Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Hypotéka i pro pouhé družstevníky

Máte možnost odkoupit podíl z družstevního bytu? Nevíte, jak by to bylo s jeho…

S Erikem Štefanovičem o digitalizaci, BIM a úspěšných projektech bytových domů

Skupina firem DELTA s hlavním sídlem v rakouském Welsu patří k vedoucím společnostem v…

MBA Management ve zdravotnictví: správná volba pro lékaře i manažery

V oblasti zdravotnických oborů získává titul MBA stále větší význam a často je jedním z…

ilustrační foto
ilustrační foto
Autor: Profimedia.cz

Ilona Švihlíková: Můžeme si dovolit recesi? Centrální banky jsou bez střeliva

10. července 2018, 12:07 - Ilona Švihlíková
ilustrační foto
ilustrační foto
Autor: Profimedia.cz
10. července 2018, 12:07

Portugalská Sintra opět hostila setkání bankéřů s guvernérem ECB Mario Draghim v čele. Úvodní projev připadl americkému ekonomovi Larry Summersovi, jehož si možná čtenáři spojí s pojmem „setrvalá stagnace“, který oživil a v minulých letech se mu hojně věnoval. Přestože Summers sám prodělal velké množství názorových obratů, jeho, jak sám uvedl, intelektuální provokace, stojí za pozornost.

Summers se totiž vrací k otázkám, které v posledních deseti letech, tedy po Velké recesi, rezonují i v oblíbenosti nových, resp. spíše staronových monetárních teorií jako je moderní monetární teorie a samozřejmě také koncept tzv. plnohodnotných peněz (Vollgeld). Ty sice ve švýcarském referendu nezvítězily, ale ukázalo se, že si nové myšlenky postupně probíjejí cestu i do hlavního ekonomického proudu.

Právě od něj se Summers odrazil, když si hned na začátku svého projevu postěžoval, jak málo ekonomický mainstream v monetární oblasti reagoval na tak zásadní poruchu jakou byla Velká recese. Z jeho košatého projevu (celý si ho můžete poslechnout zde) vybírám části, které mají přímou návaznost na budoucí roli centrálních bank.

Summers se samozřejmě nemohl vyhnout ani stále se šířící pochybnosti, která nad centrálními bankami visí, tedy tomu, jestli vůbec (a do jaké míry) jsou schopny inflaci vlastně ovlivnit (problému Philipsovy křivky jsem se věnovala již dříve zde.)

Americký ekonom si nemyslí, že nízké úrokové sazby jsou manýrou centrálních bankéřů. Vidí řadu strukturálních důvodů (čímž navazuje na svou verzi hypotézy setrvalé stagnace) pro to, aby úrokové sazby byly nízké. Kombinace demografického vývoje, vysoké nerovnosti, poklesu cen kapitálových statků, ale i nárůstu profit share (podílu zisků z produktu), to vše jsou podle něj faktory, které vedou k razantnímu poklesu tzv. neutrální reálné úrokové sazby.

Těžko se dalo očekávat, že by si právě Mario Draghi, autor proslulé fráze „whatever it takes“, pozval jako hlavního spíkra někoho, kdo by kritizoval politiku nízkých úrokových sazeb (například nějakého německého ekonoma). Summers jasně stojí na straně nízkých úrokových sazeb, kdy vyzývá oponenty, ať mu tedy laskavě vysvětlí, kde by se vzala ta poptávka, která ekonomiky jakž takž drží nad vodou, kdyby nebyly nízké úrokové sazby.

Těžiště Summersova projevu nicméně spočívalo ve varování: nemůžeme si dovolit recesi, ani ekonomicky, ani politicky. Byly použity nástroje včetně velice nízkých (někde i záporných) úrokových sazeb a politiky kvantitativního uvolňování, která dobíhá v eurozóně. Ale mix této politiky byl aplikován i v USA a stále je v Japonsku. Kam ještě můžeme zajít, ptá se sugestivně a s jasnou obavou Summers. Dává tím najevo, že podle jeho názorů mají centrální banky „vystřílený prach“ a recese může udeřit i kvůli nárůstu protekcionismu (zřejmá narážka na amerického prezidenta) a obecně ekonomickému nacionalismu.

