Do olympiády v Tokiu zbývají tři měsíce, nebo snad ne? Japonští politici poprvé zmínili možnost jejího definitivního zrušení - Euro.cz

Přihlášení

Do olympiády v Tokiu zbývají tři měsíce, nebo snad ne? Japonští politici poprvé zmínili možnost jejího definitivního zrušení

,
Do olympiády v Tokiu zbývají tři měsíce, nebo snad ne? Japonští politici poprvé zmínili možnost jejího definitivního zrušení
Zdroj: Depositphotos
  • Japonsko čelí nové vlně koronavirové nákazy, v pořadí už čtvrté. I proto se nad letní olympiádou vznáší velký otazník – tamní politici přiznali, že jedním z možných řešení je její úplné zrušení

  • Přípravy na zorganizování olympiády dosud vyšly na zhruba 16 miliard dolarů, tedy víc než dvojnásobek původních předpokladů

  • I ze strany místních obyvatel sílí tlaky na zrušení olympiády. Její konání v aktuálně platném termínu si přeje pouhá čtvrtina dotázaných

99, slovy devadesát devět – přesně tolik dní zbývá do začátku letní olympiády v Tokiu. Olympiády, o které se mluví jako v poslední době o žádné jiné. Naneštěstí nikoliv kvůli očekávaným sportovním výkonům, ale kvůli otázce, zda je vůbec správné ji s ohledem na současnou koronavirovou situaci pořádat. Což ostatně netuší ani samotní organizátoři.

Pandemie zapříčinila přeložení olympijských her z loňského roku na letošní. Předpokládalo se, že v té době se už svět s covidem vypořádá a život se zase začne vracet do normálu. Jenže realita nemůže být těmto odhadům vzdálenější. Obavy z dalšího šíření koronaviru přetrvávají a japonská vláda ve spolupráci s Mezinárodním olympijským výborem (MOV) už před časem rozhodla, že na tokijské hry nepustí žádné zahraniční diváky. Nyní, zhruba tři měsíce před dlouho očekávaným zahájením, začali tamní politici dokonce mluvit o zrušení celého sportovního svátku.

„Pokud se její uspořádání bude zdát nemožné, pak to musíme rázně zastavit,“ řekl Tošihiro Nikai, generální tajemník vládní Liberální demokratické strany americké televizi TBS. Možnost zrušení Her XXXII. olympiády tedy podle něj „samozřejmě“ připadá v úvahu. „Pokud by kvůli olympiádě mělo dojít k šíření nemoci, k čemu by nám pak byla?“ ptá se řečnicky.

Japonci nestíhají očkovat

Obavy japonských zákonodárců jsou velmi oprávněné. Země vycházejícího slunce se řadí k technologicky nejvyspělejším státům světa. Z pohledu velikosti hrubého domácího produktu zaujímá třetí příčku, hned po Číně a Spojených státech amerických. Pokud jde ale o rychlost očkování, výrazně ztrácí.

Odloženo. Olympiáda v Tokiu se kvůli koronaviru přesune na příští rok

Japonská populace čítá něco přes 125 milionů lidí. První dávku očkování má však v tuto chvíli za sebou podle ČT24 zhruba jedno procento obyvatel, což je dáno i tím, že země na rozdíl od ostatních začala s distribucí vakcíny relativně pozdě, a sice až v polovině února.

Namísto narůstajícího počtu oočkovaných tak musí místní spíš sledovat, jak v jejich okolí opět přibývá infikovaných. Oficiálně už počtvrté.  Kritická situace panuje především v prefektuře Ósaka, kde během uplynulé soboty přibylo 918 pozitivně testovaných. O takových cifrách si Česko a ostatní evropské země sice mohou nechat jen zdát, v případě Japonska je však pomyslná laťka nasazena přeci jen o dost níž.

„Ano, situace v Ósace je obzvláště znepokojující,“ řekl minulý týden serveru CNBC Taro Kono, jenž má v rámci své ministerské funkce na starost právě problematiku očkování. Prefekturou, v níž se nachází i třetí největší město v zemi, se podle něj „rychle šíří“ varianta podobná té, která byla před časem prvně objevena ve Velké Británii.

„Podobnou mutaci jsme identifikovali i v Tokiu, takže se obáváme toho, že by během několika příštích týdnů mohlo Tokio Ósaku následovat. Situaci musíme věnovat velkou pozornost,“ doplnil.

Hry za odměnu, nebo spíš za trest?

Obavy z případné čtvrté vlny nákazy nejsou jedinou starostí, kterou musí MOV spolu s japonskými politiky aktuálně řešit. Přidělení zorganizování olympijských her bývá pro danou zemi pocta, jež představuje obrovský důvod k radosti. Jedná se totiž o největší sportovní svátek na světě, který může posloužit jako skvělá reklama pro podporu místního turismu i dalších ekonomických odvětví.

Nejnáročnější projekt, jaký si dovedete představit, popisují experti výzvu v podobě odložení olympiády

A tak tomu skutečně bylo i v případě Japonska. Tedy kdysi dávno, když mu po úspěšné kandidatuře bylo pořádání olympiády skutečně svěřeno. Jenže to se psal rok 2013. O osm let později je nálada uvnitř japonské společnosti diametrálně odlišná. Průzkumy naznačují, že stále více Japonců si tokijské hry nepřeje. Ať už s ohledem na současnou epidemiologickou situaci či přemrštěné finanční náklady, které si její zorganizování vyžádalo.

Podle původních tvrzení pořadatelů měla celá událost vyjít zhruba na sedm miliard dolarů (po přepočtu dle současného kurzu přibližně 151 miliard korun). Z důvodů ročního odložení i dalších dodatečných nákladů, s nimiž se původně nepočítalo, jsou ale výdaje více než dvojnásobné. Aktuálně organizátoři hovoří o částce až 16 miliard dolarů (okolo 347 miliard korun). A to se tamním daňovým poplatníkům přirozeně nelíbí.

Pořádání olympiády podporuje jen necelá čtvrtina obyvatel

Průzkumy veřejného mínění hovoří jasně. Jak s odkazem na japonskou zpravodajskou agenturu Kyodo News uvádí Reuters, ještě v polovině letošního ledna se 80 procent obyvatel ostrovní země nechalo slyšet, že by bylo podle nich nejlepší, kdyby se olympiáda znovu přesunula nebo rovnou zrušila.

Olympiáda není, peníze zůstávají. Armádních sportovců se škrty v rozpočtu nedotkly

Aktuální průzkumy stejné agentury naznačují, že se toto číslo lehce snížilo. I tak se ale jedná o poměrně jasný vzkaz: 32,8 procenta Japonců volá po dalším odložení tokijských her, 39,2 procenta by je definitivně odpískalo. Pořádání v aktuálně platném termínu podporuje jen 24 procent respondentů. A to je kriticky málo.