Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Výnos z dražby sběratelské kolekce „Muži 28. října“ získají váleční veteráni a děti po úrazech

Unikátní sběratelská kolekce „Muži 28. října“ vytvořená na počest 100. výročí vzniku…

Na internetu můžete díky PayU a Google Pay platit na jedno kliknutí

Budoucnost online plateb na internetu je v jednoduchosti. Zákazník chce zaplatit snadno a…

Kávovar JURA je tradice v moderním obalu

Pokud se řekne švýcarská přesnost, zřejmě si jako první představíte švýcarské hodinky,…

Diplomat Král: ruské embargo do Srbska přilákalo i české firmy

 Boříková 11. května, 11:39  -  Hana Boříková
11. května, 11:39

O příležitostech pro české firmy v Srbsku, specifikách Balkánu a o tom, jak Srbové vnímají Čechy. Málokdo o tom ví víc než Jiří Král, vedoucí ekonomického úseku Zastupitelského úřadu ČR v Bělehradě.

„Srbsko má pro české firmy velký potenciál. Zoufale tu chybí čistírny odpadních vod. Ale to je jen jeden z mnoha sektorů. Srbský bytový fond je nedostačující a neodpovídá evropským standardům, a tak jako Bělehrad dosáhl úrovně průměru EU, budou chtít dosáhnout i standardu bydlení,“ říká Král.

Které největší české společnosti působí momentálně na srbském trhu?

Společnosti, které tady přímo působí, nebo které tady mají vlastní zastoupení, je řada. Mezi ty největší stále patří AŽD Praha, která tu realizovala velké stavby v infrastruktuře. Dále je to RC Europe, která tu začínala ještě jako RC Reinvest, Hinton nebo Sebre. Společnost Sebre koupila podíl v srbském filmovém studiu Avala, což je velká investice do tzv. výkladní skříně Srbska.

Je tu i řada menších českých firem, které tady mají své dceřiné společnosti. Namátkou bych uvedl VHS Moravia, což je dceřiná společnost VHS Brno, která působí ve Valjevu. Nedisponujeme přesnou evidencí, protože nikde není dána povinnost firmám hlásit své pobočky v zahraničí.

Najdeme tu pokusy společností, které hledají řešení pro svůj problém se zaměstnanci a mají záměr přenést výrobu sem. Nejvěhlasnější záležitost poslední doby je investice holdingu pana Strnada a jeho Czechoslovak Group do bývalého závodu IMK 14. Oktobar v Kruševci, kterou média hojně komentovala v pozitivním, i v negativním slova smyslu.

Jak byste popsal vývoj investic českých společností v Srbsku?

Troufám si tvrdit, že investice jsou na setrvalém vzestupu. Obchod mezi Českou republikou a Srbskem roste, ale množí se k mé radosti i investice českých firem v Srbsku. Je to odraz toho, že Srbsko bylo schopné obhájit svou dlouhodobě otevřenou politiku, která je investorům nakloněná, a dokázalo vybudovat určitou důvěru v srbské investiční prostředí.

Samozřejmě, že jsme zaznamenali i negativní případy českých firem, které zde se svou investicí narazily. Jedná se zejména o starší záležitosti, které se snažíme řešit. Srbské investiční prostředí se natolik zkultivovalo, že přicházejí investoři z řad těch největších firem, ale i z řad středních a menších firem, které tu vidí potenciál největšího západobalkánského mimounijního trhu.

Má fakt, že Srbsko není členem EU, dopad na zahraniční společnosti, které chtějí na tomto trhu působit?

Nepochybně ano, a to dopad zprostředkovaný. Nejvýznamnější v posledních letech je ten, že zavedení embarga na dovoz zboží z Evropské unie Ruskem, se kterým má Srbsko dohodu o volném obchodu, sem přilákalo řadu investorů, kteří buď produkují výrobky pro ruský trh, nebo tu alespoň částečné produkují výrobky, tak aby dosáhli požadovaných 51 procent. To samozřejmě láká investory. Jak sem přicházejí firmy, tak se tu budují nové provozy a fabriky nebo dochází k jejich přebudování. Zároveň se rozvíjí segment realit, protože firmy, kromě toho, že si tady koupí srbskou firmu, potřebují mít reprezentativní sídlo a hledají standard, na který jsou zvyklé z Evropy. Realitní trh tu trvale roste a dá se očekávat, že i v dalších letech nadále poroste.

Šéf ekonomického úseku diplomatické mise ČR v Srbsku Jiří Král

Vidíte v Srbsku potenciál pro české firmy?

