Eura a koruny
Eura a koruny
Autor: Profimedia.cz

Česko může mezi lety 2021 a 2027 získat z kohezních fondů přes 450 miliard

29. května 2018, 18:05 - čtk
 Eura a koruny
Eura a koruny
Autor: Profimedia.cz
29. května 2018, 18:05

Česká republika bude moci z nové podoby evropských fondů v rámci politiky soudržnosti v příštím finančním období mezi roky 2021 až 2027 získat až 17,8 miliardy eur (asi 454 miliard korun) v cenách roku 2018. Uvedla to Evropská komise, jejíž zástupci ve Štrasburku představili odsouhlasenou podobu modernizované politiky soudržnosti pro příští víceleté finanční období.

Česko, které má v rámci Evropské unie dobrý ekonomický výkon a velmi nízkou nezaměstnanost, tak sice podle představ komise zůstane příjemcem evropských peněz z fondů určených na podporu chudších a zaostalejších reginů, obdrží ale asi o čtvrtinu méně než ve stávajícím finančním období.

Celková částka vyčleněná v budoucím víceletém rozpočtu unie na politiku soudržnosti je 373 miliard eur (přes 9,5 bilionu korun) v závazcích. Převážná část investic z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti má být podle záměru EK určena na inovace, podporu malých firem, digitální technologie a modernizaci průmyslu. Podpořit by měla také přechod na nízkouhlíkovou a oběhovou ekonomiku a boj proti klimatickým změnám.

Komise navrhuje méně složitá pravidla, méně byrokracie a mírnější kontrolní postupy pro podniky a podnikatele čerpající podporu z EU. Na všech sedm fondů, realizovaných v partnerství se členskými zeměmi, se bude například vztahovat jedna sada předpisů.

Místopředseda komise pro pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost Jyrki Katainen dnes novinářům připomněl, že peníze z fondů jen spolufinancují investiční projekty. „V některých případech to přitáhne soukromé prostředky, jinde veřejné peníze. Dopad tedy bude vyšší než jen částky alokované z evropského rozpočtu,“ upozornil.


Život a doba dotačního hnízda: hlavně, že se čerpá


Evropská komise dnes schválila a začala zveřejňovat konkrétní návrhy související s příštím víceletým finančním rámcem, kterým se EU bude řídit po roce 2021. Jeho základní parametry představila už na počátku května. Návrh prvního dlouhodobého rozpočtu bloku po britském odchodu má podle komise nejen co nejlépe udržet stávající politiky EU, včetně právě koheze, ale také reagovat na „nové výzvy“ jako je bezpečnost či migrační problematika.

Zvýšit se proto mají příspěvky 27 států, které budou tvořit unii po brexitu, mírně klesnou peníze právě na politiku soudržnosti či třeba na zemědělství. Tyto dvě „tradiční“ oblasti unijního rozpočtu dohromady představují 70 procent jeho výdajů, připomněl dnes Katainen.

Základem pro přidělování peněz z fondů soudržnosti bude dál výpočet založený převážně na hrubém domácím produktu na obyvatele, nově ale zahrne také kritéria míry nezaměstnanosti mladých lidí, nízké úrovně vzdělání, změn klimatu a přijímání a integrace migrantů. Cílem je podle komise co nejlépe zohlednit sociální a ekonomickou situaci jednotlivých regionů.

Návrh komise, o němž nyní začnou jednat členské země a europarlament, počítá také s jistou „záchrannou sítí“, která má zabránit příliš prudkým změnám v přídělech určených členským státům.

Nová podoba výpočtů spolu se solidním ekonomickým výkonem a nízkou nezaměstnanost třeba v České republice mají za důsledek, že státy jako Česko, Polsko či Maďarsko získají v příštím víceletém finančním rámci méně než kolik mají v tom nynějším. Polsko však zůstane největším příjemcem. Více naopak získají například Itálie, Řecko či Španělsko.

Pomoc pro regiony, které přijímají migranty

Komisařka pro regionální politiku Corina Cretsuová dnes před novináři odmítla tento přesun interpretovat jako snahu komise trestat východoevropské země, které nesdílejí pohled Bruselu na řešení migrační problematiky. Zatížení regionu migrací má podle ní na celkový výpočet alokace jen malý vliv. „Je to pomoc a pobídka pro regiony, které migranty přijímají. Je to reakce na situaci, která dříve nebyla,“ poznamenala.

