Sucho: nedostatek vody trápí elektrárny i teplárny - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Sucho: nedostatek vody trápí elektrárny i teplárny

,
Sucho: nedostatek vody trápí elektrárny i teplárny
Zdroj: Hynek Glos

Sucho může brzy přepsat strategické energetické plány státu. Samozřejmě nemáme jistotu, že průměrné teploty i v dalších desetiletích porostou a vody na povrchu i v podzemí bude ubývat, ale tento scénář se zdá být velmi pravděpodobný. Již šestým rokem můžeme sledovat pokles výroby ve vodních elektrárnách. A do potíží se během sucha dostávají i některé uhelné bloky.

Česko má přitom ještě relativní štěstí v tom, že velké jaderné a uhelné elektrárny disponují chladicími věžemi. Tam, kde se lidé spoléhají na průtočné chlazení z řek, jsou během horkých a suchých let vystavení větším výzvám. Sousední Polsko muselo v srpnu 2015 omezovat provoz části uhelných bloků kvůli nedostatku vody v řekách. Loni v červenci způsobilo horko spolu s nedostatkem vody sérii vynucených odstávek elektrárenského výkonu ve Francii, Německu a Švýcarsku.

Pokud se budou potíže se suchem opakovat či dále stupňovat, prospěje to zdrojům nenáročným na spotřebu vody. Tedy hlavně k solárním a větrným elektrárnám doplněným o zálohu v podobě plynových turbín. Naopak v případě každého dalšího jaderného bloku se budeme muset ptát i na to, zda jej vůbec dokážeme zchladit.

2014: rok, kdy to začalo

Závislost energetiky na odběru vody je vysoká a platí to i v českém případě. Podle statistik ministerstva životního prostředí za rok 2017 – novější čísla zatím nejsou k dispozici – výše odběru dosáhla 680 milionů metrů krychlových. To představuje více než 40 procent celkové spotřeby vody v Česku. Spotřeba elektráren je vyšší, než kolik činí odběr všech zákazníků připojených k vodovodní síti.

Problém není v tom, že by voda zmizela. Z elektráren se zpět do řek v předminulém roce vrátilo 565 milionů kubíků vody, zbytek se odpařil. Problém vzniká v závislosti některých typů elektráren na dostatečném množství vody pro chlazení či pohon turbín. Nejsilnější závislost se týká právě tří typů elektráren, na kterých je česká energetika historicky založena – uhelných, jaderných a vodních.

 Spotřeba vody podle sektorů

Zatím největší dopad má logicky úbytek vody na provoz vodních elektráren. Z vývoje objemu vyrobené elektřiny z vodní energie lze dokonce vyčíst, kdy problém se suchem nastal. Do roku 2013 bylo vše v pořádku, české hydroelektrárny produkovaly od dvou do tří miliard kilowatthodin elektřiny ročně.

V roce 2014 nastalo zhoršení, objem výroby od té doby nepřevyšuje dvě miliardy kilowatthodin za rok. Zdaleka nejslabší byl loňský rok s cifrou 1,63 miliardy. Zmíněný trend dostává do potíží hlavně firmy a podnikatele, kteří se v posledních patnácti letech rozhodli investovat do stavby či rekonstrukce vodní elektrárny. Očekávaná ziskovost a návratnost se zřejmě nenaplní.

Starosti se suchem má také největší provozovatel hydroelektráren v Česku – Skupina ČEZ. „V několika uplynulých letech jsme zaznamenali na velkých vodních elektrárnách výrobu na úrovni zhruba 70 procent dlouhodobého průměru, na malých vodních elektrárnách to bylo jen 50 procent dlouhodobého průměru. Letos je zatím v meziročním srovnání nárůst,“ uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Dukovany s otazníkem

Vysokou závislost na odběru vody vykazují vedle vodních také jaderné elektrárny. Problém se netýká již stojících bloků v Temelíně a Dukovanech, které disponují dostatečnými zásobami vody v přehradách na Vltavě, respektive na řece Jihlavě. Nedostatek vody však může zmařit plány na stavbu dalších reaktorů na jihu Moravy.

Jaderný expert Radek Škoda dokonce tvrdí, že řeka Jihlava už další reaktor v Dukovanech neuchladí. Vládní plány na nový pátý blok se tím dostávají do konfliktu se záměrem společnosti ČEZ prodloužit provoz čtyř starších bloků do období let 2045 až 2047. „Pokud se neodstaví stávající dukovanské reaktory, nové vedle nich se jen tak nespustí. Anebo spustí, ale do roka a do dne vysuší řeku Jihlavu; voda z řeky totiž projde chladicími věžemi jaderné elektrárny,“ tvrdí Škoda.

