Soud: ČEZ se nemusí řídit státní energetickou koncepcí. Verdikt ztíží výstavbu reaktorů - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Soud: ČEZ se nemusí řídit státní energetickou koncepcí. Verdikt ztíží výstavbu reaktorů

,

Rozhodnutí soudu v relativně banálním sporu omezuje vliv státu na chod energetického kolosu. Muže zkomplikovat i výstavbu nových jaderných bloků.

Státní energetická koncepce je nejdůležitějším dokumentem v české energetice. Aktuální verze z prosince 2015 definuje strategii státu do roku 2040 včetně plánovaného rozvoje obnovitelný zdrojů, útlumu uhlí či výstavby nových jaderných bloků. O její konečnou podobu se vedly několikaleté boje.

Podle rozhodnutí městského soudu v Praze jsou však pasáže dokumentu týkající se vlivu státu na chod ČEZ v rozporu se zákonem. Dozorčí rada jmenovaná z větší části ministerstvem financí tak má jen velmi omezené možnosti prosadit státní zájem v největší tuzemské energetice, kterou Česká republika většinově vlastní.

Jde o výsledek sporu mezi ČEZ a ekologem Janem Rovenským z organizace Greenpeace. Ten se jako vlastník jedné akcie ČEZ pokoušel zneplatnit část stanov společnosti. Podle současného znění si totiž představenstvo musí při schvalování podstatných změn struktury, návrhu podnikatelského plánu či ke způsobu odměňování generálního ředitele a užšího vedení od dozorčí rady vyžádat pouze konzultativní stanovisko, nikoliv však souhlas. To je podle Rovenského v rozporu s dobrými mravy a právě i Státní energetickou koncepcí.

Mělo by Česko rozšiřovat jaderné elektrárny?

Soudkyně Kateřina Malíková žalobu ekologa zamítla. V odůvodnění, které má týdeník Euro k dispozici, však zašla ještě dál. Státní energetickou koncepci označuje za kvazinormu, tedy pouze doporučující dokument. Ustanovení nařizující dozorčí radě schvalovat strategii ČEZ či významná investiční rozhodnutí v souladu s koncepcí, jsou pak podle soudu rovnou v rozporu se zákonem, „neboť jmenované činnosti spadají do obchodního vedení společnosti (tedy do působnosti představenstva), nikoli do působnosti dozorčí rady“.

Jinými slovy, stát nemá podle soudu co mluvit nejen do strategie ČEZ, jak požadoval Rovenský, ale ani do stomilionových investicí, jako je třeba výstavba nové jaderné elektrárny. Ty by měly být výhradně rozhodnutím představenstva v čele s Danielem Benešem.


ČEZ prodal svá bulharská aktiva tamní firmě Eurohold za 8,6 miliardy korun


Sám Beneš se přitom na státní energetickou koncepci nezřídka odvolával. Naposledy koncem května v rozhovoru pro Hospodářské noviny, když mluvil o nové strategii společnosti. „Současně tak pokračujeme v naplňování státní energetické koncepce jak v oblasti jádra, tak v oblasti klimatických cílů,“ prohlásil Beneš.

Propojení ČEZ se státem přitom se dlouhodobě nezamlouvá minoritářům sdruženým kolem vlivného akcionáře Michala Šnobra. Ten kritizuje současné vedení a především záměr výstavby nových jaderných bloků, na které by se podílel ČEZ s účastí menšinových vlastníků. Rozsudek tak potvrzuje jejich stanovisko.

„Pokud má dojít k jadernému, ale i jakémukoliv jinému projektu, tak jediným parametrem musí být rentabilita. Žádný zájem států, žádný příkaz ministerstva financí nebo kohokoliv jiného. A všichni víme, že při současných nákladech je jádro nerentabilní,“ prohlásil Šnobr. Jediným možným stavitelem nových jaderných bloků by tak musela být společnost stoprocentně vlastněná státem.

Podle náměstka ministra průmyslu pro energetiku Reného Neděly by mělo být do konce roku 2020 hotové vyhodnocení státní energetické koncepce, a tedy i to, zda se daří naplňovat sporné pasáže o vlivu státu na ČEZ. Podle toho by mělo dojít buď ke změně, nebo vypuštění příslušných odstavců. I Neděla však dodává, že i v případě výstavby bloků je potřeba respektovat především zákon o obchodních korporacích. „Stát má v této oblasti pouze omezenou pravomoc,“ dodal Neděla.

Dále čtěte:

Piráti podali trestní oznámení kvůli bulharským investicím ČEZ. Stát prý prodělal miliardy

Dozvuky nákupního šílenství: ČEZ počítá náklady balkánského dobrodružství