Čechy brzdí improvizace, říká Josef Sláma z Renishawu. V přístupu k robotizaci mají tuzemské firmy co zlepšovat - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Čechy brzdí improvizace, říká Josef Sláma z Renishawu. V přístupu k robotizaci mají tuzemské firmy co zlepšovat

,
Čechy brzdí improvizace, říká Josef Sláma z Renishawu. V přístupu k robotizaci mají tuzemské firmy co zlepšovat
Zdroj: Renishaw
  • Automatizace výroby je trendem, který musí bojovat s předsudky ze strany firem. Roboty je navíc třeba používat smysluplně, aby jejich činnost nebyla kontraproduktivní

  • Podle Josefa Slámy, odborníka na robotizaci, Čechy nejvíc brzdí jejich záliba v improvizaci a nesystémových řešeních

  • Roboty mohou v provozech dostat na starost například výstupní kontrolu nebo frézování, musí být ale synchronizovány s lidmi a stroji ve zbytku procesu

Vedou si dobře, ale mohlo by to být lepší. Tak shrnuje odborník na robotizaci Josef Sláma postup českých firem při automatizaci jejich provozů. Zdůrazňuje, že Čechy v této oblasti brzdí hlavně jejich proslulé improvizační schopnosti a obliba zavádění kreativních a nesystémových řešení, která v konečném důsledku brzdí efektivitu. I tak jsme na tom ale ve srovnání s konkurenčními státy dobře.

Technologické znalosti nám nechybí, toho mohou být důkazem vozítka PackMan, s nimiž nedávno přišla Zásilkovna, nebo startup Vanilla Robotics, který obdržel investici od Josefa Průši. Opomenout nelze například ani firmy Mobile Industrial Robots a Logitrans, jež spolupracují na vývoji dalších autonomně se pohybujících strojů schopných zvedat palety přímo ze země.

Díky těmto a mnoha dalším robotům dokáží tuzemské podniky nahradit chybějící pracovní sílu a usnadnit si mnoho rutinních úkolů. Sláma, který vede českou pobočku firmy Renishaw specializující se v oboru strojírenských a vědeckých technologií, si však přesto myslí, že mnoho výrobních ředitelů dělá ve vztahu k robotizaci zbytečné chyby.

Na nákup s chatbotem. Obchodníci lákají zákazníky na umělou inteligenci, která jim pomůže s rozhodováním

Ty do určité míry souvisejí s faktem, že zdejším podnikům chybí prostředky, jaké mají nadnárodní korporace s miliardovými zisky. Nemohou tudíž do robotizace investovat v tak velkém rozsahu jako zahraniční subjekty. Jenže nejen z tohoto důvodu mnoho ředitelů českých firem chápe roboty jako izolované pracovníky. Myslí si, že když neseženou na určité místo člověka, aby onu práci vykonával, musí jej za každou cenu zastoupit strojem.

Jenže to nemusí automaticky znamenat, že by tento technologický pomocník učinil firmu konkurenceschopnější. Robotizaci je totiž nutno vnímat jako souvislý výrobní tok, nikoli jako náplast na jedno problémové místo. „Zatímco se management raduje z nového robota a jeho vysoké produktivity, na jiném místě podniku se začínají hromadit přebytečné výrobky, které nestíhá zpracovat jiné pracoviště,“ ilustruje Sláma příkladem. „A kdyby třeba začal frézovat zmetky, tak to zjistí výstupní kontrola až o hodinu později. Za tu hodinu projde výrobek dalšími stanovišti, a to naprosto zbytečně,“ pokračuje s tím, že ve výsledku tak stroj může podniku způsobit obrovské škody.

I proto Sláma doporučuje propojit výrobu s informačními systémy, které vyhodnocují a sdílejí data v reálném čase. Například CNC obráběcí stroj na základě naměřených údajů automaticky modifikuje parametry řezných nástrojů. Změřením hotového dílu zjistí velikost jejich opotřebení, také vždy přesně ví, v jakém stavu se tyto součástky nacházejí. Výsledkem tak je zlepšená přesnost obrábění dílů, kratší doba nastavení a seřízení procesu a integrace s ostatními systémy, například zmíněnými roboty.

Ideální pomocník na úseku výstupní kontroly

V Česku je stále 300 tisíc neobsazených pracovních míst, což představuje pro průmysl velký problém a znemožňuje to ekonomice zahojit rány utržené v posledním roce a půl. Chybí zde nekvalifikovaní dělníci i vzdělaní odborníci. Firmy se na to snaží reagovat dovozem agenturních pracovníků, zaměstnáváním vězňů nebo právě nasazením robotů. Ty se však, jak bylo nastíněno výše, hodí pouze na určitá místa.

Ideální uplatnění podle Slámy naleznou například v úseku výstupních kontrol. Robotické kontrolní systémy totiž umožňují vysokorychlostní skenování a bodové měření geometrických prvků při zachování vysoké opakovatelnosti měření. Dokážou rychle měřit rozměry, polohu a tvar. A umí to udělat v kratším čase, než si slzící lidské oko nad okulárem mikroskopu uvědomí, že musí díl přiložit na pravítko.

Jenže automatizované kontrole by měla předcházet průběžná ověřování, během nichž se například zjistí, zda ve strojích nejsou opotřebované vrtáky nebo špinavé kapaliny. Tak se zmetky odchytí dříve, než jich bude příliš mnoho. V některých průmyslových oborech se dnes měří díly s přesností na mikrometry či dokonce nanometry, a tak kontrolu může ovlivnit i změna teploty během dne. Proto je běžnou praxí roboty přizpůsobit tak, aby jejich měřicí systémy na teplotu reagovaly.

Postupovat podle plánu

Přesvědčení, že hlavním účelem robotů je nahradit lidi, každopádně není dle Slámy správné. Stroje umí rychle a kvalitně zastat různé druhy mravenčí práce, ale na komplexní problémy, vyžadující vymyslet nové řešení, je třeba vždy lidského pracovníka. A to navíc takového, který nebude v dané situaci pouze improvizovat, ale naopak co v největší míře využívat efektivní výrobní postupy.

„V moderním průmyslu je improvizace spíše synonymem neprofesionality, odborné nepřipravenosti a špatné organizační úrovně. Improvizace je z nouze ctnost. Když máte někam letět letadlem, nechcete letět s aerolinkou, která sází na improvizaci. Chcete mít jistotu, že vše funguje spolehlivě podle plánu, předvídatelně a bezpečnostních standardů,“ zdůrazňuje šéf české pobočky Renishaw, podle kterého dělá mnoho zaměstnavatelů z improvizace užitečnou schopnost a po svých lidech ji dokonce vyžaduje.

Robot kuchařem. Miso Robotics představují umělou inteligenci, která umí sama připravovat fast food

„Improvizace v robotizaci je něco jako chyba v matrixu: nelogický odklon od programu, který nevede k dobrým výsledkům. Nelze postupovat stylem ,když nemám ocel, tak tam dám hliník‘, ono to snad nějak dopadne,“ pokračuje v kritice.

Nicméně nakonec připomíná, že tuzemské firmy rok od roku překonávají své předsudky vůči robotům lépe a lépe. Nejčastěji společnosti inovují formou upgradu stávajících výrobních technologií. Trendem je zjednodušování technologicky náročných úkonů tak, aby je zvládl i krátce zaškolený pracovník. „Lze tak snadno automatizovat celý proces výroby od ustavení obrobku přes jeho opracování až po kontrolní měření,“ uzavírá Sláma.