 Objem výroby elektřiny z vodní energie

Jistou opatrnost lze vyčíst i z dokumentů, které si ČEZ nechal zpracovat pro povolovací řízení nového dukovanského bloku. Uvádí se zde, že jeden reaktor o výkonu maximálně 1200 megawattů by mohl běžet spolu se staršími bloky. Ale druhý blok o témže výkonu už bude možné spustit až po odstavení starších reaktorů.

Samozřejmě to neznamená, že s českými jadernými plány je definitivně konec. Další dva velké bloky lze umístit v jihočeském Temelíně; Vltava bez problémů uchladí čtyři reaktory. Do dukovanské lokality by se více hodily malé modulární reaktory, které nejsou tolik náročné na spotřebu vody.

Příliš žíznivý Mělník

V případě uhelných elektráren je na výběr ze dvou možností. Levnější je průtočné chlazení vodou z řeky nebo moře, avšak objem potřebné vody se pohybuje v řádu stovek milionů kubíků ročně. V Česku převažuje druhý způsob. Voda obíhá po elektrárně a její chlazení zajišťují chladicí věže. V tomto režimu stačí doplňovat vodu, která se odpaří. Náročnost na její spotřebu je výrazně nižší.

Největším spotřebitelem vody v Česku je uhelná elektrárna v Mělníku, jejíž provoz závisí na průtočném chlazení. Každým rokem si vezme z Labe přes 330 milionů kubíků vody, což představuje jednu pětinu veškeré spotřeby v zemi. Vodu následně – o několik stupňů teplejší – vrací zpět do řeky. Změna nastane po plánovaném odstavení většiny starších bloků a jejich náhradě za modernější uhelné a plynové kotle. Během následujících pěti let by spotřeba vody v Elektrárně Mělník měla klesnout o více než 60 procent.


Uschlý ráj to na pohled. Česká krajina se začne proměňovat

 Znečištěné ovzduší


Elektrárna Mělník zatím potíže s nedostatkem vody neměla – na rozdíl od jiných zařízení. „Problémy s kapacitou vodního toku, ze kterého odebíráme povrchovou vodu, se objevují v posledních letech v Elektrárně Poříčí, kde dochází následkem nedostatku vody ke krátkodobému omezování výroby. Dlouhodobě se problém sucha a s tím nutnost snižování výroby vyskytuje v Elektrárně Hodonín,“ říká Kříž. Jedná se však o menší elektrárny, jejichž dočasný výpadek neohrožuje stabilitu elektrické soustavy.

Omezení výroby může nastat i v případě některých obnovitelných zdrojů. Sucho totiž snižuje hektarové výnosy u kukuřice a trávy, tedy hlavních vstupních surovin do bioplynových stanic. Výsledkem pak je nižší objem vyrobené elektřiny a tepla.

Nákaza ze zahraničí

Větší starosti nastávají v zemích, kde převažuje průtočné chlazení. Německé či francouzské elektrárny v minulém červenci během déle trvajícího horka a sucha čelily sérii problémů. Ta začíná malým průtokem vody v řekách. Další problémy vyvolává vysoká teplota vody, což komplikuje chlazení jaderných a uhelných elektráren. Pokud navíc teplota v řece přesahuje 25 stupňů, další ohřívání vody v elektrárně se stává nežádoucím a úřady volí menší zlo – tedy omezení provozu či odstávku některých zdrojů.

Ani vysoká odolnost české energetiky vůči extrémnímu horku a dlouhodobému suchu neznamená, že máme vyhráno. Problém k nám může přeskočit ze zahraničí. Může se tak stát, že energetici budou nuceni za pár let oprášit regulační stupně a omezovat odběr elektřiny u některých skupin zákazníků.

Čtěte také:

Sucho v Česku: třetina území je na nejhorších stupních, tropické teploty situaci ještě ztíží

Výlet do Slunečního města. Nové domy budou zelené a naučí se chytat vodu

Nové přehrady? Kdeže. Vodu v krajině nejlépe zadrží zdravá půda

Jádro je nebezpečné a drahé i pro Česko, píše Havlíčkovi německá poslankyně

Ohodnoťte tento článek
Diskuze