Čínské úřady si znovu došláply na Jacka Ma. Jeho Alibabě udělily rekordní pokutu ve výši 60 miliard korun - Euro.cz

Přihlášení

Čínské úřady si znovu došláply na Jacka Ma. Jeho Alibabě udělily rekordní pokutu ve výši 60 miliard korun

,
Čínské úřady si znovu došláply na Jacka Ma. Jeho Alibabě udělily rekordní pokutu ve výši 60 miliard korun
Zdroj: Depositphotos
  • Čínský antimonopolní úřad vyměřil společnosti Alibaba pokutu ve výši 18,2 miliardy juanů (v přepočtu 60 miliard korun) za zneužití tržního postavení

  • Alibaba údajně diskriminovala obchodní partnery tím, že jim neumožňovala prodávat i na konkurenčních e-shopech

  • Jedná se o největší finanční postih, jaký kdy nějaký subjekt působící na čínském trhu obdržel

Tlak čínských úřadů vůči Jacku Maovi nabírá v posledních týdnech na intenzitě. Po sérii několika předchozích kroků se nyní rozhodly udělit jeho Alibabě rekordní pokutu ve výši 18,2 miliardy juanů. Údajně proto, že největší internetový prodejce v zemi zneužíval svého postavení a uzavíral s obchodníky exkluzivní smlouvy, jež byly v rozporu se zájmy na ochranu hospodářské soutěže.

Aby mohlo být jejich zboží nabízeno na stránkách Alibaby, museli se obchodníci vzdát možnosti prodávat jej na jiných e-shopech, uvádí CNN. Takového jednání se podle tamního antimonopolního úřadu Maův internetový gigant dopouštěl již od roku 2015.

Pokuta, kterou Alibaba za své obchodní praktiky obdržela, se rovná přibližně čtyřem procentům jejích tržeb z roku 2019. Dle údajů státní tiskové agentury Sin-chua se jedná o největší finanční postih, jaký kdy byl nějaké společnosti na území Číny udělen. Dosavadním „rekordmanem“ byl v tomto ohledu americký výrobce čipů Qualcom, který před šesti lety vyfasoval pokutu ve výši 975 milionů dolarů.

Ikona, jež se znelíbila kvůli své „prostořekosti“

Šestapadesátiletý Ma, který podle Forbesu patří s majetkem 48,4 miliardy dolarů (zhruba 1,05 bilionu korun) mezi nejbohatší lidi v Číně i na světě, se ve své rodné zemi těší velké popularitě. Jednak díky úspěchům Alibaby, kterou založil už v roce 1999, jednak zásluhou neotřelých mediálních výstupů, jimiž na sebe poutal pozornost a bavil publikum. V minulosti rozjel vlastní reality show a zahrál si i ve filmu.

Úřady zasadily nejbohatšímu Číňanovi další direkt. Z jeho Ant Group udělají holding podléhající přísné státní regulaci

Loni na podzim se nicméně bývalému profesorovi angličtiny jeho „prostořekost“ vymstila. Poté, co na konferenci v Šanghaji zkritizoval fungování čínského bankovního systému řízeného státem, si na něj tamní úřady došláply. Ma zmizel z veřejného života a některá média dokonce začala spekulovat o jeho smrti. Tyto domněnky byly sice zkraje letošního roku vyvráceny, když se zakladatel Alibaby po několikaměsíční absenci na veřejnosti znovu ukázal, od té doby nicméně čelí on i jeho firmy ze strany čínských úřadů neustálým represím.

Zmařený vstup na burzu i transformace společnosti

Součástí Maova podnikatelského impéria je mimo jiné i fintech společnost Ant Group, stojící například za vývojem oblíbeného mobilního platebního systému Alipay. Právě z Ant Group se měla loni v listopadu v rámci největší emise primárních akcií na světě, dosahující hodnoty 800 miliard dolarů, stát veřejně obchodovatelná společnost. Peking však její dlouho avizovaný vstup na burzu jen několik hodin předtím zatrhl. O pár měsíců později pak čínští úředníci rozhodli o tom, že se společnost transformuje. A to tak, že z ní nově bude holding, nad kterým budou mít o poznání větší kontrolu.

Tím však snahy o oslabení Maova kdysi velkého vlivu zdaleka neskončily. Na přelomu ledna a února Čína potupně vyřadila jeho jméno ze seznamu podnikatelských lídrů země, ačkoliv bohatší než on jsou v rámci nejlidnatější země světa už jen Colin Chuang, Ma Chua-tcheng a Čung Šan-šan.

Zhruba v polovině března pak nechali úředníci z nabídky tamních online obchodů fungujících na operačních systémech Android odstranit vyhledávač Alibaby UC Browser. Ten byl podle některých zdrojů dokonce osmou nejstahovanější aplikací uplynulé dekády. Stalo se tak údajně proto, že vyhledávač zveřejňoval zavádějící reklamy, které připravovaly státní nemocnice o pacienty. Podle listu Financial Times nicméně jistou roli hrálo i vyjádření samotného prezidenta 1,4miliardové země Si Ťin-pchinga, který na zasedání vedení vládní Komunistické strany Číny vyzval k omezení vlivu technologických gigantů typu Alibaba, Tencent a podobně.