Ilona Švihlíková: Konec zlehčování chudoby. V Česku je to klíčové téma

19. dubna, 18:21 - Ilona Švihlíková
19. dubna, 18:21

Čísla vyjadřující příjmovou chudobu i materiální deprivaci patří v Česku k nejnižším v EU. Tato situace vedla v minulých letech tomu, že téma chudoby u nás bylo buď ignorováno, nebo bagatelizováno, někdy v až absurdní interpretaci ve stylu „chudoba je tak nízká, že když se o něco zvýší, nic se nestane.“ Teprve v poslední době se tento nebezpečný náhled začíná měnit.

Uveďme minimálně tři zádrhely, které ignoranci nebo bagatelizaci problému chudoby zpochybňují. Zaprvé, jak upozornila např. Hana Popelková ve studii pro ČMKOS, šetření se provádí jen v rezidentních domácnostech. To znamená, že „netradiční ubytování“, samozřejmě včetně lidí bez domova, je mimo statistiku. Ale neviditelné rozhodně není – stačí se projít ulicemi Prahy a v jednom z nejbohatších měst Evropy uvidíme chudoby až až.

Na další zádrhel upozornil ČSÚ (např. v měsíčníku Statistika a my), jde o vysokou koncentraci domácností těsně nad hranicí příjmové chudoby. I proto opakovaně hovořím a píšu o tom, že sociální smír je u nás křehký a není založen na skutečně pevných základech. Řadu domácností dělí od propadu do chudoby pár set korun.

K tomu doplňme třetí fakt, který ukázalo šetření Příjmy a podmínky domácností z roku 2015. Podle decilového rozdělení čistých příjmů se v dolních dvou decilech nacházelo 2,7 milionu lidí.


Čtěte: Rok 2016 byl rokem vzpoury. Co dál?


Když normálně pracujete, ale pořád nemáte nic

Závažným problém je pracující chudoba. Ta se jako fenomén rozšířila v celém vyspělém světě. Souvisí s prekarizací práce (flexibilizace, kterou k dokonalosti dotáhly některé britské firmy se „zero hours contract“, tzn. úvazkem ve výši nula hodin), ale také s globalizací. Ta totiž v řadě sektorů přispěla k vytvoření doslova globální konkurence, která tlačí mzdy směrem dolů. ČSÚ minulý rok přišel s obsáhlou analýzou Mzdy v evropském srovnání.

Vidíme, že pracující chudoba je problém i v Česku – v případě žen skutečně masivně, protože v sektoru pracující chudoby je každá čtvrtá (typicky práce prodavačky v maloobchodu). Velkou pomoc zde představuje navyšování minimální mzdy. Pokud je totiž minimální hluboko pod hranicí pracující chudoby – jako tomu bylo za pravicových vlád - , zcela ztrácí důvod své existence.

Dalším velkým tématem, které rezonuje českou společností a dá se čekat, že bude i jedním z témat volební kampaně, je „konec levné práce.“ Doplnila bych, že se jedná o model, který propojuje nejen levné mzdy, ale i podhodnocenou měnu, a který jsme si tu přes lákání zahraničích investic pěstovali přes 25 let.

Chudí příbuzní navždy?

Následkem tohoto modelu je velký rozdíl mezi ekonomickou a mzdovou úrovní. Já jsem se ve své knize Jak jsme se stali kolonií zabývala srovnání s Německem (viz étos 90. let: „Za pět let doženeme Německo“…!), ČSÚ provedl rovněž minulý rok srovnání v celé EU. A potvrdil závěr o velmi nízké úrovni mezd, které již nyní v řadě firem a sektorů narážejí na „limity možného.“

Tento strop, daný nízkou přidanou hodnotou v ekonomice, nelze prorazit jinak než zásadní změnou politiky, která přestane upřednostňovat zahraniční na úkor domácí (viz nezdravý systém investičních pobídek) a která bude systematicky, všemi nástroji, včetně daňových, usilovat o důstojnější místo v mezinárodní dělbě práce.

Naši pozici v EU dokresluje také rozdělení výstupu dle klasického kritéria politické ekonomie: mezi kapitál a práci. Údaje, které Eurostat nabízí k tématu náhrady zaměstnancům (práce) a hrubý provozní přebytek (kapitál), ukazují poměrně přesně dělení mezi západní a východní Evropu s výjimkou zemí, které mají ekonomické problémy (Itálie, Řecko) a zařazují se tak do „východní“ části, resp. do periferie.

Pokud více vyprodukované hodnoty nepůjde na náhrady zaměstnancům, což zase nutně souvisí s vysokými odlivy z české ekonomiky, tak budeme v evropském kontextu stále chudí příbuzní. O více než tři roky nesmyslně oslabované koruně, jemuž je naštěstí konec, nemluvě.

Přečtěte si další komentáře Ilony Švihlíkové:

Blíží se konec globalizace?

Sirotci neoliberalismu

Robotizace otevírá dveře dystopiím

Manipuluje Čína, nebo nemanipuluje?

Sever proti Jihu

Ilona Švihlíková je ekonomka, vysokoškolská pedagožka a koordinátorka občanské iniciativy Alternativa Zdola, která mimo jiné promýšlí alternativní ekonomické systémy. Je autorkou knih „Globalizace a krize“, „Přelom. Od Velké recese k Velké transformaci“ a „Jak jsme se stali kolonií“.


Hodnocení

Zaujal Vás tento komentář?
Ohodnoťte ho

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Segwit2x se nekoná. Bitcoin se zatím štěpit nebude.
Rozdíly v placení zdravotního a sociálního pojištění pro OSVČ
Měli byste se bát, když nakupujete na českých e-shopech?
Když za škodu může sport...
O dědictví IV: Dědit, či darovat?
Auta
Retro: Kolik stála nová auta v listopadu 1989 a o kolik…
Kvíz: Víte, co se děje, když se na přístrojové desce rozsvítí tyto kontrolky?
Arrivo je systém, díky kterému pojede i Dacia Duster nebo Fabia 1.2 HTP 320 km/h
Škoda Superb 2.0 TSI 4×4 vs. BMW M760Li xDrive: Přesné porovnání neporovnatelného
Že je elektrická nákladní Tesla revoluční? Kdeže, elektrická Avia tu byla už dávno
Technologie
8 smartphonů do 10 000 Kč: kompakt, phablet, odolňák i vlajková loď [Vánoce 2017]
Robot Atlas je zase mrštnější. Podívejte, jak udělá salto (video)
Velký přehled slev na Černý pátek 2017 (průběžně aktualizováno)
Že je elektrická nákladní Tesla revoluční? Kdeže, elektrická Avia tu byla už dávno
Procesory ARM proráží už i v superpočítačích. Na ThunderX2 s jádry Vulcan sází sám Cray
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít