Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Astratex posiluje management, novým ředitelem je Ladislav Bárta

Lídr na středoevropském trhu se spodním prádlem a plavkami Astratex posiluje svůj…

Zahradní domky dají vaší zahradě nový rozměr

Na konci zimy opět plánujeme zahradní práce. Avšak zahrada bez místa na relaxaci není…

Nebankovní půjčky prolamují svou neblahou pověst

Ještě nedávno bylo spojení nebankovní půjčky téměř sprostým slovem. Lidé se na ně dívali…

Zápisky z cesty na Severovýchod

 Zámečník 01. června 2018, 13:44  -  Miroslav Zámečník
01. června 2018, 13:44

Zdravím pravidelné čtenáře z cesty na Severovýchod, který jsem do pokročilého věku trestuhodně zanedbával a teď se rozhodl to změnit.

Do Polska jsem vjel od Hrádku nad Nisou super ošklivými jihozápadními vrátky v podobě hrozně rozbité polské okresky do Bogatynie, abych si pak od Zhořelce užíval málo zatížených nových dálnic s bezvadnými službami až do Gdaňsku, což je z Prahy skoro 900 kilometrů. Cestou stojí za to podívat se na Toruň, slavné univerzitní město s obnoveným historickým centrem.

Člověku přijde tristní, jak ohromný pokrok ve výstavbě dálnic udělali v 21. století Poláci, kteří jich měli v roce 2000 necelých 600 kilometrů, a jak nepatrný my. Tohle je stav k letošními lednu, zelené úseky jsou hotové, červené ve výstavbě, přičemž je tady staví i Metrostav (zrovna u Gdaňsku).

V Gdaňsku jsou k vidění kromě obnoveného historického centra hanzovního města i moderní architektonické počiny, nic takového jako Muzeum II. světové války v Česku nemáme, ale i Muzeum Solidarnosci a Baltská filharmonie jsou objekty hodné návštěvy. Je tady navíc hospoda na hospodě a - nesmějte se ani trochu - vyspělá kultura řemeslných piv.

Pár svrchně kvašených jsem okusil, všechna na úrovni, ale nesehnal asi nejoriginálnější polské pivo s údajně islandskou inspirací, jímž je Sheep Szit, pro nějž se slad nakuřuje přesně tím, co název slibuje.

Jinak doporučuji vyzkoušet regionální kuchyni místního etnika Kašubů, které má dost odlišný dialekt. Někteří tvrdí, že jde o samostatný jazyk.

Pro přírodymilovného člověka být u Baltu a nejít se podívat do některé ze zdejších rezervací by byl hřích, a kdo jste neviděl tuleně v přírodě, máte v Polsku asi největší šanci kousek od Gdaňsku na písečných lavicích v ústí Visly do Baltského moře. Při podzimním tahu je to prý naprostý ornitologický ráj a zimují tady ve velkých počtech arktické kachny, které v Česku uvidíte vzácně.

Je to ostuda, ale já jsem polský venkov zažil naposledy koncem 80. let a to bylo často o koních a malých políčkách. Dneska je to John Deer (nikoli Zetor) na velkých lánech všude vůkol, i v pohraničí s ruskou Kaliningradskou oblastí, podél níž jsem jel po okreskách asi tak sto kilometrů. Prý se komerční farmaření vyplácí i v Polsku až nad 50 a více hektarů. Bohužel i na Mazurech je vidět hodně kukuřice, často hned vedle břehů jezer, ale v Gižycku byla voda ještě báječně čistá. Že by na každém druhé venkovském baráku bylo čapí hnízdo, tak to ani náhodou. Jsou běžná, ale ubývají, jak agribyznys sílí a mokřady mizí. I tady je letos zjevně velké sucho.

Na svátek Božího těla, který Poláci slaví náboženskými procesími, všichni v nejlepších šatech, jsem včera překonal polsko-litevskou hranici, a hned za ní vytřeštil zrak, neboť na louce se místo krav páslo stádečko zeber (v Litvě!). Kdo rád dálnice ve stadiu zrodu, kde se ale skutečně pracuje, užije si asi tak hodinovou projížďku staveništěm dálnice do Kaunasu, předválečného hlavního města Litvy.

Kaunas je jako cibule, najdete tady katolickou katedrální baziliku svatého Petra a Pavla, pravoslavnou katedrálu svatého Michala archanděla i dosti zchátralou židovskou synagogu; k tomu staré dřevěné baráky typické pro provinční města carského Ruska a jistěže i superhnusné paneláky a další stavby sovětské éry. Do toho se vklínila architektura meziválečné moderny. Vedle často dosti zubožených vzpomínek na éru art deco jde hlavně o obrovskou baziliku Znovuzrození Páně, která byla vysvěcena teprve v novém tisíciletí, protože v sovětských časech do mamutí stavby umístili fabriku na rádia.