Já tu potenciál nepochybně vidím. Jeden takový segment, který se nám tady velice slibně rozvíjí, je oblast obnovitelných zdrojů energie a zelených technologií. Zatím tedy bohužel spíše formou rozvojové spolupráce, ale výhledově bude nepochybně obrovský prostor i pro čistě komerční přítomnost firem. Srbsko se potýká s fatálním nedostatkem čistíren odpadních vod všech různých velikostí, a tak, jako to bylo u nás a všech dalších zemí přistupujících k EU, i zde se dá očekávat, že v následujících letech budou směřovat prostředky z unie právě do tohoto sektoru. České firmy, které mají relativně čerstvé zkušenosti a technologie, protože tu působily v rámci zmíněných rozvojových programů, se budou určitě snažit navázat na komerční spolupráci.

Ale to je jen jeden z mnoha sektorů. Srbský bytový fond je nedostačující a neodpovídá evropským standardům, a tak jako Bělehrad dosáhl úrovně průměru EU, tak se domnívám, že i Bělehraďané budou chtít dosáhnout standardu bydlení, který se bude blížit Evropě. Velká obchodní centra, která u nás zaznamenala dynamický růst v době kolem vstupu do EU, jsou zejména v Bělehradě a několik málo ve větších městech. To je také něco, co nepochybně v Srbsku poroste.

V sektoru železniční dopravy se v případě Srbska jedná o zásadní uzel ve směru severojižním i západovýchodním, co se Evropy týče, a infrastruktura tomu neodpovídá. Lze očekávat, že evropské peníze budou proudit i do tohoto sektoru. Potenciál je tu skutečně velký a české firmy, které si tou zkušeností prošly nedávno, na rozdíl od německých či italských firem, budou mít co nabídnout.

Jak či skrze co vnímají či znají Srbové Českou republiku?

Mezi Českou republikou a Srbskem jsou obrovské historické a kulturní vazby. Řada lidí, které oslovíte, bez toho, že by to museli být nutně historici, vám hned jako první informaci oznámí, že přece Masaryk cestoval s jugoslávským pasem. Poloha české ambasády dokazuje, jak intenzivní vztahy se Srbskem byly. Stojí totiž na pozemku, který patřil královskému rodu, a stejně tak lokalita srbské ambasády v Praze je výjimečná.


Uhasil stávku a expanduje. Český Mitas postaví nový závod v Srbsku


Velmi intenzivní vazby měla tehdejší Československá socialistická republika se Socialistickou federativní republikou Jugoslávie v sedmdesátých a osmdesátých letech. Přítomné tu byly jak české firmy, tak jejich technologie v energetice a dopravě a řada Srbů si toto pamatuje. Samozřejmě i tady je Česká republika vnímána skrze české pivo, které je tu považováno za zlatý standard. O tom svědčí i skutečnost, že se tu v poslední době čím dál intenzívněji prosazují piva vyprodukovaná v České republice. Jsou tu i licenční výroby v Apatinu (Staropramen, Braník, …), ale opravdu české pivo uvařené v Čechách se sem v poslední době čím dál více dováží. Jako příklad mohu uvést dynamický nárůst objemu dovozu pivovaru Plzeňský Prazdroj (zejména značky Pilsner Urquell a Kozel) nebo loňský velmi intenzivní nástup Krušovic. Přítomné jsou i další značky piv, jako Budějovický Budvar, Bernard nebo Primátor a zájem stále roste.

Má srbský trh nějaká specifická ochranářská opatření, která brání vstupu zahraničních firem?

Srbská ekonomika je celkem otevřená. Samozřejmě citlivou oblastí je zemědělství, kde ochranná opatření byla, a to v sektoru mléka i masa. V souvislosti s asociačním procesem a s tím, jak intenzívní je tlak EU ve smyslu hájení zájmů vlastních producentů, se Srbsku v poslední době nepodařilo tato opatření obhájit. Trh se zliberalizoval i v této oblasti, takže srbská ekonomika není pro exportéra z Evropy problematickým trhem a nevím o tom, že by tu byla uplatňována protekcionistická opatření.

Je potřeba zmínit, že v Srbsku stále ještě neplatí evropské standardy, a to bývá nezřídka využíváno jako nástroj pro částečnou komplikaci dovozu na srbský trh. Jsou to například fytosanitární a bezpečnostní opatření. Dále nejsou uznávány CE certifikáty, což představuje pro řadu vývozců při prvotní registraci určitý problém. Při dalším vývozu už to tak komplikované většinou není. Nicméně je snaha o to, aby evropská certifikace byla přijata. To by nepochybně přineslo výhody a prospěch podnikatelům na obou stranách, protože zároveň by Srbsko mohlo při získání těchto certifikátů snáze vyvážet na území EU.