Summers zároveň překládá i ideje pro budoucí, řekněme nekrizové fungování centrálních bank. Domnívá se (jako řada dalších ekonomů), že monetární politika ovlivňuje reálné veličiny nejen v krátkém období (což je ekonomický mainstream, který mají studenti v učebnicích), ale i v delším časovém horizontu. Inflační cílování ve výši 2 % není možné vnímat jako posvátnou krávu a Summers navrhuje cíl cenové stability pro centrální banky doplnit - maximální udržitelnou zaměstnaností. Což nutně evokuje nejen americký FED s jeho širším mandátem, ale také moderní měnovou teorii, která se právě kolem plné zaměstnanosti točí.

Byla by škoda, kdyby Summersovy ideje zůstaly jen „intelektuální provokací.“ Ale obávám se, že skutečná velká změna v ekonomickém paradigmatu přijde jedině s další velkou poruchou. Vzhledem k nárůstu rizik, včetně začínajících obchodních válek, na to možná nebudeme muset čekat dlouho.


Ilona Švihlíková je ekonomka, vysokoškolská pedagožka a koordinátorka občanské iniciativy Alternativa Zdola, která mimo jiné promýšlí alternativní ekonomické systémy. Je autorkou knih „Globalizace a krize“, „Přelom. Od Velké recese k Velké transformaci“ a „Jak jsme se stali kolonií“.


Od Ilony Švihlíkové dále čtěte:

Ekonomická demokracie má obrovský potenciál. Politiky to ale nezajímá

Proč se Francie a Německo nemohou shodnout na reformě eurozóny

Ekonomika si vede výborně, ale dlouhodobé problémy neřešíme

Kdo sesadí z trůnu americký dolar? Čínský jüan, nebo SDR?

Sankce, kam se podíváš

Renta jako rozšiřující se patologie

Inflace jako velká záhada

Stíny německé ekonomiky



Čtěte také

 Patentovat lze výrobek, materiál nebo výrobní postup, naopak nelze jeho prostřednictvím chránit například vědecký objev.

BusinessInfo.cz: Jak na patenty a průmyslové vzory

V moderním obchodním světě představují ochranné známky, patenty a informace o nich…

před 1 hodinou

 Solidní nejistota. Jiří Písařík se soudí o část své firmy Bohemia Energy. Celou společnost proto převedl do stabilnějšího Nizozemska.

Další pokuta pro miliardáře Písaříka. Bohemia Energy blokovala odchod lidí ke konkurenci

Největší alternativní dodavatel elektřiny na českém trhu Bohemia Energy entity dostal…

před 1 hodinou

Události Sídlo OKD, ilustrační foto

Miliardové pohledávky Citibank za OKD jsou platné, rozhodl soud

Pohledávky za více než deset miliard korun, které za společností OKD přihlásila v roce 20…

23. října 2019

 Americký prezident Donald Trump

Trump ruší sankce uvalené na Turecko kvůli Sýrii. Ankara slíbila ukončení bojů

Americký prezident Donald Trump nařídil zrušit veškeré sankce, které Spojené státy minulý…

23. října 2019

 Boris Johnson

Johnson: Brexit k 31. říjnu je v nejlepším zájmu země

Odchod Británie z Evropské unie k 31. říjnu by byl v nejlepším zájmu země. Prohlásil to…

23. října 2019

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujal Vás tento komentář?
Ohodnoťte ho

Počet hodnocení: 1 | Průměrné hodnocení: 5.00

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Finance
Penzisté a cestovní pojištění do zahraničí
Kdy budou zvýšeny daňové slevy?
Zajištění na horší časy: Kdy a jak nakoupit zlato?
Jak stoupnout v očích zaměstnavatele? Titul má dnes skoro každý, na ERASMUS+ si však troufnou jen někteří
Co je dobré vědět o vratné jistotě u pronájmu?
Auta
Scania představuje novou generaci autobusů Citywide
Na výši slevy u ojetiny se výrazně podílí barva. Nejvíce ušetříte s béžovou
Jméno i podobu první elektrické Mazdy předčasně vyzradila média. MX-30 ujede až 240 km
Seznam kandidátů na Auto roku 2020 obsahuje dvě Škody, Teslu Model 3, nový Golf i Ferrari F8 Tributo
Tempomat Hyundai se přizpůsobí vašemu stylu jízdy. Ale jen pokud nejezdíte moc agresivně
Hry pro příležitostné hráče