Dobrých zpráv není nikdy dost a v časech zpomalování ekonomik hlavních obchodních partnerů se každá taková počítá dvojnásobně.
Předběžný odhad loňského růstu, s nímž přišel ČSÚ, podle nějž stoupl český HDP o tři procenta, a ve čtvrtém čtvrtletí meziročně o 2,9 procenta, je pozitivní překvapení. Zvlášť s přihlédnutím k tomu, že německý statistický úřad vydal zprávu o nulovém růstu ve čtvrtém čtvrtletí, po –0,2 procentech ve třetím čtvrtletí roku 2018.
Co je ale opravdu zajímavé, je zmínka ČSÚ, že „v mezičtvrtletním srovnání bylo tempo růstu HDP nejvyšší za posledních šest čtvrtletí. V posledním čtvrtletí předchozího roku vzrostl HDP mezičtvrtletně o jedno procento a meziročně o 2,9 procenta. Růst HDP ve čtvrtém čtvrtletí byl tažen zejména zahraniční poptávkou. K růstu významně přispěla i domácí poptávka po investičním zboží“. Zvýraznil jsem slova, která jsou nejvíc překvapivá, a zároveň potěšující zároveň.
Graf z poslední makroekonomické prognózy českého ministerstva financí ukazuje vazbu mezi německými očekáváními ve zpracovatelském průmyslu a následnou výkonností českého průmyslu. Zároveň je vidět synchronizace cyklu na vývoji HDP.
Česko je samozřejmě hluboce zapojené do německo-středoevropského průmyslového klastru, jehož součástí je i celý Visegrád, Rakousko, kus Itálie, atd., samozřejmě s mírně odlišnou intenzitou danou váhou průmyslu, velikostí země, mírou finalizace a dalšími faktory.
Tady je několik citací z anglického překladu zprávy německých statistiků s přidaným komentářem a zvýrazněním toho, co považuji za nejdůležitější:
„Pokud budou digitální platformy pro samořídící vozy s umělou inteligencí pocházet ze Spojených států a baterie pro budoucí vozy z Asie, Německo a Evropa ztratí přes 50 procent přidané hodnoty v automobilovém průmyslu. Tento problém se ale následně promítne nejenom do společností v tomto sektoru, ale do všech přidružených oborů včetně státního sektoru.“
Takže – jestliže by Německo, potažmo celá Evropa, ztratilo 50 procent přidané hodnoty v automobilovém průmyslu, jak velký dopad by to mělo na Česko?
Přečtěte si komentář: Ochlazení ekonomiky? Zatím fakt nemrzne
Z tohoto hlediska je ale velevýznamné, že Němci nehodlají házet flintu do žita. Jak dále uvádí německý statistický úřad, „Problém průmyslové a technologické suverenity a kapacity naší ekonomiky je rozhodující výzvou k udržení životaschopnosti naší země. Naše hospodářství musí být schopno ustát celosvětovou konkurenci ve všech hlavních oblastech a to i v budoucnosti, zejména pokud jde o klíčové technologie a zásadní inovace. Udržování uzavřených řetězců přidané hodnoty je velmi důležité: pokud všechny části řetězce existují v ekonomickém odvětví od výroby základních materiálů až po konečnou úpravu a zpracování až po distribuci, služby, výzkum a vývoj, jednotlivé vazby v řetězci budou odolnější a je pravděpodobnější, že bude dosažen nebo prodloužen konkurenční potenciál. Proto potřebujeme holistický přístup a analýzu toho, kde byly řetězce s přidanou hodnotou již porušeny nebo jsou ohroženy, stejně jako dohodu o vhodných opatřeních k předcházení nebo zvrácení další eroze.“
Udržení celého řetězce tvorby přidané hodnoty v Evropě je tedy projekt, na němž musí Česko participovat. Z ekonomického hlediska je to naprosto existenční záležitost. Budoucnost českého průmyslu (a životní úroveň) závisí na tom, jaké postavení v tomto řetězci budeme mít, a jak se bude přidaná hodnota dělit.
ČLÁNKY DO MAILU