Je srovnatelná administrativní zátěž pro podnikatele v Evropě a Srbsku? Má srbský trh nějaká specifika?

Troufl bych si tvrdit, že v této oblasti Srbsko zaznamenalo v posledních čtyřech letech, které jsem mohl z prostředí českého zastupitelského úřadu sledovat, poměrně dynamický vývoj. V některých sektorech je administrativní zátěž stále vysoká, ale v řadě jiných oblastí se dá srovnat s tou unijní. Dle dosavadních zkušeností podnikatelů některé věci fungují i lépe než u nás. Jde o zaregistrování firmy, elektronická komunikace se stavebními úřady a vydávání stavebních povolení se za poslední období výrazně proměnily k lepšímu. Z informací, které se ke mně dostávají, to vypadá, že v tomto směru se věci hnuly správným směrem.


Srbsko a Černá Hora se stanou členy EU v roce 2025, odhaduje eurokomisař


Jak byste hodnotil trh komerčních nemovitostí, pokud dokážete srovnat s Českem, tedy například obsazenost kancelářských budov, dostupnost bankovních úvěrů pro developery, zda je ovládán domácími či zahraničními firmami?

To, co vnímám já, je značný rozdíl trhu v Bělehradě, který je velmi specifický a zásadně se liší od standardu pražského nebo obecně evropského. Moderní komerční nemovitosti tu ještě nejsou tolik dostupné. V tuto chvíli se ale v Bělehradě buduje na několika poměrně prominentních adresách řada velkých projektů. Ať už je to Belgrade Waterfront, který je tím prvním, co návštěvníka Bělehradu po opuštění letiště Nikoly Tesly udeří do očí, nebo rostoucí nemovitosti na bulváru Kneza Miloša, kde dříve sídlilo Ministerstvo vnitra.

V době, kdy jsem začínal působit v Bělehradě, jsem mohl tento typ budov spočítat na prstech jedné ruky. Dnes je tu určitě retail center více, ale stále ještě ne dost. Tak jako Češi rádi tráví víkendový den v nákupním centru, tak i Bělehraďané se to rychle učí. Na druhou stranu kulturní specifika Balkánu mají i jiné tradice a tím jsou místní piazzi. Jsou to farmářské trhy, které tu velmi dobře fungují a v Čechách se objevují až v posledních letech. Tyto piazzi se modernizují a rozšiřují svá působiště na kamenné prodejny. Ve velkých městech nákupní centra téměř neexistovala. S příchodem nových investorů, jakým je například Lidl, se logicky nabízí možnost zkopírovat úspěšný model z Evropy. Vznikají tak retail parky, které jsou schopné nabídnout komplexní prostor pro různé druhy podnikání a služby pro spotřebitele.

V malých městech bude ještě dlouho trvat, než se infrastruktura rozšíří. Lidé si zatím vystačí s tradičními piazzami. Vidím to tak, že proces rozvoje bude ještě pozvolnější než v České republice. Vývoj pokrytí obchodními řetězci byl u nás podmíněn tím, že se přetrhla tradice trhů. To se v Srbsku nestane, piazzi jsou tu stále, těší se velké oblibě a čerstvou zeleninu, ovoce nebo maso si lidé nakoupí tam.

Dále čtěte:

Srbské pečení: Česká exportní banka upravuje svou strategii a začíná více podporovat i malé podniky



Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Finance
Co je dobré vědět o dobrovolném důchodovém pojištění?
Chemických škodlivých látek bývá víc doma než venku
Nezapomeňte do půlky prosince zaplatit zálohy na silniční daň
Jak a kde sledovat zásilky ze zahraničí
Výprodeje na akciových trzích mohly způsobit algoritmy
Auta
Rekordní Bloodhound SSC, který zatím své schopnosti…
McLaren 720S Spider: Do prodeje míří extrémně rychlý roadster. Stojí sedm milionů
Test Jeep Grand Cherokee S: Cesta časoprostorem
Bude Cargo e-Bike dopravou budoucnosti?
Retro: Tatra 700 byla ve své době nejrychlejším českým autem
Technologie
Konec podpory. Pro sedm let starý Android 4.0 bude obtížnější vyvíjet aplikace
První telefon s dírou v displeji představil Honor. Co nabídne View 20?
Edge se objeví také ve Windows 7 a bude podporovat doplňky pro Chrome
Herní počítač pod stromeček: tipy na highendovou mašinu pro vysoká rozlišení
Microsoft Surface Go: jak z tabletu, klávesnice, pera a myši udělat počítač (recenze)
Hry pro příležitostné hráče