Češi se kvůli rostoucím cenám za bydlení stěhují do menších bytů. Šetří na úkor prostoru, říká šéf realitní kanceláře - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Češi se kvůli rostoucím cenám za bydlení stěhují do menších bytů. Šetří na úkor prostoru, říká šéf realitní kanceláře

,
Češi se kvůli rostoucím cenám za bydlení stěhují do menších bytů. Šetří na úkor prostoru, říká šéf realitní kanceláře
Zdroj: Lexxus
  • Češi začínají mít zájem o stále menší byty

  • Menší výměra je důsledkem dlouhodobě rostoucích cen za bydlení, které se developeři tímto způsobem snaží kompenzovat

  • Nejžádanější byty o dispozici 2+kk se v posledních 10 letech zmenšily v průměru o dva metry čtvereční, 4+kk byty dokonce o sedm 

Zhoršující se dostupnost vlastního bydlení v Česku dnes už pravděpodobně nikoho nepřekvapí. Rostoucí ceny nemovitostí pomalu, ale jistě vyúsťují v další trend, který by minimálně část populace zaskočit mohl. Se zvyšující se cenou za metr čtvereční totiž klesá velikost plochy jednotlivých bytů. Ta se v případě těch nejžádanějších o dispozici 2+kk v posledních 10 letech zmenšila v průměru o 2 m2. Největší rozdíl je patrný u bytů 4+kk, kde byl za stejné období zaznamenán rozdíl 7 m2. Vyplývá to ze statistik realitní kanceláře Lexxus.

Typický byt o dispozici 2+kk má momentálně rozlohu mezi 42 a 60 m2. „Prostornější byt může být až o dva miliony dražší, a to právě hraje největší roli při rozhodování koupě bytu. Většina klientů zvolí raději méně prostornou, ale výrazně levnější variantu,“ vysvětluje pro Euro.cz ředitel realitní kanceláře Lexxus Peter Višňovský s tím, že plocha se už dlouho zmenšuje také u rodinných domů.

„Období velkolepých domů v Česku skončilo už dávno. Za posledních pár desítek let se rozloha typického nově postaveného domu zmenšila více jak o polovinu. Lidé dávají větší důraz na funkčnost,“ přibližuje a dodává, že dnešní průměrná výměra klasického domu odpovídá bytu 4+1.

Za metr čtvereční i 100 tisíc korun

Trend zmenšujících se bytů je důsledkem dramaticky se zvyšujících cen za metr čtvereční, za který zájemci v prvním čtvrtletí letošního roku podle statistik poradenské společnosti Deloitte zaplatili v průměru 77,8 tisíce korun. Nejdražší jsou byty stále v hlavním městě, kde se metr čtvereční prodával průměrně za 100 tisíc.

Jak plyne z dat realitní služby Bezrealitky, rostoucí ceny se zdaleka netýkají jen novostaveb. V Praze se cena za metr čtvereční staršího bytu poprvé přehoupla přes milník 110 tisíc korun. Meziročně pak cena starších bytů v metropoli rostla o 12 %, v Brně o 18 % a ve Středočeském kraji dokonce o 19 %.

Ceny nemovitostí rostly i navzdory koronaviru. Nájem v Praze je ale nejnižší za tři roky

Co se týče dlouhodobého růstu cen, podle statistik Českého statistického úřadu (ČSÚ) rostly ceny všech bytů za posledních 21 let v průměru o sedm procent ročně, domy ve stejném časovém horizontu zdražily o 4,6 %.  Oproti roku 1998 jsou momentálně byty v Česku v průměru 4,25krát dražší. „Pokud stále poroste cena, je prakticky jisté, že se developeři budou snažit i nadále tento růst alespoň částečně kompenzovat menší výměrou,“ podotýká Višňovský z Lexxusu.

Největší zájem je o 2+kk

Ačkoli Češi momentálně bydlí ve větších bytech než před rokem 1989, kdy průměrná plocha činila 45 m2, se současnými 78 m2 se nachází za průměrem Evropské unie, který činí 96 m2. V Praze i mimo Prahu jsou momentálně největším trendem byty o dispozici 2+kk, jež na trhu tvoří až 39 % prodaných bytů, 3+kk byty pak zaujímají 32 %.

Kromě vlastního bydlení vyhledávají obyvatelé metropole běžně také byty k pronájmu. Ani tomuto segmentu se zdražování pravděpodobně nevyhne. Podle dat Bezrealitky se více než rok trvající pokles zastavil a v současnosti začíná opět růst, zatím ale pouze v řádech jednotek procent. Ceny v Praze se tak v polovině roku ustálily na 264 korunách za pronajatý metr čtvereční, což je hodnota podobná konci minulého roku. V Brně pokračuje již více než roční růst s aktuální hodnotou 238 korun za pronajatý metr čtvereční.

Zatímco v metropoli představuje pronájem zcela běžnou a poměrně často vyhledávanou formu bydlení, za Prahou zájem o něj klesá. Zvyšuje se naopak poptávka po bydlení ve vlastním domě. To je ale podobně jako v případě koupí bytů špatně dostupné.

Menší prostor pro nezadané

Jak vyplývá z letošní studie společnosti Deloitte, na pořízení nového bytu musí průměrný Čech vynaložit 12,2 průměrného hrubého ročního platu, což Českou republiku činí hned po Srbsku nejhorší z 22 zkoumaných evropských zemí. Za Srbskem a Českem následují Slovensko, Rakousko a Izrael. Nejlépe jsou na tom v tomto ohledu v Irsku, kde jim k pořízení bytu postačí 3,1 průměrného hrubého ročního platu.

Kromě vysokých cen stojí za nárůstem oblíbenosti malých bytů také demografický vývoj. Stále větší procento lidí totiž žije jako „single“, tudíž jsou pro ně jedno či dvou pokojové prostory mnohdy naprosto vyhovující, a z toho důvodu jsou tyto prostory atraktivnější i pro celou řadu investorů. „Určitě lze očekávat, že tento trend bude do budoucna pokračovat, i z hlediska toho, že byty budou sloužit jako místo pro spánek a plnění základních lidských potřeb, ne jako místo trávení volného času,“ říká ředitel realitní kanceláře Lexxus.

Vzhledem ke zvyšujícím se cenám by kromě menších bytů mohly být v budoucnu zajímavé také malé bytové jednotky se sdíleným zázemím a tržně velmi konkurenční cenou. Jak malé byty by se v budoucnu mohly stát trendem, lze však jen sotva předpovídat. „Na úroveň Hongkongu, kde jsou obvyklé i byty do 10 ㎡ se ale určitě nedostaneme.“