Mimochodem, ten „rusko-sovětský štych“ je v Kaunasu ještě skoro všude mimo nejvnitřnější historické jádro všudypřítomný, investice za posledních třicet let byly evidentně příliš nízké na to, aby se jej město dokázalo zbavit.

Na závěr příklad kaunaského pletení bičů, když na obnovu zjevně nejsou peníze. Vlevo je vidět synagoga, ale ten nápad s obří židlí a vanou na podlaze někdejšího balkonu se mi líbil.

Když už je člověk v Kaunase a vidí synagogu, kde se schází nepatrný zbytek kdysi velmi početné židovské komunity (podle ruského censu v roce 1897 představovala 35,3 % obyvatel tehdejšího osmdesátitisícového Kovna), sluší se vzpomenout na japonského vicekonzula v Litvě Čiune Sugiharu, který tady má muzeum a zachránil před smrtí v koncentráku tisíce lidí. Prý vydával rukou psaná tranzitní víza do Japonska ještě v den svého odjezdu na kaunaském nádraží. Spravedlivý mezi národy.

Přečtěte si další komentáře Miroslava Zámečníka:

Italští magoři poznávají finanční svět

Nezaměstnanost a karenční lhůta: jak se to rýmuje?

Dohánění

Smíšené zpravodajské zboží

Mýtus o bohaté zemi chudých lidí

Sudán: politická ekonomie jednoho živočišného druhu

Oddlužení jasně, ale takhle?

Jak nám ta unie pěkně roste

Kde je ten národní kapitál?

Poučení z voleb: spraví to láskyplná péče o Sudety?

Italští magoři poznávají finanční svět



Čtěte také

Čtvrtina se prodá, zbytek vyhodí. Ve sklárně Moser si úzkostlivě hlídají kvalitu

Sklárna Moser: čtvrtina se prodá, zbytek vyhodí

V Moseru dělají všechno ručně, úzkostlivě hlídají kvalitu a za výtvor si klidně řeknou o…

před 9 hodinami

 Deutsche Bank a Commerzbank

Tragédie Deutsche Bank. Německý gigant čeká boj o přežití

Ještě nedávno nejrespektovanější finanční ústav evropského kontinentu čeká rozhodující…

před 10 hodinami

 Muži s bitcoinem. Ondřej Klofáč (vlevo) a Pavel Pulkráb se postili do zprostředkování obchodu s virtuálními měnami. Zabývají se zhruba dvacítkou z nich s největší kapitalizací.

Po padesátce zrychlit: zkušení byznysmeni vydělávají na kryptoměnách i aplikacích

Tyhle padesátníky ještě nikdo z oběhu nestáhl a chystají se znovu měnit svět.

před 11 hodinami

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujal Vás tento komentář?
Ohodnoťte ho

Počet hodnocení: 4 | Průměrné hodnocení: 5.00

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Finance
Poradna plná daňového přiznání
Kouříte zdravě aneb jakým rizikem jsou náhražky cigaret?
Přes 371 tisíc domácností loni změnilo dodavatele. I proto, že se zdražovalo
Neomezená mobilní data nejsou a ani nebudou
Otcovská dovolená v roce 2019
Auta
Volvo XC90 se po faceliftu nezměnilo, nově ale maskuje…
První opravdová Cupra se jmenuje Formentor a sází na plug-in hybridní pohon
Audi Q8 může mít výkon 330 koní také v kombinaci s dieselem. Stačí vznést požadavek na obvyklé místo
Jak chrání SUV chodce? Forester a RAV4 na výbornou, BMW X1 v podstatě vůbec
Srovnání pokut u nás, v Rakousku, Německu a na Slovensku: Koho bolí nejvíc?
Technologie
Srovnání pokut v sousedních zemích. Kde řidiči platí nejvíc?
Nvidia vydala GeForce GTX 1660 Ti: Turing s „RTX Off“, ale levnější. Jak dopadl?
Cnews FM: Strach z vývoje Windows 10 a protispotřebitelské výroky ministerstva [podcast]
Moneta ještě pořád chce koupit Air Bank, zaplatila by ale méně
Šeptanda: Microsoft ukáže nový Xbox již v červnu na E3
Hry pro příležitostné hráče