Česká ekonomika poklesla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta. A to je dobrá zpráva, soudí analytici - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Česká ekonomika poklesla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta. A to je dobrá zpráva, soudí analytici

,
Česká ekonomika poklesla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta. A to je dobrá zpráva, soudí analytici
Zdroj: Škoda
  • Český HDP v prvním kvartálu odepsal meziročně 2,1 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím došlo k propadu o 0,3 procenta

  • Finální údaje zveřejněné Českým statistickým úřadem (ČSÚ) jsou naprosto stejné jako dubnové předběžné odhady

  • Tahounem tuzemské ekonomiky byly výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a zahraniční poptávka. Nedařilo se naopak prodejcům dopravních prostředků a ostatního strojního zařízení

Záporné znaménko u ukazatele vývoje domácího hrubého produktu zpravidla nic dobrého nevěstí. Přesto se najdou výjimky – třeba jako právě teď.

V prvním čtvrtletí poklesl tuzemský HDP ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 2,1 procenta, oproti posledním třem měsícům roku 2020 pak o tři desetiny. Zpřesněné údaje ČSÚ tak fakticky potvrdily původní dubnové odhady, které naznačily, že kondice tuzemské ekonomiky zůstává relativně dobrá.

„Vzhledem k probíhající pandemii a silným restriktivním omezením v prvních měsících letošního roku je nutné tato čísla i přes minusové znaménko hodnotit vlastně pozitivně,“ potvrzuje analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. S povděkem je podle něj potřeba rovněž přijmout fakt, že takzvaná hrubá přidaná hodnota, což je ukazatel značící rozdíl mezi celkovým objemem vyprodukovaného zboží a služeb a hodnotou statků spotřebovaných při jejich výrobě, dokonce vzrostla, a to o jednu desetinu procenta.

Ekonomika se již stihla restrikcím přizpůsobit

Nejzásadnějším důvodem, proč se českému HDP v období od ledna do března dařilo, je podle hlavního ekonoma společnosti BH Securities Štěpána Křečka skutečnost, že „za dobu trvání pandemie se naše hospodářství dokázalo částečně adaptovat na restriktivní opatření proti šíření koronaviru“.

„Restrikce měly negativní vliv na spotřebu domácností a velikost investic. Méně se nakupovaly dopravní prostředky a ostatní strojní zařízení. Ekonomice naopak pomáhaly výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a zahraniční poptávka,“ dodává Křeček s tím, že došlo i ke změně stavu zásob, kterýžto jev byl důsledkem růstu nedokončené produkce a hotových výrobků.

Dřeva v Česku bude nedostatek a jeho cena citelně poroste, míní ekonom Kovanda. Příčinu lze hledat i v dalekých USA či Rusku

Kromě výše zmíněného se navíc české ekonomice podařilo dosáhnout ještě jednoho pozoruhodného výkonu, a sice udržení vysoké míry zaměstnanosti. Ta podle ČSÚ dosáhla úrovně 74,1 procenta, což značí, že se ve srovnání s dubnem snížila jen nepatrně. „To pomohlo předejít výrazným sociálním problémům,“ konstatuje Křeček. Jediné vážnější riziko do dalších měsíců podle něj představuje rostoucí inflace, jež by mohla ohrozit zejména tu skupinu obyvatel, které kvůli pandemii klesly příjmy.

Návrat na předcovidovou úroveň je ještě vzdálený

Přestože tuzemské hospodářství dokázalo škody napáchané pandemií v průběhu uplynulého kvartálu značně zredukovat a vyhlídky do dalších měsíců jsou v zásadě pozitivní, úplné zotavení na hodnoty, kterými se mohlo pyšnit ještě koncem roku 2019, představuje zatím hudbu relativně vzdálené budoucnosti.

„Zpomalující pandemie, pokračující vakcinace, stále nízká nezaměstnanost a silné úspory domácností z předchozích čtvrtletí. To je kombinace, která vytváří vhodné podmínky pro rychlé oživení domácí ekonomiky ve druhém čtvrtletí i ve druhé polovině letošního roku,“ předesílá Novák a uzavírá: „V souhrnu za celý letošní rok lze očekávat růst HDP mezi třemi až čtyřmi procenty. Zároveň je třeba zmínit, že ani při růstu domácí ekonomiky o čtyři procenta letos nedosáhneme na úroveň výstupu těsně před začátkem pandemie covidu-19.“