou – jak jsem uvedl výše – naše dnešní zahraniční investice. A tak, z každé libry, kterou Drake v roce 1580 přivezl domů, se dnes stalo 100 tisíc liber. Takovou má sílu složený úrok!

Přečtěte si další články Jiřího Zatloukala

Jak se vymanit z chudoby
4.7 (93.33%) 3 hlasování
Diskuze