Podle tabulky, která je přílohou dnes zveřejněných návrhů, by při započtení inflace měl český podíl dosáhnout 20,1 miliardy eur (přes 512 miliard korun). Podle webu Strukturální fondy bylo ve stávajícím finančním období 2014-2020 pro Česko vyčleněno bezmála 24 miliard eur.

Dnes oznámené návrhy nových fondů nejsou jediné, z nichž bude moci Česká republika a další země čerpat. Komise v příštích dnech zveřejnění svou představu budoucí podoby dalších fondů. V pátek také přijde s konkrétními detaily společné zemědělské politiky, která je pro Česko rovněž významná.

Pět základních cílů nové podoby politiky soudržnosti po roce 2020:

1) inteligentnější Evropa díky inovacím, digitalizaci, ekonomické transformaci a podpoře malých a středních podniků;

2) zelenější, bezuhlíková Evropa díky provádění Pařížské dohody a investicím do transformace energetiky, obnovitelných zdrojů a boje proti změně klimatu;

3) propojenější Evropa díky strategickým dopravním a digitálním sítím;

4) sociálnější Evropa díky provádění evropského pilíře sociálních práv a podpoře kvalitní zaměstnanosti, vzdělávání, dovedností, sociálního začleňování a rovného přístupu ke zdravotní péči;

5) Evropa bližší občanům díky podpoře místně vedených strategií rozvoje a udržitelného rozvoje měst v celé EU.

Dále čtěte:

Vyšší investice do obrany či výzkumu. Komise navrhla první rozpočet EU po brexitu

Tusk: EU musí udržet vztahy s USA, má ale být připravena jednat samostatně

Hra o kohezní fondy. Chudé regiony Evropy se obávají úbytku peněz z Bruselu

Komentář: Czexit není pro mladý

Babiš se opřel do projektu vícerychlostní EU. Nesmí rozdělit Evropu, míní

Důvěra Čechů v EU se zvýšila, zavedení eura ale podporuje jen pětina lidí​



Čtěte také

Boris Johnson a Jean-Claude Juncker

Lídři zemí Evropské unie podpořili novou brexitovou dohodu, britský parlament bude hlasovat v sobotu

Lídři zemí Evropské unie dnes podpořili uzavřenou dohodu o britském odchodu ze…

17. října 2019

 Chemička Fosfa, ilustrační foto

Chemička Fosfa opět vydělává. Zaměřila se na produkty pod svojí značkou

Klíčová firma byznysmena Ivana Baťky loni vytvořila čistý zisk 224 milionů korun.

17. října 2019

 Výroba součástek v továrně CITIC Dicastal

Číňané chtějí postavit se Žďasem závod za osm miliard. Vytvoří 500 pracovních míst

CITIC Dicastal, výrobce hliníkových automobilových součástek, plánuje s firmou Žďas…

17. října 2019

Britský premiér Boris Johnson

Británie a Evropská unie se shodly na podmínkách brexitu. Opozice ale dohodu odmítla

Británie a Evropská unie se dohodly na podmínkách brexitu. Informovali o tom dnes…

17. října 2019

Události Bytové domy v mnichovské čtvrti Schwabing, kde se nájemníci vzepřeli zdražení nájmů.

Nájemníci v Mnichově slaví. Soud vyhověl jejich žalobě proti vysokým cenám bydlení

Mnichovský soud vyhověl hromadné stížnosti 130 nájemníků, kteří se bránili proti zvýšení…

17. října 2019

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujal Vás tento článek?
Ohodnoťte ho

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Finance
Čeho se nejvíce bojí začínající řidiči?
O kolik je zboží z DM drogerie v Česku dražší než v Německu?
Co když srazíte autem nějaké zvíře?
Počítač, internet a děti: Ano, či ne?
Pět příznivých důchodových zpráv pro rok 2020
Auta
Pátý člen řady motorů Scania 13 l
Nová Octavia na oficiálních skicách. Další únavný maraton postupného odhalování začíná
I u nás bude možné získat dotace na elektromobil. Citigoe iV pak bude stát zhruba 230 tisíc
Test Yamaha Tracer 700 GT: Cestování nalehko
Videodojmy: Mercedes S 560e je tak trochu podfuk, jako všechny plug-iny. Ale jezdí parádně
Hry pro příležitostné hráče